Záznamy ve středu symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo z Moskvy. Je to vůbec poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska.
Záznamy se týkají Čechů a Slováků, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Označuje se zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky, podobně jako v Česku známější GULAG, který se týkal civilistů.
Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů. „Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat,“ uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.
Jak uvedl ředitel slovenského muzea Stanislav Mičev, podle dostupných údajů prošlo v letech 1941 až 45 zajateckými a internačními tábory 69 977 Čechoslováků, z toho byli dva generálové a 159 důstojníků. 4 023 se domů nevrátilo, zemřeli. Jak ale dodal Mičev, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky získaným záznamům by měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34 tisících lidech.
Význam i „morálně lidský“
Podle ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry má získání záznamů i význam „morálně lidský“. Umožní zjistit například to, kde jsou pohřbeni lidé, kteří se z táborů nevrátili. Badatelé z ústavu zatím prošli zhruba tisíc kartotéčních listů.
O předání záznamů jednalo s Ruskem několik let Muzeum slovenského národního povstání spolu s českým ústavem pro studium totalit, se slovenským Ústavem paměti národa, sdružením Krásny Spiš a dalšími institucemi. Informace byly uložené v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy. Obsahuje dokumentaci Rudé armády či ozbrojených složek tajné policie.
