První nakažený, první úmrtí, druhý lockdown. České koronavirové milníky

  • 91
Koronavirus do Česka poprvé přicestoval z Itálie, zhruba čtyři měsíce poté, co se v prosinci loňského roku objevil v čínském Wu-chanu. První pacienti byli v nemocniční karanténě a jejich stav sledovala celá republika. Nikdo netušil, že o šest měsíců později bude Česko trhat evropské rekordy v počtu nově nakažených. Portál iDNES.cz přináší k prvnímu výročí koronaviru přehled českých milníků.

Ilustrační foto.

Testovat se u nás začalo koncem ledna. Tehdy se testu podrobilo 33 lidí, ani v jednom případě se nákaza neprokázala. Do konce února pak Česko v napjatém očekávání provedlo 154 testů, žádný z nich však nákazu koronavirem nepotvrdil. Ústřední epidemiologická komise poprvé jednala 27. února.

Že je zavlečení viru do Česka jen otázka času, potvrdila například Alena Šteflová, tehdejší náměstkyně ministra zdravotnictví, která mezi lety 2003 a 2017 působila jako ředitelka národní kanceláře WHO v Česku. „Koronavirus se tu opravdu může rozšířit, ale ta masovost by neměla být tak velká,“ mínila tehdy.

Na přelomu prvního a druhého měsíce kalendářního roku se do Česka vrátili studenti evakuovaní z prvního ohniska nákazy, čínského Wu-chanu. „Strach nemám, ale jsem ráda, že zůstali v karanténě v Nemocnici Na Bulovce a neposlali je do domácího léčení. Pro všechny je to bezpečnější,“ popsala tehdy matka jednoho z nich.

Evakuované Čechy z Číny sanitky převezly na vyšetření do Nemocnice Na Bulovce. I pokud budou testy negativní, zůstanou evakuovaní dva týdny v karanténě. (3. února 2020)

1. března První 3 nakažení

Psalo se 1. března, když ministerstvo zdravotnictví (MZ) potvrdilo, že se v Česku objevili první tři nakažení. Čech a Američanka byli okamžitě hospitalizovaní v Nemocnici Na Bulovce.

Jednalo se o osmašedesátiletého profesora z Technické fakulty České zemědělské univerzity, který pobýval na univerzitě v Udine na konferenci. Po návratu byl v domácí v karanténě.

Druhou nakaženou byla jedenadvacetiletá Američanka, která přijela jako turistka z Itálie. Mladá žena cestovala společně s kamarádkou z Ekvádoru. U ní byl ovšem test negativní. 

Třetího nakaženého pak přijali v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Muž, ročník 1976, byl na dovolené v rizikovém regionu Benátsku v Itálii.

Průběh byl u všech tří mírný, subjektivně se cítili dobře. Provedené testy u všech tří tehdy ještě přezkoumávala laboratoř v Berlíně. 

Hlavní nádraží v Praze prošlo očistou. Prostory se dezinfikovaly, aby se předešlo šíření koronaviru. (7.3.2020)

4. března 12 případů, první ze soukromé laboratoře

V pořadí šestý případ nákazy koronavirem získal své vlastní prvenství. Jednalo se o matku dvou školáků, kterou nejprve testovala soukromá laboratoř Tillia. Žena si test nechala udělat na vlastní náklady, protože když se po návratu z Itálie obrátila na svého lékaře, odmítl ji. 

Tehdy ještě taková procedura nebyla standardní a přítomnost nukleové kyseliny viru musela potvrdit Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. Ta odebrala u ženy nový vzorek, protože u původního neexistovalo potvrzení o kvalitě.

„My jsme pouze potvrdili, že ta soukromá laboratoř analyzovala materiál, ve kterém byla pozitivní DNA, zatím je to na půl cesty,“ řekl epidemiolog a tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Vedoucí laboratoře Tillia Soňa Peková s manželem (jaro 2020).

