1. Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.
2. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění.
První dva body kázání vycházejí z článku 45 odstavce 3 Úmluvy, podle kterého může dojít k odnětí rodičovských práv, je-li to v nejlepším zájmu dítěte. Nový zákon v kanadském státě Ontario z roku 2017 umožňuje odebrání dítěte z rodiny, pokud rodiče nebudou respektovat jeho genderovou identitu.
Petr Piťhaje jeden z nejvýše postavených představitelů katolické církve v ČR. Dříve zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval Kaplanem Jeho Svatosti. |
Zákon umožňuje odebrání dětí z rodin, které nesouhlasí s LGBTQI (lesbickou, gayovskou, bisexuální, transsexuální a intersexuální) či genderovou ideologií. Uvádí „genderovou identitu“ jako jeden z faktorů, který musí být zvažován při posuzování nejlepšího zájmu dítěte.
Zároveň dochází k omezení svobody vyznání, víry, ve které rodiče chtějí dítě vychovávat, neboť vládní agentura má přihlížet výlučně k vyznání a víře samotného dítěte. Státní orgány zároveň mohou zahájit hormonální terapii dítěte v rámci „transgenderové zdravotní péče“ i bez souhlasu rodičů.
Zneužití tzv. nejlepšího zájmu dítěte je v současnosti předmětem kauzy Strand Lobben, ve které je norský stát žalován za odebrání novorozence a jeho následnou nucenou adopci. Rodina požádala o přezkum velmi těsného rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Nový přístup k dětským právům mění pojetí tradiční rodiny, systém klade důraz na dítě v neprospěch práv rodičů.
Průlomovým rozsudkem, který umožňuje snazší odebrání a následnou adopci v duchu zásady „nejlepšího práva dítěte“, byl případ R and H versus the United Kingdom, kde soud vydal nález: „Je-li v zájmu dítěte, aby bylo adoptováno, a existuje-li šance na úspěšnou adopci, zájmy biologických rodičů musí být nevyhnutelně upozaděny ve prospěch dítěte.“
Ministerstvo dětí kanadského státu Ontario výslovně uvádí, že sociální pracovníci mohou při rozhodování o odebrání dítěte zahrnout do úvahy reakce rodičů na genderovou identitu dítěte.
Za špatné chování rodiny je například považováno zakazování oblékání, péče o vlasy nebo vyjádření svého pohlaví způsobem, který je v souladu s genderovou identitou dítěte; odmítnutí používání jména, které si transgender dítě zvolilo, či odmítnutí používat genderová zájmena.
Pokud bude rozhodnuto o odebrání dítěte rodičům, pak má být dítě umístěno do rodiny, ve které bude jeho identita více podporována. Ministerstvo dále prosazuje tzv. inkluzivní jazyk, třeba nahrazení „úzkého označení matka a otec“ označením „rodič 1, rodič 2 a rodič 3“. Odebrání dítěte je tedy Úmluvou umožněno; vzhledem ke snaze zamezit v některých případech jakémukoli kontaktu dítěte a rodiče je logické, že rodič o dítěti a jeho umístění nebude informován.
3. Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno.
4. O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moci dát ani jméno.
Třetí a čtvrtý bod mého kázání vycházejí z výkladu k odstavci článku 53 Istanbulské úmluvy, jenž vymezuje kategorie jedinců, jako jsou transgenderové či transsexuální osoby, crossdresserové, transvestité a další skupiny lidí, které nekorespondují s tím, co společnost zařazuje do kategorie „muž“ nebo „žena“.
Istanbulská úmluva dále požaduje osvětové kampaně mimo jiné ve spolupráci s nevládními organizacemi a úpravu učebních osnov tak, aby zahrnovaly téma „nestereotypní genderové role“ či „právo na osobní integritu“.
