„Učebních pomůcek pro naše děti je na trhu velké množství, i když je někdy problém vysoká pořizovací cena. Proto si část ‚nenáročných‘ pomůcek vyrábíme sami a díky tomu je můžeme dětem vyrobit na míru. Vystřihujeme a připravujeme obrázky, opravujeme rozbitá počítadla, vymýšlíme společné aktivity nebo přepisujeme věci přímo v učebnicích, které se pro naše děti nehodí. A bohužel právě výběr učebnic a pracovních sešitů je pro žáky u nás ve třídě a vlastně i pro celou školu nedostačující,“ vysvětluje paní Lenka, která je asistentkou pedagoga na jedné speciální škole v Praze.
Ve speciálních školách, kde jsou děti s lehčími a těžšími formami mentálního postižení, jsou pomůcky základním stavebním kamenem, o který se mohou během výuky opřít a prakticky podle pedagogů nelze hodinu bez názorných ukázek mít. K tomu by měly učitelům pomáhat také správné učebnice, které by mohly děti ve třídách používat.
„Není jednoduché napsat opravdu dobrou knihu pro speciální školství, ale nemůžeme dětem vykládat o fungování Evropské unie, i když je to v učebnicích napsané,“ říká svoje zkušenosti ze třídy skoro třicetiletá Lenka.
„Přitom je to tak strašně důležité, aby děti měly kvalitní základ a mohly se mít od čeho odrazit. Každé z nich má svůj strop, jako každý. Ale spousta z nich ho může díky kvalitnímu vzdělání dosáhnout, a to i díky pěkně zpracovaným materiálům a pracovním sešitům, jako jsou třeba pro mateřskou školku,“ dodává.
Problém je ale s financováním. Učebnice pro speciální školy jsou velmi nákladné a pro vydavatele jen málo atraktivní. U titulů pro jeden předmět a jeden stupeň se jedná o investici v řádu jednotek až desítek milionů korun s návratností minimálně deset let.
Pro vydavatele nejsou učebnice pro speciální školy atraktivní
Délka návratnosti je způsobena tím, že školy, které nemají peníze, půjčují jednu učebnici postupně deseti i více žákům, až do jejího naprostého zničení. Učebnice jsou pak nejen zdevastované, ale také didakticky a věcně zastaralé.
„Pro běžné základní školy a běžné žáky, kterých je hodně, se ještě nakladatelům jakžtakž vyplatí nějaké nové učebnice vyvíjet. U speciálních škol a jejich žáků je situace ještě horší, protože je jich řádově méně a při částkách, které na nákup mají k dispozici, se vyvíjet pro ně učebnice nevyplatí naprosto nikomu,“ vysvětluje situaci na trhu pedagog a asistent jednatele učebnicového nakladatelství FRAUS Vít Pátek s patnáctiletou praxí okolo knih.
„Tvorba nové učebnice, jde-li všechno dobře, trvá nejméně dva roky. Bohatěji ilustrované nejméně o rok déle. Připočíst se musí i doba schvalovacího procesu, zapracování připomínek lektorů a podobně. To se může vydání učebnice oddálit o řadu měsíců,“ říká Hynek Gregor, ředitel a jednatel Nakladatelství PARTA, které se dlouhodobě zaměřuje na vydávání učebnic pro žáky s různou mírou mentálního postižení.
Chce to systematické řešení, ne jednorázové dotace
Žáci se často musí učit ze „salátu“. Školám chybí peníze na nové učebnice |
V současné době jsou základní školy praktické a speciální, v minulosti byly školy zvláštní a pomocné nebo speciální. Že je učebnic pro bývalé zvláštní základní školy a speciální školy málo, potvrzuje také Jana Karvaiová, učitelka a školní speciální pedagog v České Skalici.
„Došlo k inovacím typu, že z titulní strany zmizel nápis základní škola praktická. Nebo se učebnice rozdělily podle obsahu. Například jedna kniha se věnuje botanice, další zoologii a totéž se děje v zeměpise a dalších předmětech. Obsah i ilustrace zůstaly stejné. Tudíž jde vlastně jen o jakousi grafickou úpravu, ale nic nového nevyšlo,“ říká Jana Karvaiová.
Učebnice jsou součástí takzvaných Ostatních neinvestičních výdajů. Odtud bere škola prostředky, pokud nakupuje pomůcky a z peněz státního rozpočtu. Do toho spadají i učebnice a pokud je mají mít žáci od školy bezplatně, musí mít knihy schvalovací doložku od ministerstva školství. Než razítko učebnice dostanou, zkontroluje je ministerský úředník a minimálně dva recenzenti.
Do balíčku ostatních neinvestičních výdajů se počítá všechno od potřeb na úklid, přes pronájem bazénu na vyučování plavání až po nemocenskou pro učitele a bezplatné poskytování učebnic pro děti. Vzhledem k objemu potřeb, které je z balíčku nutné pokrýt, zbývá pro jednoho žáka v klasické škole na celý rok zhruba tolik peněz, kolik stojí v obchodu jedna kniha.
Vybírání učebnic je na ředitelích, ministerstvo dává jen seznam
Schvalovací doložky jsou na ministerstvu školství, „které může schvalovací doložku udělit pouze učebnicím a učebním textům určeným k využití při vzdělávání dětí zařazených do přípravných tříd základní školy, tříd přípravných stupňů základních škol speciálních a při vzdělávání žáků ve školách poskytujících základní a střední vzdělávání. Smysl schvalovací doložky je především informační,“ vysvětluje tiskový odbor.
Potíže českých učebnic
|
Samotné ministerstvo se na vydávání učebnic nepodílí, protože se podle resortu jedná výlučně o podnikatelskou činnost jednotlivých nakladatelství. Množství vydávaných učebnic nakladatelstvími je tak tržní otázkou poptávky a nabídky. Což je podle nakladatele Hynka Gregora otázka pro silné diskuze.
„O tom si dovolím polemizovat. I když je pravda, že ministerstvo se takto k učebnicím chová a vychází z mylného názoru, že vše zachrání ono udělování schvalovací doložky, často značně problematické. Jde spíše o neschopnost pozitivně ovlivňovat tvorbu učebnic, formulovat zadání vycházející z určité vize rozvoje školství. Do jisté míry jde o projev lhostejnosti k tomu, zda vůbec a jaké existují učebnice k daným předmětům a k problémům škol si potřebné učebnice opatřovat,“ diví se Gregor nad tím, že ministerstvo školství vydá doložky a více jej stav okolo učebnic a nabídce na trhu nezajímá.
V rámci školské inkluze a integrace několik nakladatelství připravuje soubory pracovních listů pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními k řadám učebnic matematiky a českého jazyka.
 |