7. března 26 nakažených

Testy prokázaly v České republice nákazu koronavirem u celkem 26 lidí.  Jedením z nových případů byl i lékař, který jako pozitivní dva dny ordinoval. Později se potvrdilo, že nepochybil. Po návratu z Itálie kontaktoval hygienu, která nařídila testování až po několika dnech. 

Testováno bylo 594 lidí. Jedním z nakažených byl vůbec poprvé roční kojenec, nejstaršímu pacientovi bylo 68 let.

Zároveň se objevil první případ pacientky, která se nakazila na území Česka. Žena hospitalizovaná v ústecké Masarykově nemocnici narozená v roce 1953 se nakazila od syna, který byl lyžovat v Itálii a ležel v pražské Nemocnici Na Bulovce.

Ministerstvo avizovalo, že pokud bude nakažených dál přibývat, budou se léčit doma. Vláda rozhodla, že se všichni navrátilci z Itálie musí hlásit svému lékaři, který nařídí povinnou dvoutýdenní karanténu. Česko se připravovalo na nápor dovolenkářů po jarních prázdninách, a tito čelili výhružkám i nenávistným komentářům za to, že se odvážili vycestovat.

Předseda vlády Andrej Babiš pozval na pátek 6. března do Strakovy akademie vybrané členy vlády, hejtmany, primátora hlavního města Prahy a předsedu Svazu měst a obcí ČR. Před jeho vystoupením pracovník dezinfikoval řečnický pultík. (6. března 2020)

9. března 38 případ, taxikář bez kontaktů na přenašeče

38. infikovaným Čechem byl pražský taxikář, který neměl vazbu na lidi, kteří pobývali na severu Itálie. „Je to pro nás zlomový případ, kdy dochází k šíření v komunitě,“ řekl Prymula. „Nevíme, z jakého zdroje se nakazil. Je to člověk v Praze. Je potenciálním rizikem pro další klienty, které vozil,“ upozornil.

V karanténě byly v Česku více než dva tisíce lidí. Úřady se snažily zabránit nákaze rizikových skupin, a proto zakázaly návštěvy v nemocnicích či domovech pro seniory.

10. března Uzavření škol

Po jednání Bezpečnostní rady státu se uzavřely všechny školy kromě mateřských a zrušily se všechny akce nad sto lidí.

„Je lepší být aktivní předem, než vše řešit s odstupem a mnohdy moc pozdě, jako se to stalo v Itálii,“ řekl k rozhodnutí Vojtěch.

12. března 117 nakažených a Česko sevřel nouzový stav

Počet nakažených překročil stovku. Bylo jich 117. Ve 14 hodin vláda vyhlásila nouzový stav, 14. března pak zavřela restaurační zařízení a ostatní provozovny, mimo těch nejdůležitějších. O půlnoci z 15. na 16. března se zavřely státní hranice.

Prodavačka v optice v Opavě na Masarykově třídě upravuje výlohu.

16. března První tři uzdravení a šijící Česko

První tři lidé se zotavili 16. března, do konce měsíce se jejich počet zvýšil na 25. Pět stovek potvrzených případů bylo 18. března, pozitivních bylo 562. O tři dny později, 21. března, počet nakažených překročil tisícovku, nakažených bylo 1 051.

Kvůli kritickému nedostatku ochranných pomůcek, zejména roušek, vzniklo hned několik projektů, které na situaci reagovaly. Mladší lidé se nabízeli starším, že pomohou s nákupy, obstaráním léků či vyvenčení domácích mazlíčků. Vznikly také iniciativy, které vybízely k nošení roušek.

A právě šití roušek se stalo jedním z největších symbolů jarní vlny epidemie. Šily i celebrity, mezi nimi také bývalá první dáma Dagmar Havlová Vešrknová, a ruku k dílu přiložil i nespočet dalších.

V manufakturu na výrobu roušek se proměnilo centrum sociálních služeb v Bohumíně.

