„Není možné, aby byla medicína praktiků dostupná do dvanácti hodin ve všední den a všechno ostatní 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a 365 dní v roce zajišťovali lékaři v nemocnicích,“ říká místopředseda Rady Asociace krajů České republiky a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Třeba ve Fakultní nemocnici Olomouc zajišťují podle primáře oddělení urgentního příjmu Vladislava Kutěje pohotovost nemocniční lékaři ze 60 procent, ve velké míře funguje podobná praxe také v Ústí nad Labem či v Plzni. V Hradci Králové se naopak čtrnáct praktiků sehnat podařilo, nemocnice tak zajišťuje deset procent služeb.
„Řada regionů si neví rady a nedokáže lékaře přinutit sloužit,“ potvrzuje praxi v krajích náměstek pro zdravotní péči ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. Jako důvod pro odmítnutí služby praktičtí lékaři uvádějí věk, časové vytížení nebo nízkou hodinovou odměnu. Přitom ale ze zákona na žádost kraje sloužit musí. Prymula upozorňuje, že vymahatelnost je ovšem „velmi vágní“.
Skoncovat s odmítáním služeb by mohla až změna, kterou resort zdravotnictví plánuje. Povinnost lékaře sloužit pohotovostní služby by totiž byla přímo součástí smlouvy s pojišťovnou. MF DNES to řekl náměstek Prymula. „Pokud v regionu bude nedostatek praktiků i specialistů, bude dáno, že jednou měsíčně bude muset lékař sloužit. Pokud neodslouží, dostane sníženou kapitační platbu,“ vysvětlil Prymula.
Kapitační platba se přitom praktikům od ledna zvýší na 56 korun za každého registrovaného pacienta, což je o dvě koruny víc než letos. Podmínkou je však jejich delší ordinační doba, tedy alespoň 30 hodin v pěti pracovních dnech, jeden den do 18 hodin a možnost, aby se pacient alespoň dva dny v týdnu mohl k lékaři objednat. „Když v regionu bude dostatek lékařů, kteří se o služby podělí, nebudeme nikoho nutit, aby nad rámec na pohotovost chodil,“ dodal Prymula.
Služby by se sestavovaly na měsíc dopředu a byli by za ně odpovědní „okresní“ praktičtí lékaři, jejichž seznam eviduje Sdružení praktických lékařů ČR. „Chceme se dohodnout, aby to tak bylo,“ dodává Prymula s tím, že zajištění pohotovosti dál zůstane na jednotlivých krajích tak, jak to ukládá zákon o zdravotních službách.
Potíž by ale teoreticky mohla nastat při revizi stávajících smluv, těch totiž mají pojišťovny s lékaři uzavřeny tisíce. „Určitě bychom tuto podmínku dali u uzavření nové smlouvy, u starších to budeme muset dořešit,“ doplnil Prymula. Všechno chce dle jeho slov resort zvládnout do konce roku.
Předseda sdružení praktických lékařů Petr Šonka nově zamýšlenou smluvní povinnost s ministerstvem projednal, chápe ji však spíš jako ministerskou „pojistku“. „Povinnost už dnes existuje a tam, kde doktoři nejsou ochotni sloužit, to většinou končí na penězích nebo přiměřenosti,“ říká Šonka.
Potíže podle něj vyřeší připravovaný systém přidružených pohotovostí k urgentům v nemocnicích. V každém okrese bude minimálně jeden příjem, sloužit v něm budou právě praktici, kteří pacienty „protřídí“. „Jenom v Ústeckém kraji funguje čtrnáct pohotovostí, to je klíč k tomu, proč je doktorů málo. Reformou dojde k redukci a nebude potřeba to lékařům dávat povinně,“ myslí si Šonka.
Uprosil je na kolenou
S nedostatkem ochotných praktiků se potýká většina krajů. V posledních týdnech řešili problémy třeba na Kutnohorsku ve Středočeském kraji, kde se na pohotovosti podílí šest lékařů. „Téměř polovinu služeb vykrývají ambulantní lékaři jiných specializací, nemalou část lékaři nemocnice,“ popisuje radní pro zdravotnictví ve středních Čechách Robert Bezděk.
Před dvěma týdny zase řešili podobnou svízel ve Frýdlantu v Čechách. „Privátní nemocnice řekla, že už to sloužit nebude. Jedině že jsem prosil praktiky na kolenou, ujali se toho společně s lékaři z liberecké nemocnice,“ říká náměstek pro zdravotnictví v Libereckém kraji Přemysl Sobotka.
Praktici přitom můžou už od roku 2016 čerpat jednorázový bonus 35 tisíc korun ročně, když slouží alespoň desetkrát v kalendářním roce. Podle údajů z pojišťoven toho využila jen malá část lékařů. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna bonus loni vyplatila 928 lékařům, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, druhá největší česká pojišťovna, 1 151 lékařům, VZP data neposkytla.
Důsledkem nedostatku lékařů na pohotovostech pak je i to, že lidé následně zbytečně volají k relativně banálním potížím záchranku. „Využívají ji jako taxi do nemocnice, bezplatnou výjezdovou lékařskou pohotovost s přednostním přístupem k vyšetření v nemocnici nebo jen snadný vstup do zdravotního systému v případě sociálně vyloučených skupin,“ říká šéf Asociace záchranných služeb ČR Marek Slabý.
