Téměř polovina praktických lékařek zažila diskriminaci, zjistil průzkum

Ženy tvoří většinu studujících lékařských fakult, přesto stále čelí sexistickému přístupu ze strany mužů. Provází je jak při studiu, tak i později v zaměstnání. Potvrzuje to nejnovější průzkum Společnosti všeobecného lékařství Jana Evangelisty Purkyně, podle něhož diskriminaci kvůli pohlaví zažila téměř polovina praktických lékařek.

Ilustrační snímek | foto: Michal Sváček, MF DNES

„Radši bychom přijali doktora bez oka a bez ruky než doktorku, jenom rodíme, bereme si dovolenou na pečení cukroví… když jsem nevěděla odpověď na otázku týkající se anatomie ženského pohlavního systému, tak jsem se měla laskavě podívat, co tam dole mám...“ Tak cituje spolek Mladí lékaři jednu z žen, která se v dotazníku před třemi lety svěřila s vyloženě diskriminačním přístupem některých starších kolegů.

Plat, přesčasy, rodičovská. Pandemie jen zvýraznila problémy zdravotnic

Podle nejnovějšího průzkumu se situace za tři roky příliš nezměnila.

Studie vedená lékařkou Kateřinou Javorskou ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně mezi stávajícími i budoucími praktickými lékařkami odhalila, že se ženy se znevýhodněním setkávají nejen při studiu, ale také následně v práci.

„Lékařkám brání rozvíjet vědeckou kariéru také řada stereotypů. Kromě praxe v ordinaci na ně většinou na rozdíl od mužských kolegů padá i péče o domácnost a děti,“ říká Javorská.

Problémy se s věkem mohou měnit, zůstávají však systémové, a tedy pro většinu žen dost podobné. Na škole jde o znevažování schopností či znalostí mediček i vyloženě sexistický přístup vyučujících či doktorů, s postupujícím věkem pak vyvstávají problémy skloubení kariérního a rodinného života.

„Vyučující lékařky studentky už ve škole odrazují od určitých oborů, protože prý pro ženy nejsou vhodné. Typicky sem patří například chirurgie,“ komentuje Javorská. Ženy přitom na lékařských fakultách v současné době tvoří 70 procent studujících. Ve vedoucích funkcích se jich přitom stále objevuje jen minimum.

Lékařka se nemá rozhodovat, zda kariéra, nebo rodina, říká Arenbergerová

Mít štěstí

„V medicíně pracuje více žen než mužů, ale když se podíváte na vrcholné pozice, jasně tam dominují muži. Nejsem příznivkyní kvót, ale myslím, že by se ženám – mladým lékařkám – měly nastavit podmínky, aby jim byl umožněn kariérní růst,“ potvrzuje ze své zkušenosti fakta například profesorka dermatovenerologie Monika Arenbergerová.

Svěřila se také s tím, že se dvěma malými dětmi pět let neměla žádnou publikaci, a kdyby její maminka nejezdila s kočárkem před klinikou, nemohla by ani chodit do práce. „Když chce žena skloubit profesi i rodinu, musí mít podmínky, které jí to umožní. Jinak se to nedá zvládnout,“ dodává. Jiné lékařky takové štěstí nemusejí mít – a pak na několik let z pracovního trhu zkrátka „zmizí“. Když se na něj vrátí, zjistí, že jsou v kariérním růstu za kolegy několik let pozadu.

S čím se lékařky setkávají?

• Věčné poznámky typu: na ženskou jste docela chytrá, ženská se má starat, a ne studovat nebo věčné automatické oslovování, ‚sestři‘ a spolužáky kluky ‚pane doktore‘“
• Známý byl na pohovoru v nejmenované nemocnici. Konkrétně na interní oddělení. Tam mu řekli, že v nejbližších dnech dostane e-mail, jestli byl vybrán do druhého kola přijímacího řízení. Známý se zeptal, za jak dlouho ho má očekávat, protože má domluvené i další pohovory, tak aby věděl, jestli si má dělat naděje nebo ne. Bylo mu řečeno, že do druhého kola pravděpodobně postoupí, protože není žena a ty automaticky vyřazují po prvním pohovoru.
• Komentáře stran plodnosti a nepraktičnosti vzhledem k tomu, že ženy jsou těhotné, tudíž nesetrvají dlouhodobě v zaměstnání.
• Přímo z nemocnice konkrétní zkušenost já osobně nemám, ale setkala jsem se na zkoušce i na přednášce s vyučujícími (profesory – tedy i z půlky s lékaři z nemocnic), že pro ženy medicína není vhodná, že na to nejsme dost psychicky odolné či tak šikovné nebo tak schopné a zručné. Nebo dále, že by se měli přijímat studenti rovnocenně podle pohlaví půl na půl (možná ještě lépe víc mužů), že žen je mnoho a nejsou tak dobré ve svých oborech jako muži, protože se musí starat o děti apod. Přitom muži mají stejnou šanci hlásit se na medicínu jako ženy. Tato úvaha od pana profesora mne zastihla na jedné z prvních přednášek v prvním ročníku a dosud nad tím musím přemýšlet…
• Na přijímacím pohovoru dotaz, zda jsem těhotná, velmi brzy asi za 2 měsíce za jak dlouho budu.

Zdroj: Mladí lékaři

Nejvyrovnanější jsou počty mezi lékaři a lékařkami, kde ženy tvoří 55 procent a muži 45. Nadpoloviční většinu mají lékařky také v oboru praktického lékařství, kde jich je téměř 65 procent, a tento podíl neustále roste.

Nejvíce žen ve zdravotnictví je však dlouhodobě mezi zdravotními sestrami a porodními asistentkami. Tam mělo Česko v roce 2017 téměř 87 tisíc žen a jen lehce přes 2 tisíce mužů.

Na otázku „Jakou byste jako žena uvítala ve své profesi podporu?“ zvolilo ve zmíněném dotazníku nejvíce respondentek možnost práce na flexibilní úvazek. Možným řešením by bylo zakládání sdružených praxí, kdy v ordinaci působí více lékařů.

„Nemůžeme si dovolit, aby praktické lékařky s malými dětmi kvůli nedostatečnému zázemí a možnostem ‚vypadly‘ na několik let z oboru,“ uzavírá Kateřina Javorská ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.