Martin Kuba je druhým jihočeským hejtmanem, který je členem ODS. Tím prvním byl...

Martin Kuba je druhým jihočeským hejtmanem, který je členem ODS. Tím prvním byl Jan Zahradník. Po něm kraj vedli sociální demokraté Jiří Zimola a Ivana Stráská. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Politický comeback roku. Jihočeský hejtman Kuba si dělá věci po svém

  • 109
V pondělí představil koncepci vakcinačních center pro Jihočeský kraj. Tamního hejtmana Martina Kuby z ODS je najednou všude plno. Ještě před pár měsíci z celostátního hlediska spíše odepisovaný politik chytil druhou mízu. Po úspěšných krajských volbách ho v prosinci dokonce zvolili předsedou Asociace krajů, tedy prvním ze všech hejtmanů.

Kuba si přitom dělá politiku po svém a k působení ODS pod vedením Petra Fialy má řadu výhrad.

Ještě loni touto dobou byl především byznysmenem, který prodával solární baterie, a spíš jen lokálním politikem. V celostátní politice, kterou si svého času prošel až po nejvyšší posty, se s ním příliš nepočítalo. Jenže nyní Martin Kuba šéfuje nejen jihočeskému regionu, ale dokonce celé Asociaci krajů.

Proti vládě v čele s Andrejem Babišem ho neslyšíte křičet tak vehementně a často jako některé jeho kolegy z ODS. Namísto toho se věnuje projektům ve vlastním kraji, které těm vládním konkurují. A snaží se ukázat, že by mu to šlo lépe.

Na jaře – ještě před krajskými volbami – přišel s vlastním testováním Jihočechů na koronavirus. Použili jinou metodologii a čísla ukázala, že se s virem setkalo mnohem víc lidí, než tehdy nabízela vládní data.

Nyní – už jako hejtman – rozjíždí po krajské ose očkování tamního obyvatelstva. Oznámil, že do konce ledna chtějí Jihočeši v každém okrese zřídit velké vakcinační centrum.

Kuba se tak rozhodl po vzoru Německa, ačkoli ministru zdravotnictví za ANO Janu Blatnému se takový postup příliš nezamlouvá. „Obávám se, že ministr bude říkat, já nechci jít touto cestou, ale pak bude chtít po krajích, aby naočkovaly co nejvíce lidí. Já budu předkládat ministrovi tuto jednoduchou matiku a o všem budeme diskutovat,“ konstatoval jihočeský hejtman Kuba.

Ještě před pár měsíci se přitom zdálo, že má Martin Kuba v politice ty pro sebe nejlepší časy už dávno za sebou.

Architekt vzestupu Petra Fialy

Už v roce 2010 ho tehdejší předseda ODS Petr Nečas před kongresem ODS označil kvůli někdejším vazbám na Pavla Dlouhého z Hluboké nad Vltavou za nežádoucího ve vedení strany, kam chtěl tehdy Kuba kandidovat.

Nečas ho tehdy v jasné narážce na Dlouhého označil za „spoluarchitekta velkokoaličního projektu v Jihočeském kraji“. Jenže paradoxně právě kvůli krajským dohodám Petr Nečas už o rok později udělal z Martina Kuby ministra průmyslu a obchodu. A o pouhý rok později už byl Kuba prvním místopředsedou ODS.

Očkovat se musí v centrech, doprovod seniorů má dostat volno, říká hejtman

Když poté premiér Nečas po zásahu na Úřadu vlády v roce 2013 skončil ve všech funkcích, stal se z Kuby de facto šéf občanských demokratů. V předčasných volbách do Sněmovny ovšem neuspěl, ačkoli byl v Jihočeském kraji jedničkou kandidátky – ODS tam brala pouhé jedno místo a Kubu tehdy přeskákal bývalý hejtman Jan Zahradník.

O rok později se Kuba z jedenáctého místa na kandidátce nedostal do zastupitelstva Českých Budějovic, v roce 2016 skončil v krajských volbách v opozici.

Byť byla jeho role v čele ODS epizodní, jednou věcí Martin Kuba stranu zásadně proměnil a ovlivnil na dlouhé roky dopředu. Byl to právě on, kdo byl architektem vzestupu nestraníka a bývalého ministra školství Petra Fialy do čela strany.

„Rozhodně jsem stál u toho, kdy se Petr Fiala stal předsedou, objížděl jsem s ním regiony a byl přesvědčen, že je to správná cesta. V dané chvíli jiná nebyla. Také jsem opakovaně tvrdil, že je třeba vedení poskládat tak, aby si kolegové dokázali vzájemně svými pozicemi a tím, co v politice prezentují, vykrývat případné slabiny,“ vzpomínal po říjnových krajských volbách v rozhovoru pro MF DNES Kuba.

Jenže delegáti kongresu ODS v Olomouci v roce 2013 měli jiné mínění. Navzdory předsjezdovým dohodám tehdy „zařízli“ Jiřího Pospíšila, což vedlo k jeho odchodu z ODS. Kuba pak už na prvního místopředsedu ani nekandidoval.