Podle rezoluce o odstranění genderových stereotypů v EU z března 2013 je nezbytné:
1) omezit vystavování dětí genderovým stereotypům;
2) začleňovat problematiku genderu do škol;
3) vypracovat politiky zaměřené na odstraňování genderových stereotypů od nejútlejšího věku;
4) na školách všech stupňů „zavést zvláštní kurzy zaměřené na profesní poradenství s cílem informovat mladé lidi o negativních důsledcích genderových stereotypů a povzbudit je, aby se studiem připravovali na povolání, která byla v minulosti považována za typicky mužská nebo ženská, a aby se pro taková povolání rozhodovali.“
Ženská lobby podala trestní oznámení na kněze Piťhu za šíření poplašné zprávy |
Agenda se již úspěšně prosazuje do národních legislativ. V roce 2016 bylo americké ministerstvo zahraničí žalováno za odmítnutí vydání cestovního pasu s označením „intersexuál“ namísto „muž“ či „žena“.
V Kalifornii byl přijat zákon, který redefinuje pohlaví jako „genderovou identitu“, jež závisí na pocitech žáka, nikoli na jeho biologickém pohlaví. V roce 2017 přijala Kalifornie též Gender Recognition Act, podle kterého musí být „třetí pohlaví“ uznáno ve všech úředních dokladech. K rozhodnutí o identitě není třeba vyjádření lékaře, stačí rozhodnutí samotného člověka. Návrh zákona umožňující „třetí pohlaví“ pro děti schválilo v roce 2018 Německo.
Příklady „dobré praxe“ v oblasti genderové identity uvádí publikace Open Society Foundations – Licence to be Yourself (2014). Uznání vybrané genderové identity je prý důležitým lidským právem. Progresivní legislativa by proto měla být založena na subjektivní, nikoli objektivní definici genderové identity, měla by zahrnovat více než dvě možnosti genderu a měla by se vztahovat i na malé děti, neboť údajně již dvouleté dítě může vnímat svoji genderovou identitu. Za vzor je kladen argentinský zákon, který umožňuje rozhodovat se o vlastní genderové identitě i dětem.
Snaha o neutralizaci rozdílů ve vnímání pohlaví dítěte zatím pronikla do jazyka. Ve švédštině je kodifikováno genderově neutrální osobní zájmeno „hen“. Zejména švédská média je používají, aby vyjádřila rovnost mezi pohlavími. Švédské školky doporučují používání bezpohlavního zájmena, aby děti dostaly šanci vybrat si svůj vlastní gender a nebyly svazovány biologickým pohlavím. Obdobně se zejména v anglosaských zemích experimentuje s genderově neutrálním rodičovstvím, kdy jsou děti vychovávány bez určení pohlaví, mohou být oblékány jako příslušníci opačného pohlaví a jsou označovány neutrálními zájmeny.
5. Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.
Istanbulská úmluva usiluje o promítnutí genderové ideologie do vzdělávání a výchovy dětí i „převýchovy“ dospělých.
O „převýchově“ ve smyslu nutnosti „změny mentality a přístupu“ v chování hovoří výklad Úmluvy (článek 85) jasně: „Smluvní strany se zavazují učinit opatření nutná k prosazení změn mentality a přístupů. Záměrem tohoto ustanovení je zasáhnout mysl a srdce takových jedinců, kteří svým chováním přispívají k tomu, aby pokračovalo násilí zahrnuté v této smlouvě.“
Podle článku 14 mají ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existovat materiály mj. k tématu nestereotypní genderové role či právo na osobní integritu; promítnout se však mají také do výuky v neformálních vzdělávacích zařízeních a zařízeních sportovních, kulturních a volnočasových i médií. Výklad k citovanému článku 14 mezi tato zařízení zahrnuje církevně vzdělávací zařízení (článek 96 komentáře), což znamená i výuku náboženství.
Piťhovo kázání byla hororová fikce. Církvi přísluší pokora, míní Halík |
Také tyto zásady se již promítají do existující legislativy. Australský stát Nový Jižní Wales přijal zákon, který kriminalizuje násilí založené na genderové identitě či sexualitě, výslovně pak chrání intersexuály. Švýcarská sněmovna v září zahrnula do trestního zákona homofobii a transfobii i diskriminaci založenou na genderové identitě či sexuální orientaci.
