Pokud v současnosti dojde k útoku na základě předsudečné nenávisti vůči etnické menšině, stíhá policie tento skutek jako trestný čin z nenávisti. Obdobně tomu je třeba v případu útoku z důvodu politického názoru.
Pro předsudečné útoky vůči LGBT+ lidem však podobná pravidla neplatí. Aby se to změnilo, apelovaly v minulém týdnu organizace zabývající se právy této menšiny v souvislosti s útokem, při kterém na Slovensku zemřeli dva lidé.
Redaktorky iDNES.cz oslovily poslance s otázkou, zda by podpořili změnu trestního zákona tak, aby LGBT+ lidi lépe chránil.
Pro Ochranu si zaslouží každý
Tento krok dlouhodobě podporují Piráti, jejichž volební program pro rok 2021 změnu trestního zákoníku obsahoval. „Lidé LGBT+ bohužel patří zcela bez diskuzí mezi skupiny ohrožené nenávistnou trestnou činností a mají nárok na stejnou ochranu jakou dnes mají rasové, etnické, národnostní či náboženské skupiny,“ zdůraznila Olga Richterová.
Stejný názor iDNES.cz potvrdila také pirátská poslankyně Klára Kocmanová. „Podotýkám, že nechceme zavést žádnou nadstandardní ochranu pro LGBT+ osoby, pouze ji dorovnat na úroveň ochrany skupin ostatních,“ odkazuje na častý argument odpůrců LGBT+ lidí. „Není totiž žádný důvod přistupovat například k barvě pleti jinak než k sexuální orientaci nebo genderové identitě,“ dodala Kocmanová.
Pro by hlasovala většina poslanců a poslankyň Starostů a nezávislých, kteří se v anketě vyjádřili. Barbora Urbanová připomněla, že diskriminace je zakázána ve výčtu Evropské listiny základních práv a svobod. „Paragraf 356 tr. zák. bychom tímto směrem měli revidovat. A není to o vymýšlení kola, v mnoha mezinárodních listinách už to takto je,“ zdůraznila.
Potřebu revize zákona vnímá i Petr Letocha. „Rovná práva i rovnou ochranu v zákoně si zaslouží všichni,“ napsal. Návrh, který by ochránil LGBT+ lidi stejně jako jiné zranitelné skupiny, podporuje i Petr Dubský.
Pro změnu zákona by hlasovali také Michaela Šebelová nebo Viktor Vojtko: „Je to podle mého názoru na úplně stejné úrovni jako podněcovat nenávist k jiným, v trestním zákoníku již explicitně vyjmenovaným skupinám obyvatel. Proto bych byl pro doplnění tohoto výčtu.“
Co vše je nenávistným projevem? Kategorie se mohou rozšířit o věk či orientaci |
Obdobně se vyjádřili také někteří poslanci hnutí ANO. „Rozhodně bych to podpořila, jsem proti nenávisti vůči komukoliv,“ uvedla exministryně Taťána Malá. Také bývalá ministryně financí Alena Schillerová věří, že by tato změna zákona podporu měla. „Na manželství pro všechny sice mohou existovat různé názory, ale na ochraně menšin vůči projevům nenávisti, bychom se určitě shodnout měli,“ napsala.
Podobný pohled mají straničtí kolegové Ondřej Babka či Julius Špičák. „Principiálně jsem pro podobný zákon. Záleží ovšem na formulaci a též bych rád viděl právní normy jiných států,“ řekl Špičák. Správnou legislativní úpravou svůj souhlas podmínila i Helena Válková, bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „To by ale neměl být problém,“ míní.
Aby si můj syn mohl vybrat. Lidé v Praze demonstrovali za práva LGBT+ menšiny |
Podobnou legislativní úpravu v oblasti předsudečné nenávisti i vůči skupině LGBT+ si dovede představit Michal Zuna z TOP 09.
Proti Nedělejte z nich VIP
Podle Karly Maříkové z SPD je bratislavský útok ojedinělý případ, proto nevidí jako nutné kvůli němu měnit zákony. „Nesnášenlivost ve společnosti proti LGBT+ vzniká právě díky neustálému poukazování na tyto menšiny a v některých případech až protežování,“ napsala redakci. Dodala, že než se toto ve společnosti dělo, tak nezaznamenala společenské problémy a nesnášenlivost vůči jinak orientovaným lidem.
Co jsou trestné činy z nenávisti?Trestné činy z nenávisti zahrnují takové trestné činy, které byly spáchané z důvodu nenávisti pachatele pro některou domnělou nebo skutečnou charakteristiku oběti:
Zdroj: Policie ČR |
Vladimír Zlínský nevidí důvod nutnosti změny jakéhokoli zákona, který by podle něj „zvýhodňoval jednu skupinu našich občanů z důvodu jejich sexuální jinakosti v jakémkoli směru“. Míní, že „současné snahy o protežování a zvýhodňování těchto skupin mohou mít opačný než zamýšlený efekt.“
Proti je také část lidovců, například Romana Bělohlávková. „Proč by měla být nenávist proti osobám z LGBT+ komunity hodnocena a klasifikována jinak než proti ostatním občanům? Toto vyčleňování a zajišťování jistého VIP postavení pro osoby LGBT+ mi není vlastní,“ uvedla. Poznamenala, že jí je ale líto každého zmařeného lidského života bez ohledu na pohlaví, sexuální orientaci, náboženské vzdělání či barvu pleti.