„Mám na ODS trochu jiné názory“

Dnes ani příliš neskrývá, že má na dění v ODS, její fungování a směr jiné názory než Petr Fiala. Po krajských a senátních volbách byl například z řad ODS jedním z mála, kdo nevykřikoval o triumfálním vítězství a především porážce Pirátů ve vzájemném souboji opozičních rivalů.

„Značka Pirátům prospívala jasně víc než ta ODS nám. Je to vidět na tom, že Pirátská strana uspěla v některých krajích, kde nemá silné zázemí, osobnosti. Přesto jsou schopni porazit ODS. Je to obraz republikové politiky, a to mi radost úplně nedělá. Jde o souboj, který probíhá na úrovni vedení stran a musí ho odehrát lídři v Praze. Mám pocit, že v tomto smyslu značka Piráti zafungovala v krajských volbách skutečně lépe,“ řekl Kuba ve zmíněném interview.

Značka Pirátů zafungovala líp než ta naše, říká Martin Kuba z ODS

„Když jsem se díval na některé debaty, neměl jsem úplně pocit, že bychom v nich vítězili a dávali srozumitelně najevo, co chceme. S jasným důrazem, že my jsme ta silná protiváha. Je to na debatu uvnitř ODS. O mně se dlouhodobě ví, že mám na některé věci trochu rozdílné náhledy,“ dodal.

V Jihočeském kraji si tedy Martin Kuba začal dělat věci po svém. Sestavil si vlastní tým, kam přizval i nestraníky, pouštěl se do akcí typu testování promořenosti na covid.

Před dvěma roky v komunálních volbách ještě ODS zůstala v opozici, byť z pěti procent poskočila na patnáct. V letošních krajských už ODS v Jihočeském kraji brala 17 a půl procenta, 12 zastupitelských křesel – stejně jako vítězné ANO – a sám Kuba šest tisíc preferenčních hlasů.

Po volbách si mohl vybírat, jestli bude vládnout s hnutím ANO, které mu nabízelo post hejtmana, anebo v širší koalici, kvůli které by zůstalo hnutí Andreje Babiše spolu s Piráty a STAN v opozici.

Ačkoli byl pragmatický člen výkonné rady ODS Kuba vždy pokládán spíše za zastánce vládnutí s Babišem, rozhodl se pro slepovanou koalici. „Asi by pro nás ta s ANO byla mocensky výhodnější a pohodlnější. Ale když jsem se bavil s voliči i našimi členy, tak myslím, že jsme hlasy nedostali proto, abychom uzavřeli pohodlnou mocenskou koalici s ANO a hodně na ní vydělali,“ uvedl Kuba.

Jihočeský hejtman také s odstupem tvrdí, že je dobře, že s hnutím ANO nešli do vlády. „Zpětně myslím, že je dobře, že ODS nakonec zůstala v opozici. Tehdy jsme měli jasnou podmínku, že ve vládě nebude trestně stíhaný premiér. Na druhou stranu Andreje Babiše jako politického hráče respektuji, nejsem tím, kdo by dělal politiku Antibabiš a v každém výroku se fascinovaně upíral na premiéra. Považuji to za zásadní chybu současné opozice, protože se tím podílí na jeho PR,“ říká Kuba.

Když už koalice, musí zvítězit

V rámci ODS jsou dnes Martin Kuba a „jeho“ Jihočeši pokládáni za odpůrce předvolebního spojení s TOP 09 a lidovci, jakkoli proti tomu hejtman otevřeně nevystupuje. „Mám k tomu řadu výhrad, ale nemá smysl se dohadovat přes média. Je to pro mě věc, pro kterou se rozhodlo vedení strany a já to akceptuji,“ tvrdí.

Kuba: Vedení ODS chybí vůdcovství, prodloužení nouzového stavu mi nevadí

Zároveň je z Kubových slov patrné, že celý trojkoaliční projekt bere také za zkoušku pro Petra Fialu, který bude mít vliv na jeho pozici předsedy.

„Pokud jsme se pro takový projekt rozhodli, musí být postaven na vítězství. Neumím si představit, že bychom pak vydávali za úspěch, kdybychom skončili druzí, nebo dokonce třetí. Věřím, že všichni, kdo ten projekt prosadili, to tak berou,“ poznamenal jihočeský hejtman.

Sám příští rok na podzim do Sněmovny kandidovat nehodlá. „Nemám tu ambici, navíc by mi to přišlo vůči voličům nefér. Teď před sebou máme operaci očkování proti covidu a na to se plně soustředím,“ říká Kuba.

Vnitrostranické ambice na kongresu po volbách do Sněmovny ale Martin Kuba poté, co se stal šéfem Asociace krajů, úplně neodmítá. „Pokud by někdo usoudil, že by bylo dobré, abych se na tom podílel, budu o tom přemýšlet. Teď ale takové věci opravdu vůbec neřeším.“

Vedení ODS chybí vůdcovství, řekl Martin Kuba v Rozstřelu:

9. prosince 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video