Téměř polovina nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává potíže s dýcháním nebo bolest na hrudníku. „Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně, i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče,“ řekla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) Martina Vašáková.
„ Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,” dodala.
Záněty, únava a deprese. I po měsících mají vyléčení z covidu-19 potíže |
Až 90 procent nakažených má problém s určením vůně. U vyléčených pacientů testují lékaři čich například s pomocí fixů. „Necháte pacienty čichat fixy, měly by vonět jako ovoce nebo nějaká potravina. A ti pacienti, kteří jsou úplně v pořádku, přesně určí, o co se jedná,“ vysvětlil České televizi přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Ztrátou čichu trpí i po třech měsících po vyléčení třetina pacientů.
Do studie se zapojilo 79 lidí z Královéhradeckého kraje po prodělání onemocnění covid-19, většina z nich měla velmi mírný průběh. Lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují vyšetření, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru.
Covid-19 může zdevastovat plíce i jinak zdravému člověku, říká pneumoložka |
„Virus může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku,“ doplnil předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem Stanislav Kos.
Jizvy na plicích a potíže s dýcháním
K podobným výsledkům jako lékaři z královéhradecké nemocnice dospěli i autoři některých zahraničních studií, například v bývalém italském epicentru epidemie Bergamu.
Ze 750 vyšetřených pacientů, kteří onemocněli covidem v březnu a v dubnu, jich asi 30 procent stále má jizvy na plicích a problémy s dýcháním. Dalších třicet procent pacientů má potíže se srdcem a záněty krve. Kromě toho se pacienti též potýkají s řadou dalších denních obtíží, jako je bolest nohou, brnění končetin, vypadávání vlasů, silná únava a deprese.
Podle americké Mayo Clinic jsou nejčastější symptomy, s kterými se stále potýkají pacienti vyléčení z covidu-19, kašel, teplota, dušnost či bolest hlavy a kloubů. Objevují se ale i potíže popsané italskými lékaři, jako jsou problémy se srdcem, plícemi, krví a dokonce i mozkem.
Koronavirus a diabetes?
Informace potvrdila i lékařka Vašáková. „Koronavirus u některých pacientů způsobuje rozsáhlé poškození plicních sklípků s následným zánětem, který může vyústit až v dechové selhání a nutnost umělé plicní ventilace. Pacienti se závažným postižením plic způsobeným koronavirem mohou mít i chronické následky ve formě jizevnatých změn v plicích a přetrvávající dýchavičnosti,“ řekla v minulosti pro MF DNES.
Lékaři v odborných textech popisují i efekt poškození takzvaných endoteliálních buněk, které máme na vnitřní straně cév. „Při jejich porušení dochází často k aktivaci procesů srážení krve, což může vést k tvorbě krevních sraženin a ucpání cévy. Na poškození jsou náchylné zejména cévy nemocných, jako jsou diabetici a jedinci s prodělaným srdečně-cévním onemocněním,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti ČLS JEP Aleš Linhart.
Covid-19 jako cesta k cukrovce. Lékaři zkoumají trvalé následky nemoci |
V jiných studiích se objevují i spekulace o vztahu mezi koronavirem a rozvojem diabetu I. typu. „Vzhledem k tomu, že uvedený mechanismus rozvoje diabetu I. typu způsobený viry je všeobecně uznávaný, je pochopitelné, že se o koronaviru uvažuje jako o možném spouštěči,“ sdělil předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP Jan Škrha.
Jistým vodítkem, proč nebezpečí hrozí více orgánům, může být způsob, jak virus do těla vstupuje. Jednak plícemi, tedy vdechnutím infekčního aerosolu, jednak trávicí soustavou, třeba dotykem úst či potravou.
