Před čtyřiceti lety odhalil Solženicyn hrůzy komunistických gulagů

  14:38aktualizováno  14:38
Slavný román Alexandra Solženicyna o trestaneckých lágrech Souostroví Gulag vyšel poprvé v ruštině v emigrantském vydavatelství YMCA-press v Paříži před 40 lety, 28. prosince 1973. Spisovatel, který po okupaci Československa v roce 1968 prohlásil, že "je ostudné být Sovětem", se proslavil dílem odhalujícím nelidskost sovětského systému, kterou okusil na vlastní kůži.

Odhalil do té doby prakticky neznámé hrůzy koncentračních a pracovních táborů v komunistickém Sovětském svazu a definitivně tak i pro některé západní intelektuály demaskoval pravou podstatu moskevského režimu. 

"Věnováno všem, jimž život nestačil, aby o tom vyprávěli. A nechť mi odpustí, že jsem všechno neviděl, na všechno si nevzpomněl a všechno nevytušil," uvedl autor v předmluvě k dílu, které psal v letech 1958-1968.

Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag

Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag

Solženicyn, který byl po měsíci a půl, v polovině února 1974, ve svých 55 letech vypovězen ze SSSR na Západ, použil v názvu slovo Gulag, což je ruský akronym pro Hlavní správu táborů (Glavnoje upravlenije lagerej). Gulag byla síť táborů nucených prací rozprostřená po všech 12 časových pásmech Sovětského svazu od Bílého moře k Černému a od polárního kruhu k pustinám Střední Asie.

Stránky s textem nafotil Solženicynův přítel na mikrofilmy. Ty byly ukryty do krabičky s kaviárem, kterou do Paříže posléze převezl ruský překladatel v UNESCO Saša Andrejev. Solženicynovi pak do Moskvy zaslal telegram: "Krevní skupina vaší sestry je pozitivní." Spisovatel však na smluvené heslo zapomněl a ohledně zdraví své sestry propadl panice. Dílo poté vyšlo v nakladatelství YMCA-press, které přitom původně vzniklo v roce 1921 v Praze.

Význam publikace Souostroví Gulag byl nedozírný. Byl jedním z posledních úderů naivním představám, které o Sovětském svazu stále chovali někteří západní intelektuálové. Popis vězeňského systému od zatčení přes soud, vězení až po vyhnanství byl tak silný nejen ohromujícími čísly popravených, mučených a týraných, ale také brilantním zachycením nesčetných příběhů lidí v tomto pekle držených.

Členové rodiny nad rakví Alexandra Solženicyna

Členové rodiny nad rakví Alexandra Solženicyna - Zleva syn Stěpan, vdova Natalja a syn Jermolaj Solženicynovi

Gulag začal být budován již za Lenina v roce 1919 a rozšířen byl zejména za hrůzovlády Josifa Stalina. Správa byla i s tábory samotnými oficiálně zrušena v lednu 1960, ve skutečnosti ovšem tábory (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem a někdy i na jiných místech) existovaly až do konce komunistického režimu.

Během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů. Jen v období Stalinovy hrůzovlády (1929-1953) prošlo tábory gulagu nejméně osm milionů lidí. Podle historiků zemřelo v lágrech jen v letech 1934-1953 přes milion lidí, celkově se počet mrtvých podle odhadů může blížit deseti milionům.

Zajímavá byla reakce sovětské tajné služby KGB na vydání knihy. Ta si najala českého novináře Tomáše Řezáče (1935-1992), syna spisovatele Václava Řezáče, který po roce 1968 emigroval do Švýcarska (jak se později ukázalo, se zcela konkrétními úkoly, připomínajícími misi kapitána Pavla Minaříka v redakci Svobodné Evropy). Řezáč napsal knihu Spirála Solženicynovy zrady, která v roce 1978 péčí KGB vyšla česky v Moskvě a byla poté zdarma šířena v Československu.

Řezáč v knize například napsal: "Sovětské tábory nikdy a v žádném smyslu slova nebyly tábory smrti, naopak se vyskytly i případy, kdy pracovní brigády dostávaly obložené chleby s černým kaviárem!" či "Pro Solženicynovu literární metodu je typická konjunkturální lež." Solženicyn, rodák ze severního Kavkazu (narozen v prosinci 1918), byl na konci druhé světové války, v níž bojoval jako důstojník dělostřelectva a dvakrát byl vyznamenán, za kritické poznámky v korespondenci na adresu sovětského vedení zatčen a na osm let skončil v trestném táboře. V roce 1953 byl ze zdravotních důvodů propuštěn, další tři roky ale strávil ve vyhnanství v Kazachstánu.

