"Je rozdíl mezi účetním a politikem na straně jedné, který je schopný svým duševním obzorem dosáhnout maximálně roční účetní uzávěrky, maximálně horizontu jednoho volebního období, a státníkem, který přemýšlí nad tím, co se se zemí bude dít například okolo roku 2030," prohlásil premiér a předseda ODS při své páteční návštěvě Jaderné elektrárny Temelín. A dodal, že věří tomu, že vláda je složená převážně ze státníků.
Nebylo by to až tak pozoruhodné vyjádření, kdyby mu nepředcházela prudká slovní přestřelka o pražskou koalici s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny o výhodnosti Temelína zapochyboval (více zde). "Nemám právo říct, že odložíme Temelín. Mám právo říct, že z hlediska efektivity investice si nyní nejsem jistý," řekl HN Kalousek. Teď za to od premiéra dostal nálepku "účetního".
Už před tím si vyměnili zdvořilostní zdravice: ministr financí si dělal legraci z Nečasova naštvání nad svržením pražského primátora Bohuslava Svobody slovy, že se z toho "chudáček" vyspí a premiér mu to v rozhovoru pro iDNES.cz vrátil, že se na něj nezlobí, protože je všeobecně známo, že Kalousek patří mezi dva politiky, kteří nejčastěji trpí "virózou", myšleno opilectvím (rozhovor s Nečasem zde). Při sledování těchto přestřelek už by v Lidovém domě mohli bouchat šampaňské.
Sobotka má nachystané dvě varianty vlády
Drtivý náskok má ČSSD před soupeři už teď. Podle posledního, květnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by strana získala 37 procent, na druhé komunisty má dvacetiprocentní náskok a vlastně se hraje jen o to, kolik bude přesný součet poslanců ČSSD a KSČM po příštích volbách (zda a o kolik přesáhne nadpoloviční většinu) a zda se do Sněmovny kromě těchto dvou stran a ještě ODS a TOP 09 dostane někdo pátý. Pokud ano, teoreticky by mohla vzniknout nekomunistická většina, která by měla 101 a více hlasů.
"Doufám, že ODS a TOP 09 krutě prohrají," odmítl nicméně v pátek znovu možnost koalice na celostátní úrovni s oběma pravicovými stranami šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Návštěva šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky v Plzeňském kraji (29. dubna 2013)
Sám má nachystané dvě varianty vlády; buď levostředovou bez komunistů, kdyby se do Sněmovny dostali lidovci a zelení a tyto strany měly s ČSSD většinu, nebo levicovou, kterou podporuje i prezident Miloš Zeman. To znamená jednobarevnou vládu sociální demokracie opírající se o komunisty a případně i Stranu práv občanů Zemanovci, pokud se dostane do Sněmovny. Poslední průzkum CVVM jí však dává jen čtyři procenta.
Pátou stranou mohou být lidovci, zelení či Okamurovo hnutí
Ze současných stran zastoupených ve Sněmovně to rok před volbami podle preferencí vypadá, že bez šancí už je kometa minulých voleb Věci veřejné. Ty před čtyřmi lety zazářily s Radkem Johnem v čele, dostaly se do vlády, ale pak už začaly hasnout a rozpadat se. Voliče zatím nezaujala ani odštěpená strana LIDEM, ani pokus Jiřího Paroubka vrátit se na výsluní s novou stranou LEV 21.
Naopak propad vládních stran a aktuální preference dávají šanci na comeback KDU-ČSL. Stranu, která minule skončila těsně pod pěti procenty, čeká na začátku června volební sjezd. Do vedení se zřejmě dostane i europoslankyně Zuzana Roithová, která se pokusila věcným vystupováním v prezidentské kampani oponovat favoritům volby. Neměla však tolik peněz na kampaň jako Miloš Zeman, Jan Fischer a Karel Schwarzenberg. Roithová může lidovce dále zviditelnit a strana bude spoléhat na to, že získá i část původních voličů, kteří po minulých volbách přešli k TOP 09.
Část ČSSD by přivítala, kdyby se do parlamentu dostali ještě zelení, které se pokouší vrátit zpět na výsluní Ondřej Liška. Zelené zatím limitovalo, že si veřejnost nejspíš ještě dobře pamatuje přetahovanou mezi křídly Martina Bursíka a Dany Kuchtové. Pátým hráčem do povolební hry může být i hnutí Úsvit přímé demokracie, které založil ambiciozní senátor Tomio Okamura a kartami by rád zamíchal i podnikatel Andrej Babiš s uskupením ANO. To však zatím voliče moc neoslovilo.
Pro ODS i TOP 09 je důležité, kdo dokáže ovládnout Prahu
Občanští demokraté mají rok před volbami stejně jako TOP 09 podle Centra pro výzkum veřejného mínění 14,5 procenta hlasů. To zatím oběma stranám nedává zatím velkou šanci volby v příštím roce vyhrát. Pro ODS by to znamenalo po osmi letech odchod do opozice, pro TOP 09 po čtyřech. Obě strany se nyní soustředí na to, kdo bude nejsilnější stranou na pravici. Zejména pokud obě strany skončí v opozici, bude dlouhodobě pro dvě podobné strany stěží místo.
"Ta zpráva, kterou teď TOP 09 vysílá k voličům v Praze, je ta, že oni jsou dominantní stranou na pravici," řekl iDNES.cz politolog Ladislav Mrklas z vysoké školy CEVRO.
Nominálně je sice předsedou strany Karel Schwarzenberg, ale výkonným mozkem strany je spíše první místopředseda, ministr financí Miroslav Kalousek. Popírá, že by manévr, který udělala v Praze TOP 09 s jeho podporou, směřoval k tomu, aby strana navázala užší kontakt s ČSSD a pokusila se o to, co nyní podle vyjádření sociálních demokratů i TOP 09 vypadá jako sci-fi, tedy na možnou domluvu na vládě s ČSSD. "To je myšlenka, kterou se vůbec nezabývám, protože tuto spolupráci na celostátní úrovni nepokládám za možnou," prohlásil v pátek Kalousek v rozhovoru pro iDNES.cz (najdete ho zde).
Bez ohledu na rázné ne od Kalouska i od Sobotky ani tuto variantu nelze považovat za nemožnou. Miroslav Kalousek ještě jako lidovec vládu ČSSD s KDU-ČSL zažil a že není radno podceňovat jeho schopnost překvapivé dohody, předvedl v roce 2006, když se zákulisně domluvil s Jiřím Paroubkem. I když mu to nakonec u lidovců neprošlo a stálo ho to i křeslo předsedy.
