Nadvláda homosexuálů nenastane. Úmluva řeší i násilí na mužích, říká právnička

  19:00aktualizováno  19:00
Na začátku listopadu putovaly na sněmovní petiční výbor hned dvě petice k Istanbulské úmluvě. Dokument Rady Evropy rozděluje společnost na dvě poloviny. Zatímco jedna ratifikaci úmluvy podporuje, druhá se staví proti. Právnička Veronika Ježková v rozhovoru pro iDNES.cz se pokusila vyjasnit některé otázky, které se v souvislosti s Úmluvou objevily.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Čeho konkrétně se Istanbulská úmluva týká?
Istanbulská úmluva je mezinárodní dohoda zabývající se závažným porušováním lidských práv, jakým násilí na ženách a domácí násilí je. Směřuje k nulové toleranci vůči takovému patologickému jevu a požaduje důslednou prevenci tohoto násilí, ochranu jeho obětí a stíhání pachatelů.

Jaké důvody vedly ke vzniku tohoto dokumentu?
Reaguje na vysoký výskyt různých forem násilí na ženách, které vyplývají nejen z výzkumu Agentury EU pro základní práva. Z těchto průzkumů vyplývá, že fyzické nebo sexuální násilí ze strany svého partnera v ČR zažilo 32 procent žen, sexuální zneužívání zažilo 12 procent žen, samotné znásilnění pak 5 procent žen. Ze statistik světové zdravotnické organizace vyplývá, že násilí je příčinou úmrtí 7 procent žen ve věku mezi 15 a 40 lety, což je více, než se umírá na různá onemocnění.

Úmluva se celým oficiálním názvem jmenuje Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Znamená to tedy, že je zaměřena pouze na ženy a neuznává existenci násilí na mužích?
Rozhodně nikoli. Rozsah působnosti Úmluvy proti násilí na ženách se upravuje dílčím článkem. Podle něj se Úmluva vztahuje na všechny formy násilí na ženách včetně domácího násilí, které ve vyšší míře postihuje ženy. Vztahuje se primárně na různé formy násilí páchaného typicky na ženách. Zároveň však vyzývá smluvní státy, aby stejnou ochranu poskytovaly i mužům v rolích obětí.

Veronika Ježková

Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od července 2015 působí v proFem, kde se věnuje přímé práci s klientkami, vzdělávání odborných profesí v oblasti právních aspektů domácího násilí, analytické a publikační činnosti. Je autorkou studie Právem proti násilí na ženách – bílá místa české legislativy a  spoluautorkou publikace vzorů podání Vaše právo.

Veronika Ježková

V oficiálním názvu jsou zmíněné pouze ženy. Nemůže Úmluva nějakým způsobem podněcovat násilí mezi muži a ženami?
Žádné z ustanovení Úmluvy proti násilí na ženách nelze vykládat tak, že by usilovalo o podněcování nenávisti mezi ženami a muži. Ve své preambuli Úmluva proti násilí na ženách hovoří o historicky nerovném postavení žen a mužů, což je potvrzením dějinného faktu a odkazem na jednu z příčin tohoto násilí. Nikoli snahou o to štvát ženy proti mužům a naopak.

Například článek 12 Úmluvy zavazuje státy ke snaze vymýtit vzorce chování a stereotypy založené na podřízeném postavení žen. Důvodová zpráva k tomuto článku uvádí, že jeho cílem je změnit chování lidí, kteří přispívají k zachování násilí na ženách. Jde zároveň o obecný požadavek, tento článek nenabízí žádné detaily ohledně návrhu specifických opatření, jejich volba zůstává na volbě smluvní strany.

Úmluva řeší speciální azylové domy i help linky

Podle současného ministra spravedlnosti Jana Kněžínka ovšem přijetí Istanbulské úmluvy velké změny do českého právního řádu nepřinese. Proč by ji tedy měla Česká republika přijmout? 
Úmluvu nelze redukovat jen na právní část. Ta definuje trestné činy, na něž dopadá. Obsahuje mnoho soft i systémových opatření, které je potřeba uvést v život tak, aby byla účinně chráněna práva obětí, aby jim byla poskytnuta účinná pomoc, například v podobě help linek nebo speciálních azylových domů. A též abychom kvalitní prevencí eliminovali realizaci a rostoucí tendenci násilí jako takového.

