„Hygienická služba plánuje na příští rok kontrolu opalovacích krémů, kosmetických přípravků, textilu, ale také kvalitu jídelníčků na zotavovacích akcích, jako jsou dětské tábory a v rámci školních zařízeních budeme kontrolovat například přítomnost olova v pitných vodách,“ shrnul na setkání s novináři Matyáš Fošum, ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví.
Kontroly ve školních kuchyních dělají hygieny pravidelně co dva roky. Novinkou ale je, že se hygienici podrobně zaměří i na nabídku dietních jídel. „Reagujeme na to, že dětská populace je stále silnější a silnější,“ podotkl Fošum.
Všeobecným problémem je pak výrazné přesolování jídel. „V září jsme už začali s kontrolou polévek a budeme pokračovat s dalšími pokrmy,“ doplnila hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Covid sílí, ministerstvo však vyhazuje hygieniky. Plánuje strukturální změny |
Kontrola skladby školních jídelníčků je iniciativou hygien, podle hlavní hygieničky nezávisle na ministerstvu školství či zdravotnictví. „Školní inspekce sice kontrolují potravinové koše, ale nemají naše odborné znalosti. Kontroly navíc spojujeme se vzděláváním a učíme kuchařky vařit s menším množstvím soli a ochucovat pokrmy jiným stylem,“ vysvětlila Svrčinová.
Zefektivnit chod hygien má nová superstanice
Hygieny čeká i velká restrukturalizace. Řízení hygienické služby není z pohledu ministerstva dostatečně efektivní, což ukázala i epidemie covidu-19. Změny by měla přinést novela zákona, na které ministerstvo zdravotnictví pracuje.
V Praze by mělo nově vzniknout centralizované pracoviště, které by zajišťovalo jednotnost kontrol všech 14 krajských stanic nebo také komplexní administrativu, včetně žádostí o evropské dotace.
Taková superstanice hygien však začne fungovat nejdříve v roce 2024, příští rok čeká návrh připomínkové řízení. Žádné hygienické stanice se podle ministra Vlastimila Válka nebudou rušit a nejde o centralizaci.
Zdravotnictví začíná šetřit. Popírá, že chce po hygienách propouštění |
„Ředitelé krajských hygien jsou nyní naprosto svébytné orgány. Když mě neposlechnou, tak nemám žádné nástroje, jak je donutit, aby dělali to, co chci,“ postěžovala si hlavní hygienička.
„Dneska mi každý region kontroluje jinak. Navíc když zjistí nedostatky, tak si každý region zahájí vlastní správní řízení. Zato centralizované pracoviště by vedlo jedno, což by vedlo i k úsporám. Více než polovina hygien si také nežádala o peníze z evropských fondů, i to je důvodem k restrukturalizaci,“ popsala aktuální nastavení Svrčinová.
Pomoci má i digitalizace
Hygienické stanice v republice mají nyní zhruba 2 tisíce zaměstnanců. S nabíráním dalších ministerstvo nepočítá, naopak chce fungování zefektivnit. Už v létě nařídilo zrušení asi 150 pozic, podle Svrčinové však šlo o předpokládaný krok, kdy se rušila zejména místa vytvořená kvůli pandemii covidu či dlouhodobě neobsazená.
Problémem je pro hygieny z jejího pohledu spíše nezájem mladých absolventů. „Do hygienické služby chce nastupovat méně a méně lékařů, každý rok ubývají,“ vysvětlila Svrčinová. Důvody jsou podle ní ekonomické, nemají vysoké platy.
Covid ovlivnil úplně vše a úplně všechny, říká nová šéfka krajské hygieny |
Úsporu času pro hygienické stanice i provozovatele, kteří s nimi musí komunikovat, má přinést i další digitalizace. Covidová pandemie podle Svrčinové ukázala velké nedostatky hygieniků v práci s IT. Hygienici neměli pracovní notebooky ani telefony.
S digitalizací by mělo být pro zaměstnavatele snadnější třeba zhodnocování rizik při práci na jednotlivých pozicích, vyplňování on-line formulářů namísto vypracovávání celých dokumentů by jim mělo ušetřit čas. Živnostníkům by pak mohla odpadnout povinnost písemného ohlašování zahájení činnosti, data by si hygienické stanice mohly čerpat přímo ze živnostenského rejstříku.
Digitalizace by měla zrychlit práci také při kontrolách. Podle Fošuma by pracovníci mohli protokoly provozovatelům přímo na místě vytisknout nebo poslat do datové schránky. Hygienická služba chce také získaná data více analyzovat a používat při plánování.
