Že celé tři, potažmo čtyři roky, rodičovské v kuse využít nechce, bylo sedmadvacetileté Ladě Z. z Prahy jasné už před narozením syna. „Chci se vrátit do práce co nejdřív, alespoň částečně. Babičky ale v Praze nemáme, takže jedinou možností pro nás jsou jesle nebo dětské skupiny,“ říká.
Kvůli velmi malému počtu míst v jeslích a školkách strávili jejich hledáním nějaký čas již během těhotenství. Nicméně od začátku bylo mladému páru jasné, že místo v takovém zařízení bude těžké sehnat. „Takže budeme muset doufat, že se nám to nějak podaří,“ krčí rameny.
Do práce se chce vrátit co nejdříve, aby mohla navázat na předchozí úspěšnou kariéru. Jenže situace pro ni kvůli současnému systému může být velmi svízelná.
Český unikát: matky jsou dlouho doma s dětmi, některé až osm let |
Česká rodičovská dovolená, která je standardně tříletá, ale lze ji ještě o rok prodloužit, je jedna z nejdelších na světě. Její zkrácení navrhovala už před časem například Národní ekonomická rada vlády (NERV). Bez čtvrtého roku podle ní lze ušetřit výdaje až ve výši 7 miliard korun ročně.
Zkrácením by se podle Jakuba Grossmanna z institutu CERGE-EI vytvořila pobídka pro časnější návrat matek na trh práce. „To by mělo pozitiva jak ve smyslu vyšších příjmů veřejných rozpočtů, tak i pro matky samotné,“ upozornil. Jejich rychlejší zapojení by zároveň umožnilo navýšit jejich budoucí příjmy.
Také Hospodářská komora, která na úpravu rodičovských dávek nahlíží z pohledu zaměstnavatelů, zdůrazňuje, že návrat matek na trh práce by státní kase pomohl nezanedbatelně. Dnešní nastavení podpor a daní podle mluvčího Miroslava Dira matky totiž přímo odrazuje, aby dříve nastoupily do práce i na částečné úvazky.
„To časem znehodnocuje vzdělání žen, redukují se tím i jejich celoživotní kariérní příležitosti, a má to vliv i na nerovnosti v odměňování,“ uvedl s odkazem na takzvaný gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování mužů a žen. Ten je v Česku jeden z nejvyšších v EU a v současné době dosahuje zhruba 22 procent, přičemž v ostatních zemích se pohybuje kolem 16 až 17 procent.
Klíčovou podmínkou, aby dřívější návrat matek vůbec byl možný, je však dostupná a kvalitní předškolní péče o děti, na které v současné době naráží také paní Lada.
Situace je v současné době kritická. Vloni ve školkách chybělo podle České školní inspekce přes 40 tisíc míst a odmítnuto bylo o čtvrtinu víc dětí než v minulých letech. Do Česka navíc přišlo zhruba 30 tisíc ukrajinských dětí, což situaci ještě zhoršilo.
Pracující matky ≠ krkavčí matky
Zlepšení podmínek pro návrat do práce označila jako klíčové také ekonomka Danuše Nerudová. Zkrácení rodičovské dovolené je v naší zemi podle ní přímo politická sebevražda. Naopak možnou cestou by podle ní bylo například zrušení slevy na manželku, které vede k tomu, že ženy zůstávají doma, aby jejich manželé, kteří vydělávají více, mohli tuto slevu uplatňovat.
Ekonomka a expertka na sociální politiku Linda Kunertová pak potvrzuje, že všechna data ukazují, že víc než právě zkrácení by pomohlo dřívějšímu návratu žen do práci posilnění kapacity školek a jeslí. „Zkrácením rodičovské by se poptávka ještě zvýšila a hrozilo by, že z toho budou tratit primárně nízkopříjmové rodiny, které si nemohou dovolit platit soukromou školku či chůvu,“ upozornila.
SrovnáníJak dlouho jsou matky doma s dětmi v zahraničí
|
Dlouhodobý meziroční nárůst v poptávce po školkách však podle ní mimo jiné ilustruje to, že tábor rodiček mířících zpět a dříve do práce se zvětšuje.
„A to navzdory jejich trvající a nepochopitelné stigmatizaci coby krkavčích matek a kariéristek,“ podotkla k některým přetrvávajícím stereotypům.
Vzrůstající zájem o zkrácené úvazky evidují také Lenka Mazalová a Kateřina Čípová z portálů MÁMA JOB a FLEXI ÚVAZKY. Podle nich by možnost profesního zapojení již před třetím rokem dítěte ocenila většina rodičů.