Úmluva obsahuje též ustanovení, která by se měla promítnout především ve stávajícím zákoně o obětech trestných činů, aby pomoc obětem byla rychlá, flexibilní a kvalitní a tím se pro daňové poplatníky i zlevnila a nezatěžovala státní rozpočet. Pokud bude trestní řízení týkající se obětí násilných činů probíhat v gesci edukovaných odborníků, pak se jeho délka významně zkrátí a tím i zlevní. 

Konkrétně je třeba poskytnout oběti ochranu nejen po dobu úkonu v řízení, ale v celé době, kde dané řízení probíhá. Známe případy, kdy dojde k napadení oběti nebo jejího rodinného příslušníka přímo na chodbě soudu. 

K červenci 2018 Úmluvu proti násilí na ženách ratifikovalo 32 států a dalších 14 států ji zatím jen podepsalo. Jednou z těchto zemí je i Česká republika, která úmluvu podepsala 2. května 2016. Jediné státy, které Úmluvu nepodepsaly, jsou aktuálně Rusko a Ázerbájdžán. Evropská unie jako celek přistoupila k podpisu dne 13. června 2017 a aktuálně směřuje k její ratifikaci.

Dále je třeba respektovat právo oběti na svůj sexuální život a intimitu a zabránit tomu, aby se trestní řízení o znásilnění nezvrhlo v defilé vypovídajících minulých a stávajících partnerek oběti i obžalovaného, ale i minulých a stávajících milenců oběti i obžalovaného. Tento postup je nejen nepřípustný eticky, ale představuje hodiny a hodiny výslechů takových svědků, to je finančně velice náročné a stát zatěžující.

Proč se právě v souvislosti s tímto dokumentem objevilo tolik lidí, kteří protestují proti jejímu přijetí? 
Negativní reakce byly odpůrci co do argumentace převzaty z obdobných aktivit ve státech, které již Istanbulskou úmluvu ratifikovaly. Je zřejmé, že dokument názorově podstatně rozdělil křesťanskou obec a pro mne osobně je velice zajímavé sledovat jednotlivé proudy, které se v rámci ní vysublimovaly. Jako by proti sobě stálo tradiční zpátečnické křídlo proti tomu, co je v současné církvi nejvíce potřeba nové a odvážné a akceptující vývoj společnosti.

Ratifikace Úmluvy má nastat až poté, co se Česká republika vypořádává právě s novelou trestního zákoníku. Ta nově zavádí jisté pojmy, které doposud v naší legislativě nebyly, například vynucený sňatek či násilnou sterilizaci. S těmito pojmy pracuje i Úmluva. Nevystačíme si tedy pouze s českou legislativou?
Rozhodně nevystačíme, jak jsem již uvedla, Úmluva Rady Evropy není jen právní dokument, ale má významný přesah do systému pomoci obětem trestných činů. Na schválení novely se čeká, neboť v základních bodech je třeba mít právní řád v souladu s textem Istanbulské úmluvy.

Problematický gender

Jedna z pasáží Úmluvy pojednává i o genderu. Můžete nějak více přiblížit, jak Úmluva vnímá pojem gender? 
Úmluva proti násilí na ženách se zabývá problematikou domácího násilí, které je genderově podmíněné. To znamená, že domácí násilí souvisí s mocenskou nerovnováhou a dopouštějí se jej převážně muži na ženách. Existují samozřejmě i opačné případy, byť jich je výrazná menšina. To potvrzují nejen odborné studie, ale i statistiky policie a soudů, podle nichž tvoří muži přibližně devadesát procent pachatelů domácího násilí.

A proč je pro některé tato definice genderu problematická? 
Protože jedním ze znaků domácího násilí je snaha o kontrolu oběti, souvisí domácí násilí s nerovným postavením žen ve společnosti či rodině. Podle preambule úmluvy je tak dosažení genderové rovnosti, tedy rovnosti mezi muži a ženami, klíčovým elementem prevence domácího a jiného násilí nejen vůči ženám, ale i vůči dětem.

V tomto pojetí nepřináší Úmluva proti násilí na ženách nic nového. Ostatně o genderově podmíněném násilí hovoří i Deklarace o odstranění násilí na ženách přijatá Valným shromážděním OSN v roce 1993 či judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Úmluvě proti násilí na ženách tedy nejde o smazání biologických rozdílů mezi muži a ženami. Jde jí o odstranění přetrvávajících společenských nerovností. Neboť bez jejich odstranění nelze vymýtit ani domácí násilí.