22. března První úmrtí

Pětadevadesátiletý muž byl hospitalizován v Praze v Nemocnici Na Bulovce. Neležel na jednotce intenzivní péče a měl jiná přidružená onemocnění. „Řekl bych, že spíš zemřel s koronavirem, než na koronavirus,“ sdělil Prymula.

Do konce března se nakazilo přes dva tisíce lidí, uzdravilo se sto. Celkový počet testů přesáhl 50 tisíc.

24. března První použití Remdesiviru

Remdesivir jako první dostal jeden z nakažených taxikářů. Oba muži pracovali pro stejnou službu. Ani jeden neměl cestovatelskou anamnézu, takže se od někoho nakazili, ale nepodařilo se dohledat, kdo to byl. 

Jeden z nich byl jako první v kritickém stavu. Muže, který trpěl průvodními zdravotními komplikacemi, jako je mimo jiné vysoká obezita, nakazil patrně někdo z klientů.

Americká společnost Gilead tehdy dala Všeobecné fakultní nemocnici v Praze svolení k experimentálnímu použití remdesiviru.  Podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky Martina Balíka se VFN stala účastníkem klinické studie. 

Lék remdesivir

29. března První úmrtí z řad zdravotnického personálu

Osmačtyřicetiletá zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice se nakazila od pražského taxikáře, který byl později v kritickém stavu připojen na mimotělní oběh. 

Přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková řekla, že sestru trápilo, jak se o ní psalo v některých médiích, tedy že byla nezodpovědná a roznášela infekci. „Prostě se domnívám, že ten stres byl určitě jeden z přispívajících faktorů jejího odchodu,“ uvedla Vašáková.

Thomayerova nemocnice v Praze-Krči. (27.3.2020)

Polovina dubna Vyvrcholení jarní vlny epidemie

Z nemoci covid-19 se v Česku k 19. dubnu vyléčilo 1 298 lidí. To byla téměř pětina z celkového počtu případů nákazy. Denní přírůstky dál klesaly, výrazně se ale snížil i počet provedených testů. Počet lidí s pozitivním testem se postupně ustálil na 2 000 až 2 500 osobách

27. dubna Do Česka dorazil japonský favipiravir

Léku na chřipku s favipiravirem, prodávaného pod názvem Avigan, do Česka dorazilo asi pro sto pacientů. Zhruba pětina z toho byla dar, který Česku poskytlo Japonsko, zbytek stát koupil.

Podle primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN Jiřího Votruby tato dávka stačila asi pro 15 až 20 pacientů.

Podával se v dávce 16 tablet ráno a stejného počtu večer, dalších pět dní pak po šesti tabletách ráno a večer. Lék dostávali zejména pacienti, kteří koronavirus neměli příliš dlouho a zároveň byli ohroženi jinou vážnou nemocí.

Favipiravir je experimentální lék vyvinutý v roce 2014 pro boj s ebolou. Vyrábí ho japonská farmaceutická společnost Toyama Chemical.

18. května Skončil nouzový stav

Nouzový stav vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. Se souhlasem Sněmovny se 9. dubna opatření prodloužila do konce měsíce, původně přitom vláda žádala o termín 11. května.

Další prodloužení pak poslanci schválili 28. dubna, a to do 17. května. Vláda přitom původně do Sněmovny přišla s termínem 25. května, nakonec ale prošel o týden kratší návrh předložený komunisty. Nouzový stav tak celkem platil 66 dnů a byl nejdelší v historii Česka.

Do konce června se postupně rozvolňovala covidová opatření.

Tomáš Řehoř přijel po více než dvou měsících navštívit maminku Květu Markovou, která byla po celou dobu v izolaci v domě Clementas v Mlékovicích. (25. května 2020)

Léto Nárůst v lokálních ohniscích

Roušky zůstaly povinné jen v metru. Největším ohniskem se stalo Karvinsko v Moravskoslezském kraji, kde byla v důsledku šíření nákazy přerušena těžba ve všech dolech OKD.