Snaha o převýchovu je tak v tuto chvíli prozatím ukotvena v kriminalizaci protigenderového smýšlení a „pouhého“ odnětí svobody. Příslušné zákony přitom požadují pro genderové ideozločiny přísnější tresty než pro obdobné jednání vůči heterosexuálům.
6. Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat.
Vychází to z textu „homosexuálního manifestu“ publikovaného Michaelem Swiftem již v roce 1987. Úvodní věta, kterou autor posouvá celou esej na úroveň neškodné fantazie o „utlačovaných, kteří se stávají utlačovateli“, je dostatečně známa. V současném kontextu, kdy se z „utopické satiry“ již mnohé uskutečňuje, je ovšem třeba dívat se na tento text zcela jinak. Swift píše: „Nejsme slaboši ze střední třídy. Vysoce inteligentní jsme přirozenými aristokraty lidské rasy... a s ocelovou myslí se nespokojíme s málem. Naši oponenti budou vyhoštěni.“ Protože nové zákonodárství má a musí být zavedeno v celém světě, nebude kam oponenty vyhostit. Budou tedy muset vzniknout koncentrační tábory.
Nadvláda homosexuálů nenastane. Úmluva řeší i násilí na mužích, říká právnička |
Půl roku po Swiftovi vyšel článek Steva Warrena „Varování homofobům“, kde se uvádí: „Napříště se ve vašich kostelech a synagogách bude hovořit o homosexualitě jako o počestném svazku. Buď povolíte sňatky lidí stejného pohlaví, nebo – ještě lépe – zrušíte manželství úplně.
Od vás se očekává, že nabídnete obřady, které požehnají našim sexuálním svazkům. Zajistíte také, že budou přijaty zákony zakazující diskriminaci vůči homosexuálům a že budou používány tvrdé tresty. Varování: Pokud všechny tyto věci nebudou rychle přijaty, vystavíme ortodoxní Židy a křesťany nejvytrvalejší nenávisti a hanbě, nejvyššímu utrpení a zneužívání za poslední dobu. Už jsme ovládli liberální establishment a tisk. Už jsme vás porazili na řadě bojových polí. Nemáte ani víru, ani sílu, abyste s námi bojovali, takže se můžete klidně vzdát.“
Tento pocit nadřazenosti se již promítá i do českého vzdělávacího systému. V roce 2007 vydal kolektiv autorů pod vedením Ireny Smetáčkové Příručku pro genderově citlivé výchovné poradenství, kde stojí: „Prozatím velký dluh mají školy vůči žákyním a žákům s homosexuální orientací. Heterosexualita jako by byla obsažena úplně ve všem. Vyučující by měli být schopni homosexualitu prezentovat jako obdivuhodnou rozmanitost lidské společnosti, nikoli jako sice tolerovatelnou, ale podivnou odchylku od normy.“ Obdivuhodnou rozmanitost lidské společnosti mohou učitelé vhodně uchopit pomocí tematicky zaměřených projektů, jako je například „Měsíc gay a lesbické historie“.
7. Budete postaveni pod všechny živočichy, kteří se pohlavně rozmnožují, protože pro kočky, žáby ani hmyz zaváděné zákony neplatí.
Sedmý, závěrečný bod kázání byl plně opodstatněn, neboť logicky vyplývá ze všeho předchozího.
Závěrem chci zdůraznit, že moje kritika Istanbulské úmluvy není odmítnutím boje proti násilí na ženách a dětech ani bojem proti zajištění důstojného života homosexuálů, nýbrž snahou o udržení výlučnosti rodiny, ochrany práv dítěte, obranou člověka před jeho degradací a společnosti před jejím rozvratem. A také o zachování práva na svobodu projevu a svobodu vyznání a možnosti svobodného fungování církve v Česku. Vše, co je opravdu potřebné, je v našem právním řádu již zakotveno.
