Taky bych byl na jeho místě nervózní. Je snad někdo, kdo si myslí, že by se Fischer stal ministrem financí, kdyby před druhým kolem prezidentské volby nepodpořil Miloše Zemana proti Karlu Schwarzenbergovi? Tak to prostě v politice chodí.
Teď do toho policisté a agilní státní zástupci z Olomouce vnesli zmatek. Politické barterování lze podle nich hodnotit jako kriminální čin. A po třech exposlancích ODS a srdcové dámě končícího premiéra míří na samého Nečase. Spáchal prý trestný čin, když nabízel funkce Tluchořovi, Fuksovi a Šnajdrovi.
Viděl jsem nedávno skvělý film Lincoln o bývalém americkém prezidentovi. Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan by měl film zhlédnout povinně. V kostce v něm jde o to, kam až může politik zajít, aby prosadil něco, co je opravdu důležité, co je veřejný zájem.
Lincolnovi šlo o to, aby skončilo otroctví. Ke shánění potřebných hlasů neváhal použít metody, které by dnes asi nejen Ištvan označil za korupci. Je to sporné. Veřejný zájem na zrušení otroctví byl dnešníma očima nepochybně silnější než prebendy pro ty, kdo dodali chybějící hlasy.
Nečas vyšel vstříc třem bývalým poslancům ODS, kteří vydírali jeho vládu. Kdyby padla, neprosadila by daňové zákony, ale ani třeba církevní restituce. Antiklerikálně naladěná část veřejnosti by jistě zatleskala. Ale to neznamená, že by to tak bylo správně.
O to, co je, či není veřejný zájem, se můžeme přít od rána do večera a pak ještě mnoho dalších dnů od večera do rána. Premiér vsadil na to, že veřejným zájmem je, aby jeho vláda prosadila vyrovnání s církvemi, které povede i k jejich postupné odluce od státu. Razítko na to dal už i Ústavní soud.
Kdyby tři bývalí poslanci ODS bojovali skutečně o ideovou čistotu své strany a tolik jim vadily koaliční dohody, dosáhli by svého tím, že by vláda padla. Policejní konstrukce, že byli Nečasem dotlačeni k tomu, aby postupovali proti svému svědomí, stojí na vodě.
Aby nedošlo k mýlce. To, že premiér musí skončit, bylo jasné, když vyšlo najevo, že jeho nejbližší spolupracovnice použila vojenskou tajnou službu jako soukromou detektivní agenturu. Vojáky, kteří Janě Nagyové vyšli vstříc, čeká nejspíš trest. Zasloužený. Za hloupost. A Nečas se musel poroučet.
Je jedno, co měl s šéfkou svého kabinetu. Prostě za ni nesl politickou odpovědnost.
Ale to, co nyní policisté a státní zástupci předvádějí, je divná střelba mimo terč. Zato kmotři, jejichž sledováním vše začalo, se mohou smát, že je policie nechává v klidu. Když Sněmovna prozatím nevydá Nečase k trestnímu stíhání, nebudou se moci policisté a žalobci divit. Stejně si pro něj budou moci dojít, až příští rok po volbách doposlancuje.
Kdyby to však přece jen žalobci Ištvanovi vrtalo hlavou, kupte mu někdo lístek do kina na Lincolna.
