Program se vztahuje se na přistěhovalce, kteří v USA pobývají nejméně deset let a jsou právoplatně sezdaní s americkým občanem. Úřady mají jejich žádosti posuzovat jednotlivě a úspěšní žadatelé by pak dostali tři roky na to, aby si zařídili povolení k pobytu a práci. Během této lhůty by jim nehrozila deportace.
Vláda chce novinku uvést do praxe do konce léta. První kroky k získání občanství by podle ní takto mohlo učinit kolem půl milionu imigrantů žijících v manželském svazku s Američanem nebo Američankou. Lidé způsobilí ke vstupu do programu v průměru žijí v USA 23 let, uvedl Bílý dům. Zároveň se opatření vztahuje i na přibližně 50 000 dětí přistěhovalců. Celkově se odhaduje, že přes deset milionů cizinců v USA pobývá nelegálně.
Biden o ochraně části z nich před vyhoštěním hovořil jako o nápravě problému založené na „selském rozumu“, když program prezentoval na ceremoniálu v Bílém domě. Uvedl, že lidé, na které se vztahuje, mají na povolení k pobytu nárok, ovšem za současného stavu by se kvůli žádosti o něj museli vrátit do zemí původu bez jistoty, že se někdy dostanou zpět do USA.
„A tak zůstávají v Americe, ale ve skrytu, žijí v neustálém strachu z deportace a bez možnosti legálně pracovat,“ uvedl prezident, obklopený členy své administrativy a Kongresu, přistěhovalci a dalšími hosty. Průzkumy veřejného mínění podle něj ukazují, že přes 70 procent Američanů jeho krok podporuje.
Jednalo se o další ukázku toho, jak Biden skrze exekutivní opatření mění imigrační politiku, zatímco Kongres kvůli neshodám mezi demokraty a republikány není v této věci schopen přijímat rozhodnutí. Oznámený plán je podle deníku The New York Times jedním z nejagresivnějších kroků vlády na ochranu imigrantů bez dokladů za posledních více než deset let.
Program také ukazuje Bidenovu snahu hledat ve volebním roce rovnováhu v otázce, která je jedním z nejožehavějších témat kampaně. Prezident z Demokratické strany v ní stojí proti svému předchůdci Donaldu Trumpovi, z jehož republikánského tábora neustále zaznívá, že současná vláda ignoruje problémy nelegální imigrace. Polemiky se odehrávají na pozadí velmi vysokých počtů migrantů zachycovaných na americko-mexické hranici, s nimiž si dlouhodobě přetížený azylový systém nedokáže efektivně poradit.
Biden řekl dost. Jeho nařízení umožní pozastavit migraci, schytal kritiku |
Biden za této situace na začátku měsíce přistoupil k opatření, které až na jisté výjimky pozastavilo přijímání žadatelů o azyl přicházejících nelegálně přes hranici s Mexikem. Jeho rozhodnutí jde proti jeho dřívějším prohlášením i dlouholeté praxi, že každý, kdo vstoupí na americkou půdu, má právo žádat o ochranný status. Prezident kvůli tomu sklidil kritiku od některých zástupců své strany i od aktivistů hájících práva migrantů, kteří se ihned obrátili na soudy.
Republikáni v kritice Bidena pokračovali i po prezentování nového mechanismu, který Trumpova kampaň označila za „další pobídku k nelegální imigraci“. Opět přitom šířila nepodložené obvinění, že Biden podporuje přijímání přistěhovalců, protože v nich vidí budoucí voliče Demokratické strany.
Biden naváže na program DACA, který v roce 2012 zavedl prezident Barack Obama, v jehož administrativě sloužil jako viceprezident. DACA chrání před deportací mladé přistěhovalce, již přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů.
List The Washington Post podotkl, že Bidenovo nové opatření spadá pod takzvané „podmínečné propuštění na místě“, jež povoluje federální zákon a které úřady už využívají desítky let, například pro rodiny vojáků.
Podle organizace American Business Immigration Coalition by Bidenovi mohl krok pomoci v takzvaných swing states, které mají klíčovou roli v prezidentských volbách. V Nevadě, Arizoně a Georgii totiž žije v každém státu více než 100 tisíc voličů, kteří mají takzvaný „smíšený status“.
