Oba muži žijí v ústavních zařízeních pouze s podporou pouze nutného minima personálu. Dlouhodobě dostávají hned několik léků ze skupiny takzvaných antipsychotik.
V prvním případě sedmadvacetiletý muž tráví veškerý čas v ústavu, nemá práci ani partnerský vztah. Zato každý den užívá čtyři antipsychotika, jeden z nich nazvaný Haloperidol a určený k léčbě schizofrenie dokonce ve čtyřikrát větší dávce, než je obvyklé.
Romští žáci jsou chybně označováni za mentálně postižené, tvrdí ombudsman |
Podobně je na tom i čtyřiačtyřicetiletý muž žijící v domově v severních Čechách. Kvůli těžkému mentálnímu postižení komunikuje pouze gesty. I přesto, že by potřeboval klid, bydlí na čtyřlůžkovém pokoji. Kvůli svému postižení by potřeboval zvýšenou pomoc personálu, ten má ale na starosti dalších jedenáct klientů. Denně bere pět různých léků na uklidnění.
„Smutné je nejen to, že oba muži jsou pod prášky, ale že se u nich taková silná medikace míjí účinkem. Ba co víc, léky samy o sobě i svými nežádoucími účinky negativně ovlivňují kvalitu jejich života. K odhalení potřeb, které mohou být skryté za náročným chováním, samozřejmě nepřispívají. Mladší muž se nadále chová agresivně,“ přiblížil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Je potřeba systémová změna
Dodal, že ačkoli mladšímu z mužů kvůli nevhodnému chování personál hrozí zákazem výletů, to ale nezabírá. Lékař mu tak znovu buď zvýší dávku či předepíše nový lék. Podobně je to i u druhého pacienta.
Kdo je to ombudsmanoficiálně veřejný ochránce práv, je mimosoudní kontrolní úřad, který je státem pověřen k řešení stížnosti jednotlivců na jednání veřejné správy. Nyní je ombudsmanem JUDr. Stanislav Křeček. |
Podle zástupce ombudsmana je potřeba systémové řešení. To by měla zajistit Národní strategie podpory lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči, kterou od února vytváří skupina Úřadu vlády.
Strategie by měla přijít s konkrétními opatřeními, jak zlepšit podmínky lidí s autismem a dalšími těžkými poruchami například ve vzdělávání, zdravotnictví nebo sociálních službách. Kancelář ombudsmana také řeší změnu ústavů, kdy se se přešlo z velkých zařízení ke službám komunitního typu.
„Lidé, kteří poskytují podporu člověku s náročným chováním, se musí snažit dotyčnému porozumět a podle jeho potřeb přenastavit poskytovanou službu. V některých případech jsou léky nezbytné. Je ale třeba k nim přistupovat s opatrností jako k přechodnému řešení a k poslední možnosti, když ostatní selžou,“ uvedl Schorm.