V době přechodného tání za vlády Nikity Chruščova vydal v roce 1962 povídku Jeden den Ivana Děnisoviče, která byla prvním uměleckým dílem z prostředí sovětských koncentračních táborů legálně publikovaným v tehdejším SSSR. Dílo obletělo triumfálně celý svět a Solženicynovi zajistilo světový obdiv.

Po nástupu Leonida Brežněva do Kremlu v roce 1964 ale "spadla klec". Solženicyn začal publikovat v rodícím se samizdatu a v zahraničí a konfrontace se sovětskou mocí se zostřovala. V roce 1969 ho vyloučili ze Svazu spisovatelů, v roce 1970 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, kterou si však nevyzvedl z obavy, že by ho úřady nepustily zpět do země. V roce 1971 mu pak vyšla na Západě kniha Srpen 1914.

Alexandr Solženicyn a Vladimír Putin

Alexandr Solženicyn a Vladimír Putin - Moskva (12. června 2007)

Po zveřejnění výzvy Nežít ve lži byl Solženicyn 13. února 1974 zatčen, zbaven občanství SSSR a vypovězen na Západ (šlo o první vypovězení občana SSSR od Lva Trockého v roce 1929). Žil pak v Německu, ve Švýcarsku a v roce 1976 se usadil v americkém státě Vermont. Postupně na Západě vyšly všechny jeho romány Souostroví Gulag, V kruhu prvním a Rakovina.

V Sovětském svazu mu práce začaly vycházet v roce 1989 a o rok později bylo publikováno i Souostroví Gulag. Ve stejném roce mu bylo vráceno občanství a v roce 1991 byl zproštěn obvinění z vlastizrady a (podruhé) rehabilitován. Do Ruska se vrátil až po rozpadu SSSR v roce 1994. Zemřel v Moskvě v srpnu 2008 ve věku 89 let.

Česky vyšlo Souostroví Gulag oficiálně v roce 1990, předtím vyšlo v exilu, v curyšském nakladatelství Konfrontace v roce 1974 a 1976.

Autoři: ,

Nejčtenější

RECENZE: Stoprocentní hecíř Habera a jeho věrní málem zbourali O2 arenu

Pavol Habera a Team 9. června 2019 v pražské O2 areně

Pavol Habera s kapelou Team je opět na turné. Nemají novou desku, nemají žádné výročí, jen byl po třech letech zase čas...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Ed Sheeran na svém prvním pražském koncertě 12. 2. 2015 v pražské Tipsport Areně

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Kabát i na turné ke třicetinám sází po čertech na jistotu

Kabát, Po čertech velký turné, Ostrava, 8. června 2019

Člověk nemusí být ani skalní fanoušek, aby z proslovů mezi jednotlivými skladbami většinou poznal, jaká bude...

Hudební kalendář 2019: Největší koncerty českých a slovenských interpretů

Skupina Kabát na festivalu České Hrady CZ ve Švihově

Rok 2019 je jubilejní pro řadu českých a slovenských interpretů a nejčastější volbou pro velkolepou oslavu je O2 arena....

Další z rubriky

RECENZE: Vondruškova sklářská sága začíná slibně. A sexu je tu opět dost

Vlastimil Vondruška, spisovatel

Po svých epopejích z dob přemyslovských králů a husitské epochy se Vlastimil Vondruška posunul v čase dopředu. Jeho...

RECENZE: Příjemné a znepokojivé. Proč máme mobilům popřát dobrou noc

Obal knihy Milana Tesaře Volané číslo existuje

Kniha Milana Tesaře Volané číslo existuje je vlastně dost bláznivá. Vypráví ve dvou rovinách. Třináct „klasických“...

Být dobrým člověkem je naše rozhodnutí. Patrick Ness píše pro dospělé

Spisovatel Patrick Ness, autor knihy Volání netvora

Budou to dva roky, co spisovatel britsko-amerického původu Patrick Ness naposledy navštívil Česko, aby představil svou...

Najdete na iDNES.cz