Požaduje nějakým způsobem Úmluva zavedení ideologie genderového feminismu do mateřských a základních škol?
Rozhodně ne, ostatně zatím mi nikdo z odpůrců nebyl schopen vysvětlit, co to ideologie genderového feminismu je.

V čem je tedy problém? 
Terčem kritiky je konkrétně článek 14. Podle něj by měly být ve výuce využívány materiály o otázkách, jako je „rovnost mezi ženami a muži, genderové role bez stereotypů, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích“ a podobně. Záměrem úmluvy je vychovávat děti v souladu s chápáním a respektem k osobní integritě druhého člověka a rovnosti žen a mužů a předejít tak násilným vzorcům, které si děti mohou osvojovat již ve školním věku.

DOKUMENT: celý text Istanbulské úmluvy, o kterou se přou politici i sousedé

Tyto principy jsou již dávno zavedeny v našem školském zákoně, podle kterého je vzdělání založeno na principech vzájemné úcty, pochopení lidských práv a demokratického státu a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti. Dikce tohoto článku úmluvy navíc výslovně zmiňuje použití takových materiálů pouze „tam, kde to bude vhodné“.

Úmluva cílí na potlačení diskriminace mezi muži a ženami a podporu jejich rovnosti. Úmluva neobsahuje žádné ustanovení, které by definovalo či rozdělovalo role mužů a žen ve společnosti či směřovalo k zavádění více genderových identit. Úmluva se pouze snaží o prevenci domácího násilí vzděláváním a informováním o rovnosti mezi muži a ženami přičemž se pouze snaží zasadit o zohledňování individuality jedince.

V souvislosti s přijetím Úmluvy se na objevily i některé názory, co všechno ratifikace dokumentu přinese České republice. Například, že Úmluva umožní speciálním sociálním službám vloupat se do domů a odebírat děti rodin.
Žádné takové kompetence s sebou Istanbulská úmluva nepřináší. Nadále je zde k ochraně práv nezletilých orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), jehož pravomoci jsou přesně vymezeny zákonem o sociálně právní ochraně dětí. K rozhodování o změně rozsahu rodičovských práv, jejich omezení, zbavení či konkrétním výkonu pak je povolán pouze a jedině soud.

Snaha o efektivní fungování neziskových organizací a státu

Dokument také zdůrazňuje roli neziskového sektoru. Je to tak, že Úmluva donutí stát převést své kompetence na neziskový sektor?
Nikoli. Úmluva předpokládá efektivní spolupráci vládního sektoru a neziskových organizací a zajištění jejich financování. Systém sociálních služeb v České republice je nastaven tak, že řadu z nich poskytují nestátní neziskové organizace. Týká se to i služeb pro oběti domácího násilí. Stát si tímto způsobem fakticky „nakupuje“ služby, které by měl zajišťovat sám. 

Změnil by se nějak vztah mezi státem a neziskovým sektorem, pokud by byla Úmluva ratifikována? 
Žádnou novou kompetenci nestátní neziskové organizace po ratifikaci Úmluvy proti násilí na ženách nezískají. Jejich rolí bude nadále zajišťovat pomoc obětem násilí a jejich dětem, případně také poskytovat terapeutické programy pro násilné osoby.

Podporuje Úmluva manželství a adopci homosexuálních párů?
Úmluva vůbec nezmiňuje registrované partnerství ani manželství stejnopohlavních párů. Žádným způsobem neupravuje legislativní úpravu forem rodiny či partnerských svazků.

Tento mýtus pravděpodobně pramení ze článku 4, který požaduje zajištění ochrany práv obětí násilí bez ohledu na jejich sexuální orientaci či genderovou identitu. To v praxi znamená, že stejné pomoci by se mělo dostat všem obětem domácího násilí, ať jde o lesby, gaye či trans osoby. Povinnost uzákonit manželství stejnopohlavních párů z tohoto ustanovení v žádném případě nevyplývá.