Aleš Dufek z KDU-ČSL by zákon také nepodpořil. Nechce kvůli jedné tragické události měnit zásady trestního práva, tedy „jakousi rovnost nejenom mezi pachateli, ale i oběťmi trestných činů.“
Pavel Růžička z ANO se ptá, jak se vůbec pozná, že někdo patří do skupiny LGBT+. „Tedy kromě Prague Pride, kde při pohledu na jednotlivé účastníky je to vcelku jasné. To má jít o další privilegia této komunity?“ ptá se.
Pochodu na uctění obětí střelby v Bratislavě za odsouzení nenávistného činu proti LGBT+ komunitě v Bratislavě se zúčastnil i slovenský premiér Eduard Heger (14. října 2022).
Současné zákony stačí míní poslanci napříč stranami
Někteří poslanci argumentovali tím, že naše zákony jsou dostačující. Mezi nimi například poslanec za SPD Jiří Kobza: „Naše zákony jsou dobré a mají platit pro všechny stejně, proto nepodpořím zákon vztahující se pouze k omezené skupině, kterou zvýhodní oproti ostatním,“ uvedl.
Proti by byl také jeho stranický kolega Radek Koten. „Reagovat přijímáním nových zákonů na konkrétní trestný čin pro „preferovanou“ skupinu je likvidace rovnosti lidí před zákonem. Takové rozdělování společnosti je nepřípustné,“ uvedl.
Ondřej Kolář z TOP 09 si myslí, že by se postihovat měly všechny projevy z nenávisti. „Nehledě na to, jsou-li namířeny proti gayům, rasám, vzhledu, přesvědčení či čemukoli jinému,“ napsal s tím, že nedělá mezi nenávistí rozdíl, protože „do slušné a sebevědomé společnosti nepatří.“
Po adekvátním postihování všech nenávistných činů volá i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák z hnutí ANO. „Obecně je nenávist nepřijatelná vůči komukoliv, nejen vůči LGBT+,“ reagoval.
Že současná legislativa stačí, míní také Pavel Kašník z ODS. „Osobně je mi velmi líto obětí všech trestných činů. Nejsem však zastáncem změny zákona. Současná legislativní úprava je dostatečná a dokáže si s jednotlivými případy poradit,“ řekl s tím, že konkrétní postih je přece na rozhodnutí soudu.
Zastáncem častých úprav trestního zákona není ani poslanec ANO Michal Feranec nebo poslanec ODS Martin Major. „Nemyslím si ani, že restrikce je vždy řešením každého negativního jevu. Spíš mám za to, že téma nenávisti je řešitelné důsledným dlouhodobým působením na veřejnost. Osvětovými kampaněmi, jasnými deklaracemi politiků, VIP osobností,“ tvrdí.
Barbora VegrichtováExpertka na extremismus a radikalizaci „Útoky na LGBT+ komunitu mají velmi často povahu verbální agrese ve formě urážek, dehonestace, zesměšňování či dokonce vyhrožování. Toto se opět děje z větší části v kyberprostoru, ale může se jednat i o případy fyzického napadení nebo jiných projevů nenávisti, například během veřejných shromáždění nebo pochodů.“ „Některé z názorů, diskriminujících a ohrožujících LGBT+ komunitu, pronikají i do společenského mainstreamu, veřejných debat a politických rozprav. V dlouhodobém kontextu, spolu s dalšími společenskými a bezpečnostními problémy, by tyto tendence mohly vést k růstu intolerance a případně i předsudečnému násilí a konfliktům.“ |
Pakliže v současnosti dojde k útoku na základě předsudečné nenávisti vůči etnické menšině, stíhá policie tento skutek jako trestný čin z nenávisti. Obdobně tomu je třeba v případu útoku z důvodu politického názoru.
Pro předsudečné útoky vůči LGBT+ lidem však podobná pravidla neplatí. Aby se to změnilo, apelovaly v minulém týdnu organizace zabývající se právy této menšiny v souvislosti s útokem, při kterém na Slovensku zemřeli dva lidé.
LGBT+ požadují stejnou ochranu jako etnické menšiny, vražda jimi otřásla |
Vládě a Poslanecké sněmovně proto jejich zástupci zaslali výzvu, která má zajistit lepší bezpečnost a ochranu LGBT+ lidí. Požadují novelizaci trestního zákoníku tak, „aby zajistil, že LGBT+ lidé jako jedna ze skupin ohrožených předsudečnou trestnou činností získají zcela totožnou ochranu jako ostatní skupiny již trestním zákonem specificky chráněné.“
O větší postih zločinů z nenávisti usiluje Evropská komise. Začátkem roku představila plán na rozšíření seznamu trestné činnosti, který by pomohl normy sladit na úrovni celé Evropské unie. S tímto krokem by se rozšířil i seznam pohnutek, a to o sexuální orientaci, genderovou identitu, věk a zdravotní postižení. Návrh je zatím ve fázi vyjednávání a musí ho schválit všechny členské státy včetně Maďarska nebo Polska, které jsou k LGBT+ lidem dlouhodobě nepřátelské.