„Zájem pozorujeme zejména u matek, pro které je důležité, a někdy i nezbytné, být ekonomicky aktivní v rámci rodinného rozpočtu, nebo u matek, kterým záleží na tom, udržet si svoji odbornost nebo pečovat o svůj osobní rozvoj,“ uvedly.
Přestože ministerstvo práce a sociálních věcí vyšlo zkráceným úvazkům částečně vstříc, když je od února letošního roku pro zaměstnavatele zvýhodnilo možností odečíst slevu na zaměstnané pracující od 8 do 30 hodin týdně, podle Dira z Hospodářské komory je toto opatření stále nedostatečné.
Už totiž nedošlo ke zrušení ustanovení o minimálním vyměřovacím základu pro zdravotní pojištění u zaměstnanců. „Tento základ činí v praxi potíže u malých úvazků, protože povinnost doplatit částku do minima odrazuje zaměstnance od zapojení do práce,“ doplnil mluvčí.
V Česku se ztrácejí vysokoškolačky. Podle statistik mizí z trhu práce |
Potřebujeme také „rizikové“ muže
Podle Kunertové je v Česku problém, že se politici a političky nesnaží inspirovat dobrou praxí ze zahraničí. „Spousta zemí jako Německo nebo Švédsko rodinám také poskytují možnost několikaleté rodičovské, ale ve formě, která jim umožňuje sdílenou péči a s daleko větší podporou předškolních zařízení,“ popsala.
Například v Rakousku jsou i soukromé školky spolufinancované státem tak, že si běžné rodiny mohou dovolit do nich dítě umístit.
Lada Z. potvrzuje, že by se s manželem určitě neměli problém v péči o syna vystřídat, kdyby jim to situace umožňovala. „Víme, že jinde to funguje. Například jeho kolega z Německa je sedm měsíců na otcovské. Zásadním problémem pro nás v tomto ohledu jsou však peníze. Můj plat nemá moc šanci konkurovat jeho,“ poznamenává.
S partnerem by si uměli představit zásadní změny rodičovské, například sloučením, zkrácením a navázáním na plnou výši platu. Pak by totiž ekonomické aspekty nehrály takovou roli v tom, kdo doma s dítětem je.
Advokátka a socioložka Pavla Špondrová rovněž podotkla, že v některých severských zemích je rodičovská nastavená tak, že se rodiče vystřídají po půl roce a poslední půl rok je na dohodě. „Když jsou pro zaměstnavatele ‚rizikový‘ jak muži, tak ženy, protože na nějaký čas odejdou oba, dokáže se na to připravit,“ vysvětlila.
Zároveň se podle ní také ukazuje, že lidé, kterým je umožněno vrátit se z rodičovské tak brzo, jak si přejí, jsou loajální zaměstnanci a zaměstnankyně „To je pro zaměstnavatele velká výhra,“ doplnila Špondrová
Problémem pozdějšího návratu práce může podle Mazalové a Čípové navíc být ztráta sebedůvěry dotyčných žen. „Nevěří si a mají strach, že v práci nebudou dost dobré a že nemají co nabídnout. Netroufají si proto oslovit zaměstnavatele dříve, anebo si vyjednat individuální podmínky, jako je například zkrácený úvazek,“ popsaly jednu z největších překážek.
Grossmann z CERGE-EI pak doplňuje, že ze zahraničních výzkumů vyplývají dobré krátkodobé dopady na zapojení matek na trh práce, pokud otcové alespoň na krátký čas přejdou na rodičovskou.
„Zároveň to má i další dlouhodobé pozitivní efekty na zapojení otců do výchovy dětí a péči o domácnost. V českém kontextu bych dopad takovéto politiky dopředu nikterak nepřeceňoval, z mého pohledu však může jít o krok dobrým směrem,“ uvedl.
„Ideální řešení by lehce zkrátilo, ale hlavně upravilo rodičovskou tak, aby byla část měsíců z rodičovské vyhrazena otci,“ shrnula ekonomka Linda Kunertová.
„To by ponouklo muže, kteří se mimochodem čím dál více chtějí podílet na výchově dětí, k tomu, aby si pár měsíců vzali na starosti péči oni,“ doplnila.
„Vím, že někteří říkají, že dítě potřebuje hlavně matku. To, že by šel manžel na otcovskou, neznamená, že bych zapomněla, že jsem matkou a že mám dítě,“ připomíná Lada Z. často opakovaný stereotyp.
Jak dodává, také otec si potřebuje vytvořit s dítětem jisté pouto. „A to sotva zvládne během jedné hodiny večer po práci a během víkendu. Vím, že by manžel byl moc rád s naším synem více. Ale zkrátka u nás na to ještě podmínky nejsou, jakkoliv se tváříme, že patříme na Západ,“ uzavírá.
