„V létě jsem byl proti zkrácení karantény ze 14 na 10 dní. Nejistý krok. Z principu má trvat maximální inkubační dobu, tak jako u ostatních nemocí,“ uvedl Maďar na svém Twitteru.
V České republice původně platila karanténa a izolace na dobu čtrnácti dnů. Ministerstvo zdravotnictví však následně vydalo opatření, které ji o čtyři dny zkrátilo. Desetidenní doba pro karanténu a izolaci platí od 1. září. „Od tohoto dne bude změna jak v rouškách, tak v karanténě a izolaci, která se zkrátí,“ řekl tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Na podzim bylo v karanténě nejvíc lidí 30. října, doma muselo být necelých 55 tisíc lidí. Podle dat České správy sociálního zabezpečení je v u nás k 9. listopadu v karanténě přes 42 tisíc lidí. Její prodloužení není podle odpovědi ministerstva zdravotnictví na pořadu dne a návrat původních dvou týdnů se nechystá.
„Desetidenní karanténní opatření je nadále platné a v tuto chvíli ministerstvo zdravotnictví neuvažuje o opětovném prodloužení. Současný medián inkubační doby nemoci covid-19 je šest dní. Může to být však předmětem diskuzí odborných skupin,“ napsalo redakci iDNES.cz ministerstvo zdravotnictví.
V Česku je doba kratší, než doporučuje například Světová zdravotnická organizace či Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.„Čtrnáctidenní karanténa se doporučuje lidem, kteří byli v kontaktu s potvrzenými případy covidu-19. Tuto dobu lze zkrátit na deset dní, pokud je test desátý den negativní,“ uvádí organizace, ovšem s podmínkou, že dřívější ukončení karantény s sebou nese jisté riziko.
Předseda České lékařské komory Milan Kubek bere její kratší dobu jako kompromis, který je nezbytný pro zamezení šíření nákazy. Statistiky či studie, jestli někdo nakazil okolí v oněch čtyřech dnech, nejsou. Navíc by lidé podle Kubka měli při kontaktu s ostatními preventivně nosit roušky.
Odborníci: problém je v testování
Doba karantény by se nyní nemusela měnit ani podle hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM Petra Smejkala.
„Z mého pohledu by se doba karantény měnit nemusela. Naopak bychom se měli opřít do testování a trasování. Když zvýšíte dobu karantény, tak se patrně přenos sníží, ale daleko víc by se snížil masivnějším testováním a lepším trasováním,“ podotkl Smejkal.
Nedostatečný počet testů a jejich řádový pokles posledních dní vadí i předsedovi lékařů Milanu Kubkovi. „Strašně málo se teď testuje. Sice klesají čísla nakažených, ale v poměru k testům jsou stále vysoká. V neděli jsme udělali necelých čtrnáct tisíc testů, o týden dříve to bylo skoro 21 tisíc. Podíly tak ukazují, že se situace nezhoršuje, ale stále není dobrá,“ vysvětluje Kubek, podle něhož se teď ukazuje rozštěpenost českého zdravotnictví.
Vláda bude muset znovu požádat o delší nouzový stav, řekl Hamáček |
„Je to takové dvojí zdravotnictví. Ve velkoměstech mají lidé testy daleko dostupnější než lidé na vesnicích a menších městech. Pro ně by měly být mobilní odběrové jednotky. Je to tristní, že na Slovensku jsou schopni protestovat populaci, a u nás jsme ještě neprotestovali ani domovy seniorů,“ dodal předseda České lékařské komory.
Kubek je dlouhodobě příznivcem přísnějších opatření, které by šíření účinněji zastavily, jako například v Izraeli. Země byla na měsíc kompletně uzavřená a fungovala jen kritická infrastruktura. Nefungovala žádná výdejní okénka a lidé mohli jen na kilometr od bydliště. Brzdění tak u nás bude trvat několik týdnů až měsíce a vláda podle Kubka promeškala kritický bod pro uzávěru.
„Měla přijít s nástupem nového ministra zdravotnictví, teď už je pozdě. Ne z epidemiologického hlediska, kde má stále velký smysl, ale z ekonomického. Nakažených je v populaci hodně a bez velkých ztrát na životech se neobejdeme. A trpělivost lidí není bezbřehá, s přibývajícím čase budou méně ochotni opatření dodržovat. Na jednu stranu jsou zavřené školy, ale v televizi se můžeme koukat na fotbal,“ uzavřel Kubek.
Karanténa a izolace
|