Pro koho by byla korespondenční volba výhodná?
Nejvíce samozřejmě pro naše občany žijící v zahraničí, kteří by nemuseli podstupovat někdy značně komplikované cestování na české zastupitelské úřady. Obecně by to prospělo lepšímu naplnění principu všeobecnosti volebního práva.
Prospěla by v současné době korespondenční volba spíše vládě, nebo opozici?
Můžeme-li hodnotit na základě toho, jak dopadají volby na zastupitelských úřadech, Češky a Češi v zahraničí volí daleko častěji vládní strany, takže je to aktuálně nevýhodné pro ANO a zejména pro SPD. To je také důvodem jejich odmítavého postoje k této úpravě výkonu volebního práva, u ANO navíc docela pokrytecké, protože hnutí bylo kdysi pro zavedení korespondenční volby.
Jak velký nárůst hlasů by odhadem korespondenční volba přinesla?
To je těžko říci, odhady, kolik lidí s českým pasem žije v zahraničí, se různí. Pohybují se nejčastěji mezi 200 až 300 tisíci, z nichž je část nezletilých, takže se bavíme patrně o vyšších desítkách tisíc potenciálně směrem přes sto tisíc hlasů.
Připomenu, že v minulých parlamentních volbách bylo zhruba osm a čtvrt milionu oprávněných voličů, z nichž šlo volit necelých pět a půl. K dosažení pěti procent tak reálně potřebujete přes čtvrt milionu hlasů, takže by korespondenční volba sice výsledky ovlivnila, ale nebyla by až takovým nástrojem překreslení volební mapy.
Jednodenní volby jsou lepší, Poláci jen nezvládli administrativu, říká politolog |
Jakým způsobem by měl být tento způsob voleb ošetřen, aby nebyl důvod ke zpochybňování platnosti hlasování?
Lze se inspirovat úpravami, které mají v jiných státech, od liberálnější německé až po komplikovanější způsoby, ale stejně tak, jako nemáme naprostou jistotu o tom, jak vznikl lístek, který hází volič za plentou, nemáme ji ani tady. Argumenty, že by se nějak podstatněji narušovala tajnost hlasování, jsou ale směšné.
Většinou to bývá ošetřeno tak, že spolu s vaším hlasem posíláte čestné prohlášení, že je to vaše tajná volba. To je nejčastější řešení, pokud se nejedná o estonské internetové hlasování, kde se přihlašujete pomocí bankovní identity tak, jako když komunikujete se státní správou v jiných věcech.
Někdy to bývá tak, že požádáte o zapsání do registru a obdržíte něco jako voličský průkaz, který poté odevzdáváte se svým hlasem. V zásadě je to postaveno na tom, že deklarujete, že je to vaše tajná svobodná volba a takto jste to chtěli udělat.
Míníte, že výtka opozice, že nadále nepůjde o tajnou volbu a tedy jde proti ústavě, je relevantní?
Osobně je takový argument vlastně trochu hloupý. Samozřejmě stejně tak, jako nemůžete zajistit, že si někdo přinese hlasovací lístek, který mu někdo jiný vybral, formálně si s tím zajde za plentu a hodí to tam, stejně tak nelze zajistit tohle.
Na druhou stranu musíme mít nějakou důvěru v to, že ti lidé chtějí vykonávat svoje volební právo na základě svých názorů a že si to dokážou zajistit, to není něco, na čem by to mělo ztroskotat.
Proč je korespondenční volba určena pouze pro voliče v zahraničí, nebylo by možné tímto způsobem hlasovat také z Česka?
Prakticky by tomu nic nebránilo, některé státy, třeba zrovna už zmiňované Německo, to umožňují, nebo třeba estonské elektronické hlasování, ale to je ještě něco trochu jiného a pro Česko asi až příliš moderního.
Chybí ovšem politická shoda a také je pravda, že většina členských států EU s korespondenčním hlasováním jej má skutečně jen pro voliče pobývající v den voleb v zahraničí.
Kde ve světě se tento způsob volby osvědčil a jakým způsobem to tam funguje?
Vesměs je to tak, že se předem zaregistrujete jako korespondenční volič, to jde samozřejmě také korespondenčně, v osvícenějších systémech i elektronicky, poštou Vám na danou adresu dorazí volební obálka, hlasovací lístky a potřebné. Například na Slovensku si ale můžete hlasovací lístek klidně vytisknout i z internetu. Vy si vyberete příslušnou kandidátku, lístek zalepíte do obálky a pošlete poštou na příslušnou adresu, což je někdy centrální úřad (třeba volební komise nebo samo ministerstvo vnitra), někde do konkrétního volebního okrsku.
Musíte to vesměs udělat tak, aby zásilka dorazila adresátovi nejpozději v den voleb. Funguje to všude možně, jen v EU je nějaká forma takové volby přítomna ve více než dvaceti státech, jsme tedy spíše výjimka a „exoti“. Kromě aféry s nekvalitními (rozlepujícími se) obálkami v roce 2016 v Rakousko, kdy se kvůli tomu musely odkládat volby. Jinde s tím problémy nejsou a třeba ti Němci takto volí od konce 50. let minulého století a podíl korespondenčně odeslaných hlasů už dosáhl v posledních parlamentních volbách skoro poloviny všech odevzdaných hlasů. I díky tomu mají v řadě zemí vyšší volební účast než u nás.
Má korespondenční volba vůbec šanci na prosazení v České republice?
Má. Koalice to chce, opozice bude obstruovat, ale nemá sílu to zastavit. Jsem přesvědčen, že by taková úprava obstála i před Ústavním soudem. Koneckonců se o podobných zákonech příznivě vyjádřila i řada zahraničních ústavních soudů v minulosti. A je to věc, která se permanentě vrací a pro zkvalitnění české demokracie by bylo dobré, kdyby byla korespondenční volba konečně zavedena.
Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích, podle zastánců korespondenční volby je to mnohdy časově i finančně náročné. Nová pravidla by podle návrhu měla platit už pro sněmovní a případně i prezidentské volby vyhlášené po lednu 2025, jejich plná účinnost se předpokládá od roku 2026. Kritici z opozice mluví vedle možné kolize s ústavními pravidly o možném ohrožení demokracie. Vládní koalice podle opozičních politiků prosazuje hlasování poštou jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu, což koaliční zástupci zase naopak uvádějí mezi důvody, proč opozice zavedení takové volby nechce. SPD řadí předlohu k těm, jejichž schvalování hodlá důsledně brzdit. Zdroj: ČTK |