„Moravskoslezský kraj představuje sedmdesát procent všech nových záchytů nemoci covid-19. Důležité je říct, že pozitivně testovaní nemají většinou žádné příznaky, nebo jsou velmi mírné,“ konstatoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. 

Počet hospitalizovaných v celém Česku klesal. V těžkém stavu bylo pouze 11 až 12 procent pacientů, jejichž stav si vyžádal převoz do nemocnice.

Zaměstnanci OKD podstupovali vlny plošných testů.

Září Čísla rostou

8. září počet případů přesáhl poprvé tisíc. Některé země, například Belgie či Německo začaly zavádět opatření vůči osobám, které se vracely z Česka. Jen o osm dní později už byl nárůst přes 2 tisíce, 17. září už byl třítisícový.

Od 1. září začala znovu platit povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách, prostředcích hromadné dopravy a na vnitřních akcích. Původně se počítalo s přísnější verzí opatření, to však vláda ještě v srpnu odvolala.

21. září Adam Vojtěch rezignoval, nahradil ho Prymula

Adam Vojtěch oznámil, že odstupuje z postu ministra. „Funkci jsem vykonával srdcem spolu se svými kolegy. Za ty tři roky se podařilo prosadit mnoho změn,“ řekl. Jeho práci ocenil premiér Andrej Babiš, který ho označil za oblíbeného ministra a řekl, že dostává esemesky vyjadřující Vojtěchovi podporu.

Ještě ten den ho nahradil epidemiolog Roman Prymula. Tehdy uvedl, že se domnívá, že do funkce ho premiér vybral kvůli znalosti situace, kterou jako bývalý náměstek ministra i bývalý šéf krizového štábu má. 

Podpořil i vyhlášení nouzového stavu. „Nouzový stav má své výhody, a pokud ten nárůst takovýto bude, tak si myslím, že je namístě o něm uvažovat,“ prohlásil.

Roman Prymula

Úmrtí prvního lékaře

Tentýž den prezident České lékařské komory Milan Kubek uvedl, že zemřel lékař ze soukromé praxe ve věku 68 let. Tou dobou se od začátku nemoci celkem nakazilo 590 lékařů a lékařek a 1 165 zdravotních sester.

30. září Druhý nouzový stav

Ministři na mimořádném jednání schválili vyhlášení nouzového stavu od pondělí 5. října na 30 dnů. Po jednání vlády to uvedl Prymula. „Epidemiologická situace se nevyvíjí dobře,“ řekl a dodal, že chce „přitvrdit“ při krocení epidemie koronaviru a omezit na čtrnáct dnů střední školy i vnitřní a vnější aktivity, při nichž se shromažďuje více lidí.

Říjen Padají rekordy, sbohem „best in covid“

V průběhu října čísla i nadále rostla. Šestého přesáhl počet nově pozitivních 4 tisíc, 7. října to bylo 5 tisíc. Více než 9 tisíc nakažených se objevilo 14. října, přes 10 tisíc hned 16. října, 23. října bylo poprvé nově pozitivních nad 15 tisíc.

23. října Prymula si vyrazil do restaurace

Prymulu přistihli reportéři Blesku v noci u jedné z pražských restaurací. Podle vládních nařízení však tyto podniky měly být uzavřeny. Prymula, který navíc byl v těsné blízkosti cizích osob bez roušky, tak porušil i další opatření, které sám prosazoval.

V restauraci byli také další lidé, včetně předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka

Ministra zdravotnictví Romana Prymulu přistihli reportéři Blesku ve středu v noci u jedné z pražských restaurací. (22. října 2020)

29. října Nový ministr zdravotnictví

Nového ministra zdravotnictví Jana Blatného v Lánech jmenoval prezident Miloš Zeman. „Strach nás paralyzuje a rozděluje,“ řekl Blatný poté, co ho Babiš uvedl do úřadu. „Covid je závažná nemoc, ale není jediná,“ zdůraznil.

