Kubek situaci označil jako personální devastaci. „S důsledky se potkáváme všichni, kdo jsme v pozici pacientů,“ řekl. Jde například o nemožnost sehnat praktického či dětského lékaře nebo lékařku, dlouhé termíny pro ošetření a další. Zdravotnictví podle něj ovlivnila delší průměrná doba dožití, včetně dožití v nemoci.
Česká republika má podle něj podfinancované zdravotnictví. „Potřeba lékařů ale roste. Řadu nemocí jsme schopni vyléčit, ale k tomu potřebujete velké množství vysoce specializovaného personálu,“ prohlásil.
Problém je podle něj „feminizace“ zdravotnictví, protože dvě třetiny nastupujících sil tvoří lékařky, které nemají dobrou možnost skloubit rodinu a kariéru.
Téměř polovina praktických lékařek zažila diskriminaci, zjistil průzkum |
Na osmi lékařských fakultách je podle Kubka stabilně kolem dvou tisíc absolventů a absolventek každý rok. Ty, kteří studují v angličtině, označil jako předem ztracené, neboť v Česku nezůstávají. Jde zhruba o pětistovku absolventů každý rok. Česko podle něj také nezvládá integrovat například ukrajinské lékaře.
Situace pediatrie je horor
Počty praktických lékařů a lékařek pro dospělé označil jako vážné, je jich příliš málo. Mnoho z nich je navíc v důchodu nebo by do něj mohli odcházet. „Třicet procent je starších pětašedesáti let,“ zdůraznil.
Ještě horší situace je podle něj v počtech lékařských praxí v regionech v jednotlivých letech. „V roce 2018 přibylo 316, ale 386 jich ubylo,“ popsal. Velká část z toho je úbytek v malých obcích, kde je navíc špatná dopravní obslužnost.
V letech, kdy zuřila epidemie koronaviru, lékaři a lékařky praxe neukončovali. Čekali, až se situace zlepší. Nyní však nastal rapidní pokles.
Jako „horor“ označil situaci lékařů pro děti a dorost, kterým je v průměru kolem šedesáti let. „Průměrný věk je 56 let, nepřibývají mladí lékaři muži. U nich je průměrný věk 57. Třetina je starší 65 let, tedy v důchodovém věku. „Je to demografická katastrofa,“ netajil se silnými slovy.
Přáda za spolek Mladí lékaři uvedl, že dětské lékařství by se mělo více propagovat na lékařských fakultách. „Problém není jen specifikum ČR, řeší se i na Evropské úrovni. Vžil se termín ‚zdravotnické pouště‘,“ řekl.
Zopakoval největší problémy jako příliš mnoho náročných přesčasů, nízké platy a další. „Normální je pracovat 40 hodin týdně, ne 80. Je to systémově zneužíváno,“ kritizoval.
Třetina pediatrů do pěti let skončí, náhrada za ně nebude, ukázal průzkum |
Dlouhodobý nedostatek lékařů a lékařek v České republice potvrdil už na začátku roku ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „Největší nedostatek vidíme v oboru praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost,“ potvrdil zkušenosti pacientů šéf zdravotních statistiků.
V některých regionech je podle dlouhodobých průzkumů ÚZIS až čtyřicet procent praktiků v důchodovém věku. „Z tohoto důvodu začíná být v řadě regionů citelný nedostatek v důsledku ukončení činnosti lékaře, za kterého není náhrada,“ poukázal Dušek na přetrvávající problém.
V případě, že pacient nemůže lékaře sehnat, může se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která by měla podle nařízení vlády o časové a místní dostupnosti zdravotních služeb svým klientům doktora zajistit.
ČLK je samosprávná profesní organizace s povinným členstvím. Má zhruba 52 000 členů. Komora dohlíží na to, aby lékaři vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou a zákony. Zaručuje odbornost členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání. Zároveň vede seznam členů a hájí jejich práva a profesní zájmy.