Je nějak Úmluva spojena s nařízením Dublin IV, které řeší migraci?
Úmluva proti násilí na ženách a takzvané nařízení Dublin IV jsou dva na sobě naprosto nezávislé a nesouvisející právní dokumenty, které mají jiné cíle a jsou zastřešeny jinými organizacemi. Úmluva je zastřešena Radou Evropy, tedy lidskoprávní mezinárodní organizací, kdežto Dublin IV Evropskou unií.

Vyjadřuje se tedy nějakým způsobem Úmluva vůbec k tomuto tématu?
K otázce azylu se Úmluva proti násilí na ženách vyjadřuje. Nemění však podmínky přijímání uprchlíků ani udělování azylu. Právo azylu, které už v našem právním řádu zakotveno máme, je ze své podstaty určeno k ochraně osob krácených na svých základních lidských právech v jejich domovském státě. Jedním z důvodů pro udělení azylu tak je „odůvodněný strach z pronásledování z důvodu pohlaví“. Toto ustanovení vychází z Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951.

Objevila se i tvrzení, že ratifikace Úmluvy bude znamenat zákaz Velikonoc. Nastane něco takového?
Ne. Státy mají usilovat o odstraňování předsudků o podřízenosti žen či jejich stereotypních rolích. Důvodová zpráva úmluvu k tomuto ustanovení uvádí „Cílem tohoto ustanovení je zasáhnout srdce a mysli osob, které svým chováním přispívají k zachovávání násilí v rozsahu, v němž se k němu vztahuje tato úmluva. Jde zároveň o obecný požadavek, tento odstavec nenabízí žádné detaily ohledně návrhu specifických opatření, jejich volba zůstává na volbě smluvní strany této úmluvy.“

O tom, že by státy měly zakazovat lidové tradice či písně, Úmluva nehovoří a ani to nelze dovodit z jejího kontextu. V praxi se ustanovení bude vztahovat například na podporu osvětových aktivit, které budou vyvracet stereotyp, že ženy nemají předpoklady k práci v oborech, jako jsou informační technologie nebo naopak stereotyp, který tvrdí, že muži nejsou schopni pečovat o malé děti. Z dosavadní praxe monitorovacího orgánu Úmluvy (GREVIO, pozn. red.) nevyplývá, že by se jakkoli při výkladu Úmluvy proti násilí na ženách zabýval lidovými zvyky, jako je způsob oslavy náboženských svátků či písněmi. Naopak za porušení Úmluvy budou považovány zvyky, při nichž dochází ke skutečnému násilí na ženách – jako je třeba obřízka ženských pohlavních orgánů.

Velký ohlas ve společnosti vyvolalo kázání pana Piťhy, který se o Istanbulské úmluvě vyjadřoval. Ve svém kázání mluvil o vzniku pracovních táborů, případně nadvládě homosexuálů. Hrozí české společnosti něco takového, pokud Istanbulskou úmluvu ratifikuje?
Tvrzení pana Piťhy jsou, a pro mě osobně nadále zůstávají, výmyslem a nesmyslem s původem v opravdu divoké fantazii.

Měla by tedy Česká republika přistoupit k Úmluvě? 
Ratifikací Úmluvy náš stát jasně deklaruje, že je státem netolerujícím násilí a je to i vzkaz dalším státům Evropy, že jsme jejich partnery. Ratifikace je tak i výrazem společenské vyspělosti našeho státu.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl do dvanáctimetrové hloubky

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl ze srázu do několikametrové hloubky...

Nehoda autobusu ráno omezila provoz na silnici číslo 16 v Mělníku. Autobus prorazil svodidla u kruhového objezdu a...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Další z rubriky

Česko jako rekordman v počasí. Odchylky od průměru byly u nás největší

Ilustrační snímek

Loňský rok byl neobvykle teplý na celé planetě, Česká republika však ze všech meteorologických statistik viditelně...

Slunce vystřídá déšť a na horách sníh, projasní se opět až o víkendu

Slunce zapadající nad stále ještě zamrzlým jezerem Chomoutov na Olomoucku. (4....

Slunečné a teplé počasí čtvrtkem prozatím končí. V následujících dvou dnech se zatáhne, většinu území zasáhne déšť, na...

Doučování je výhodný byznys. Kolem přijímaček může rodiče přijít na tisíce

matematika

Sezona doučování vrcholí a lektoři nejrůznějších předmětů si mohou mezi klienty vybírat. Mezi předměty vede matematika...

Najdete na iDNES.cz