Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvS ministrem zemědělství diskutovali ve studiu iDNES.cz Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně, předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký a výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Právě podle Jana Matouška ukazují ověřená data, že problém s přemnoženou zvěří se dlouhodobě neřešil. Za posledních čtrnáct let totiž vzrostl téměř čtyřnásobně počet nehod se zvěří a podíl těchto nehod na všech nehodách se zvýšil o 228 procent.
„Jako asociace často děláme v regionech semináře o nehodových lokalitách, abychom je identifikovali a pomáhali místní správě a samosprávě nehodové lokality opravdu odstraňovat. Za ty roky, co tyto semináře realizujeme, zároveň vidíme, že nehodových lokalit, kde řešíme srážky se zvěří, bohužel intenzivně přibývá,“ konstatuje Matoušek.
Méně regulovat a více motivovat
Problém pro lesy není podle Matouška jen přemnožená zvěř, ale i to, že musí čelit klimatickým změnám. „Zcela jednoznačně vidíme, že trend katastrofických škod nebo toho, co způsobuje extrémní počasí, se zcela mění. Jsou zde lokální intenzivní srážky, které způsobují záplavy, lokální povodně, a naopak jsou zde i místa s intenzivním výskytem sucha. Mění se i charakter škod, a proto se musí měnit i ta krajina.“
Problémy nemají pouze motoristé, ale také samotní majitelé lesů. Podle údajů Úřadu pro hospodářskou úpravu lesa se náklady na ochranu lesa proti zvěři pohybují v průměru kolem jedné miliardy korun za rok a v celkové sumě mohou škody způsobené zvěří v lesnictví, zemědělství a dopravě činit ročně až 7 miliard korun.
A v této částce není započítané snížení biodiverzity lesa. Novela zákona podle ministra Marka Výborného nabídne majitelům lesů účinnější možnosti, jak proti přemnožené zvěři bojovat. Zmenší se totiž minimální výměra honiteb a ze současných necelých šesti tisíc by jich mohlo vzniknout více než čtyřikrát tolik.
Podle Výborného se tak zlepší efektivita lovu, protože například menší vlastníci lesů díky tomu budou moci jednodušeji zakládat společné honitby. „Je to liberalizace prostředí, aby nestátní vlastníci lesů mohli svobodněji rozhodovat o způsobu hospodaření ve svém lese. Myslím, že to je hlavní cíl. Chceme méně regulovat a více motivovat.“
S tím souhlasí předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký. Podle něj jde v případě novely o slibný kompromis. „Nepovažuji ten zákon za revoluční. On je evoluční. Reaguje na to, co se ve společnosti a v přírodě děje, reaguje na klimatickou změnu.“
Kaktusy u dálnice a změna klimatu
„Je tam obsaženo to, co jsme potřebovali všichni, nejenom my jako zástupci majitelů lesů, ale společnost jako celek. Prostě nám umožní kvalitně pěstovat lesy pro příští generace,“ doplňuje Podstatzký.
S tím souhlasí i Jan Matoušek, podle kterého je novela mysliveckého zákona obrovský pozitivní krok dopředu. „Je to vyvážená, dobře připravená novela, která má skutečnou kapacitu pomoci. A velmi se vlastně divím tomu, proč občas slyšíme třeba z myslivecké jednoty strašení, jak dojde k vybíjení stavů zvěře. Dnes jsme zmínili několik příkladů, kdy odpovědní vlastníci lesa si buď lov dělají sami, anebo mají dobrou spolupráci s místními mysliveckými spolky, což vede k ozdravění lesa.“
Novelu mysliveckého zákona schválila v minulém týdnu vláda a teď se o ní očekává ostrá diskuse na půdě Poslanecké sněmovny. Zástupci myslivců už dříve informovali, že se budou snažit o její zamítnutí.
Účastníci diskuse se v další části Kulatého stolu shodli na tom, že česká krajina musí být lépe připravená na výkyvy počasí a problém se musí opravdu rychle řešit. Podle Jiřího Kamlera z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně se musí Česko přizpůsobit klimatické změně.
„Stačí se podívat na data o oteplování. I když se průměrná roční teplota zvýší jen mírně, má to už obrovský dopad. Posunou se klimatická pásma a vede to k tomu, že dřeviny, které zde dříve rostly, tady neporostou. Může se stát, že jižní Morava, která byla zalesněná dubem, po čase přejde na středozemní klima a tomu se přizpůsobí i vegetace, tedy co je dneska v Chorvatsku, budeme mít na Pálavě,“ doplňuje profesor Kamler.
A podle ministra Výborného už se tomu přizpůsobují i české normy. „Například v rámci doprovodné silniční zeleně v České republice máme kaktusy. Až pojedete po dálnici D1 na Brno, tak si toho všimněte. Mám pocit, že to je nějaký 49. kilometr. Tam regulérně jsou vysázené kaktusy.“
Co dalšího je potřeba udělat, aby se české lesy zachránily? Je situace českých lesů skutečně tak vážná? A jak by měl vypadat český les budoucnosti? I na to odpovídali účastníci debaty na iDNES.cz.