Blatný je dětský hematolog, zaměřuje se na léčbu dětí s poruchou srážlivosti krve. Byl dosud přednostou oddělení dětské hematologie a biochemie a zdravotnickým náměstkem pro pracoviště Dětská nemocnice Fakultní nemocnice v Brně.

„Nechoďte na Vyšehrad, je tam nebezpečno,“ poradil mu Zeman. 

Jan Blatný, uznávaný dětský hematolog, zaměřuje se na léčbu dětí s poruchou srážlivosti krve (23. října 2020)

Přelom října a listopadu Vyrostly polní nemocnice

Nemocnice s kapacitou 500 lůžek má sloužit jako záložní zařízení následné péče pro pacienty s koronavirem, když budou pražské nemocnice potřebovat uvolnit lůžka pro akutní případy s covidem. 

„Přesouvali bychom sem pacienty, kteří jsou už stabilizovaní v dobrém stavu, aby se se nám uvolnila místa pro nové akutní pacienty,“ konstatoval ředitel nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček. Právě jeho nemocnice je vlastně provozovatelem této záložní nemocnice. V pohotovosti zůstane zařízení do února.

Srovnání polních nemocnic: pražská je vybavenější, v Brně lépe dostupná

Na přelomu října a listopadu vyrostlo podobné zařízení i v pavilonu brněnského výstaviště. V pavilonu G2 je celkem 302 lůžek. Působí tam Emergency Medical Team Fakultní nemocnice Brno, který pomáhá ve světě při katastrofách. Má šest lékařů a 18 sester. 

Vojáci chystají lůžka v připravované polní nemocnici v pražských Letňanech pro pacienty s koronavirem. (22. října 2020)

5. listopadu Nejvyšší přírůstek, nemocnice se plní

Nejvyšší nárůst nově nakažených činil 5. listopadu 15 729. Dosavadní maximum z 27. října bylo o 65 nižší.  Tehdy to bylo zároveň potřetí, kdy počet pozitivních testů za jediný den překročil 15 tisíc. 

Kvůli výraznému šíření nemoci v posledních se Česko dostalo na špičku světových žebříčků v počtech nakažených i zemřelých.

V několikadenním závěsu za počty nakažených rostla i křivka hospitalizovaných. Podle dat ÚZISu bylo nejméně lůžek volných v Karlovarském kraji, těsně za ním byl Zlínský kraj. Tam lékaři museli několik pacientů převézt do jiných regionů. Celkem v republice zbývalo asi 1 500 běžných covidových lůžek s kyslíkem.

Covidové oddělení Karlovarské krajské nemocnice (25. října 2020)

Konec listopadu a začátek prosince Nové rozvolňování

Denní nárůsty počtu nakažených koronavirem postupně klesají od přelomu října a listopadu, kdy dosahovaly rekordních čísel kolem 15 tisíc nakažených denně. 

Od přelomu října a listopadu také klesá počet testů. Z  více než 40 tisíc denně na nynějších asi 22 tisíc, ale postupně se snižuje i podíl potvrzených případů nákazy na počtu provedených testů.

PŘEHLEDNĚ: Od 3. prosince platí třetí stupeň PES. Jaká jsou omezení?

Vláda po mimořádném jednání rozhodla o uvolnění protiepidemických opatření. Země se ve čtvrtek 3. prosince přesunula ze čtvrtého do třetího stupně rizika. Znamená to například znovuotevření restaurací, všech obchodů i provozoven služeb nebo zrušení omezení volného pohybu lidí v nočních hodinách. Třetí stupeň epidemiologické tabulky PES vydrží podle Blatného až do Vánoc. 

Od březnového začátku epidemie odhalily laboratoře přes 542 400 případů covidu-19. Z nákazy se už vyléčilo téměř 474 tisíc lidí. Aktuálně v zemi je 59 674 nakažených, většina z nich má mírný průběh. Počet úmrtí s covidem je podle aktuálních čísel 8 738 lidí. Počet obětí však v posledních dnech také klesá. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video