Když o tom rozhodne vláda, ministerstvo vnitra podle návrhu zajistí cizincům asistovaný dobrovolný návrat, tedy úhradu některých nákladů spojených s jejich návratem, zpravidla na území Ukrajiny. Vláda také stanoví maximální výši finanční pomoci na asistovaný dobrovolný návrat.
Na takovou pomoc má být přitom nárok pouze jednou a uprchlíci před válkou, kterou rozpoutalo Rusko, o ni budou mít možnost požádat nejpozději do tří měsíců před koncem oprávnění k pobytu díky dočasné ochraně, tedy prakticky do konce příštího roku. Pokud by tito lidé chtěli v Česku později získat dlouhodobé vízum, museli by nejdřív vrátit polovinu pomoci poskytnuté k jejich návratu do vlasti.
„Je třeba reagovat také na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu,“ napsalo ministerstvo vnitra do svého návrhu.
„Podpora dobrovolného návratu je běžnou součástí řešení řady situací, kdy se lidé z důvodu ochrany života a zdraví ve velkém počtu ocitají na území jiných států. I když situace na Ukrajině není uspokojivá a rychlý konec války nemůžeme očekávat, je na místě nabídnout pomoc lidem, kteří o návrat i přesto sami projeví zájem. Aktuální pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochraně nejsou vyhovující. Pro pomoc s návratem proto bude připraven samostatný speciální program. Ten teprve vznikne a nastaví přesné parametry asistence při návratu, o jeho aktivaci rozhodne vláda,“ uvedl pro iDNES.cz ministr Rakušan.
Uprchlíci budou muset vyplňovat dotazník
Nyní mají uprchlíci dočasnou ochranu zajištěnu do konce března příštího roku. Pokud si ji budou chtít prodloužit, budou se muset do 15. března 2024 elektronicky registrovat a zároveň si zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva vnitra. K tomu, aby dostali příslušný vízový štítek, se tam budou muset dostavit do konce září příštího roku.
Novinkou má být dotazník, který budou muset vyplnit. Stát totiž stále nemá úplné informace o jejich vzdělání či bydlení.
Ukrajinští uprchlíci v Česku: Každý druhý už má práci, většina chce zůstat |
V Česku je podle oficiálních statistik ministerstva vnitra okolo 360 tisíc lidí s dočasnou ochranou, výraznou většinu, asi čtyři pětiny, tvoří ženy s dětmi. Stát udělil od 24. února 2022, kdy Rusko rozpoutalo celoplošnou válku proti Ukrajině, přes půl milionu víz. Část uprchlíků se ale již vrátila domů, někteří naopak pokračovali do jiných zemí.
Ministr vnitra Vít Rakušan v půli srpna řekl, že z lidí žijících v Česku je zhruba pět procent z Ukrajiny, a to včetně těch, kteří zde pracovali žili a pracovali již před začátkem Putinovy agrese, s povolením k trvalému či krátkodobému pobytu. A že míra kriminality nijak nevybočuje z průměru, ačkoli se různí kritici toho, že jim stát pomáhá, snaží tvrdit opak.
Desetina se chce vrátit brzy, třetina jednou
Podle Mezinárodní organizace pro migraci se v krátké době plánuje vrátit domů desetina uprchlíků a jednou se to chytá udělat třetina. Ve druhém čtvrtletí se do výzkumu zapojilo 1706 dospělých s dočasnou ochranou. Zatímco muži se chtějí víc vracet kvůli zlepšení situace v místě původu, nedostatku bydlení a kvůli diskriminaci, ženy hlavně kvůli rodině.
Dočasná ochrana umožňuje uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Na zdravotní pojištění hrazené státem mají přitom uprchlíci nárok pět měsíců od příchodu do země, dále jen děti, studenti a důchodci nad 65 let či ti, kteří nesehnali práci a zaregistrovali se na Úřadu. Jinak za ně zdravotní pojištění platí zaměstnavatel, případně si ho musí zaplatit sami.
V současné době se podle dokumentu, který dostane ve středu na stůl vláda, na mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách vzdělává více než 52 tisíc ukrajinských dětí ve věku 3 až 19 let.
