1. Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.
2. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění.
První dva body kázání vycházejí z článku 45 odstavce 3 Úmluvy, podle kterého může dojít k odnětí rodičovských práv, je-li to v nejlepším zájmu dítěte. Nový zákon v kanadském státě Ontario z roku 2017 umožňuje odebrání dítěte z rodiny, pokud rodiče nebudou respektovat jeho genderovou identitu.
Petr Piťhaje jeden z nejvýše postavených představitelů katolické církve v ČR. Dříve zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval Kaplanem Jeho Svatosti. |
Zákon umožňuje odebrání dětí z rodin, které nesouhlasí s LGBTQI (lesbickou, gayovskou, bisexuální, transsexuální a intersexuální) či genderovou ideologií. Uvádí „genderovou identitu“ jako jeden z faktorů, který musí být zvažován při posuzování nejlepšího zájmu dítěte.
Zároveň dochází k omezení svobody vyznání, víry, ve které rodiče chtějí dítě vychovávat, neboť vládní agentura má přihlížet výlučně k vyznání a víře samotného dítěte. Státní orgány zároveň mohou zahájit hormonální terapii dítěte v rámci „transgenderové zdravotní péče“ i bez souhlasu rodičů.
Zneužití tzv. nejlepšího zájmu dítěte je v současnosti předmětem kauzy Strand Lobben, ve které je norský stát žalován za odebrání novorozence a jeho následnou nucenou adopci. Rodina požádala o přezkum velmi těsného rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Nový přístup k dětským právům mění pojetí tradiční rodiny, systém klade důraz na dítě v neprospěch práv rodičů.
Průlomovým rozsudkem, který umožňuje snazší odebrání a následnou adopci v duchu zásady „nejlepšího práva dítěte“, byl případ R and H versus the United Kingdom, kde soud vydal nález: „Je-li v zájmu dítěte, aby bylo adoptováno, a existuje-li šance na úspěšnou adopci, zájmy biologických rodičů musí být nevyhnutelně upozaděny ve prospěch dítěte.“
Ministerstvo dětí kanadského státu Ontario výslovně uvádí, že sociální pracovníci mohou při rozhodování o odebrání dítěte zahrnout do úvahy reakce rodičů na genderovou identitu dítěte.
Za špatné chování rodiny je například považováno zakazování oblékání, péče o vlasy nebo vyjádření svého pohlaví způsobem, který je v souladu s genderovou identitou dítěte; odmítnutí používání jména, které si transgender dítě zvolilo, či odmítnutí používat genderová zájmena.
Pokud bude rozhodnuto o odebrání dítěte rodičům, pak má být dítě umístěno do rodiny, ve které bude jeho identita více podporována. Ministerstvo dále prosazuje tzv. inkluzivní jazyk, třeba nahrazení „úzkého označení matka a otec“ označením „rodič 1, rodič 2 a rodič 3“. Odebrání dítěte je tedy Úmluvou umožněno; vzhledem ke snaze zamezit v některých případech jakémukoli kontaktu dítěte a rodiče je logické, že rodič o dítěti a jeho umístění nebude informován.
