Nejde přitom jen o krajany, ale i Čechy, kteří jsou na dovolené, nebo o studenty. Ti všichni nyní musí v některých rozlehlých zemích cestovat tisíce kilometrů na zastupitelský úřad, aby mohli volit.
„Zahajujeme proces uzákonění korespondenční volby, která umožní našim občanům pobývajícím v zahraničí naplnit jedno ze základních občanských práv, volit. Plníme tak nejen náš slib a programové prohlášení téhle vlády, ale také závazek z programového prohlášení vlády předchozí. Věřím tedy že záměr najde mezi parlamentními stranami širokou podporu,“ uvedl ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.
Když cesta k urně zabere celý den a prodraží se. Jak volí Češi v zahraničí |
Už přes dva roky leží ve Sněmovně obdobný návrh z horní komory parlamentu, který v roce 2021 předložilo pět desítek senátorů.
V říjnu 2021 ho podpořilo krátce po volbách do Poslanecké sněmovny 56 z přítomných 62 senátorů, jen šest se zdrželo. Mezi předkladateli návrhu byl tehdy mimochodem i nynější ministr školství za hnutí STAN Mikuláš Bek.
Končící vláda Andreje Babiše zaujala v prosinci 2021, pouhé dva dny před jmenováním nové vlády Petra Fialy ke korespondenční volbě negativní stanovisko.
„Navržená úprava neodstraňuje riziko, že korespondenční hlasování v konkrétních případech neproběhne plně v souladu s Ústavou upravenými zásadami pro výkon volebního práva, zejména pak, že hlasování bude tajné a půjde o přímé volební právo, tedy skutečně o volbu toho kterého voliče, do níž nebude nijak a nikým zasahováno, a dále že nedojde ke zneužití práva korespondenční volby k ovlivnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny,“ uvedla ve svém stanovisku bývalá Babišova vláda.
Není zaručeno, že je to osobní, tajná volba, odmítá korespondenční volbu Schillerová
A výhrady má ANO i dnes. „Hlavni výhrada je ta, že my se domníváme, že volby mají být tajné. Mají být osobní a myslím, že se to dá vyřešit jiným způsobem. Je možné zřídit větší množství míst, kde mohou lidé v zahraničí hlasovat. Nemusíme dělat korespondenční volbu. Nám se zdá ten návrh protiústavní právě proto, že není zaručeno, že je to osobní, tajná volba,“ řekla iDNES.cz šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Já si myslím, že to je takový kapric malých stran, které si od toho slibují podporu svých skomírajících volebních preferencí,“ doplnila Schillerová.
Češi v zahraničí už volí prezidenta, jako první hlasují v Jižní Americe |
Odpor k zavedení přímé volby má i druhé opoziční hnutí SPD. Šéf klubu Radim Fiala označil korespondenční volbu za podvod. „Samozřejmě, vždyť to je podvod,“ řekl nedávno v České televizi, když odpovídal na otázku, zda bude jeho hnutí schvalování korespondenční volby obstruovat.
Politici vládní pětikoalice považují korespondenční volbu za jednu z priorit, kterou chtějí v roce 2024 prosadit. A hodlají to udělat, i kdyby je to mělo stát několik noci strávených ve Sněmovně. „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí,“ říká programové prohlášení vlády.
„Korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí prosadíme. Stejně jako jsme prosadili zjednodušení voličských průkazů,“ slíbil začátkem listopadu na sociální síti X (dříve Twitter) ministr Rakušan.
„V současné době spousta lidí, spousta českých občanů vyjíždí na stáže, vyjíždí studenti na Erasmus a problém vzniká při volbách, kdy musí cestovat tisíce, někdy tisíce kilometrů, když je třeba ve Spojených státech nebo v Evropě třeba 500, 600 kilometrů do těch volebních místností. A v tomhle tom ohledu je to řekl bych i určitá diskriminace těch občanů, protože oni opravdu mají velkou překážku k tomu, aby se mohli dostavit k těm urnám,“ řekl iDNES.cz senátor Marek Hilšer, jeden z předkladatelů senátního návrhu.
Šance pro 600 tisíc Čechů v cizině
„Pokud nám jde o to, aby se občani účastnili voleb, a já myslím, že v demokratickém státu by to tak mělo jít, tak bychom jim měli nabídnout možnost, jak v zahraničí volit jednodušším způsobem než dojíždět dojíždět tisíc kilometrů,“ prohlásil Hilšer.
Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají. Korespondenční volbu by mohlo využít na 600 tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.
