Vlna urážek a komentářů, kdy jsou názory jako takové vedlejší a do popředí se v diskuzích dostává vzhled a pohlaví, nejsou u žen ničím neobvyklým. Ačkoli vulgaritám čelí i muži, ty mířené na ženy mají z velké části odlišnou dynamiku.
Zatímco mužům se nejčastěji vytýkají přímo jejich činy či názory, u žen urážky cílí na jejich ženství jako takové. Pokud se tak děje navíc v online prostoru, jedním z jeho největších specifik je časté zlehčování, a to včetně dopadů, které může mít.
Jakkoli jsou názory a činy Hany Lipovské přijímány s kritikou a nesouhlasem, diskuze kolem je často úplně jiná nežli věcná. Jako příklad lze uvést tweet Tomáše Etzlera, který ji označil za „zmanipulovanou špinavou čubku“.
Jak podotýkají například autorky Marie Dlouhá, Michaela Svatošová a Hana Tenglerová, které se genderově podmíněným kybernásilím v Česku zabývaly, cílem podobných útoků je ponížit a umlčet ženu, která je terčem takového napadení. Významnou součástí útoků jsou genderové stereotypy a představy o ženách a mužích. Jinými slovy to, zda daná žena vypadá dostatečně „žensky“ a „atraktivně“.
Charakterem urážek se nezabývám, říká Lipovská
„Charakterem osobních urážek se při své práci nezabývám. Nejsou pro mě důvodem ani k trestním oznámením, ani k žalobám a už vůbec ne k policejní ochraně. Člověk ve veřejné funkci dnes bohužel musí s podobnými reakcemi počítat bez ohledu na to, zda je žena nebo muž,“ uvedla k tomu Lipovská.
Vrať se k plotně. Političky jako terč nenávisti, lidé jim hrozí i znásilněním |
Ta pro týdeník Reflex řekla, že výhrůžky jí chodí celou dobu, co je členkou Rady, nikdy to však pro ni nebyl důvod, aby žádala ochranku.
„Všímám si však už delší dobu hrubnutí naší společnosti – to ale neřeší trestní oznámení, nýbrž výchova v rodinách a ve škole. A dobrý příklad je také jedním z úkolů veřejných funkcionářů i novinářů,“ okomentovala situaci pro iDNES.cz.
Legitimizace genderově podmíněného násilí
Že jsou útoky směřované na ženy agresivnější, více zastrašující a programově útočí na nejcitlivější stránku člověka, tedy na zdraví, vzdělání, osobní život, ženskost a zastrašování skrze blízké, potvrzuje také politolog Jan Kubáček.
„Je neakceptovatelné, že se do těchto cílených nechutností a nejhrubších slovních nadávek zapojují lidé s veřejnou odpovědností – někteří veřejní činitelé a novináři. Neuvědomují si že tento styl slovního nátlaku legitimizují, dávají mu ‚posvěcení‘, umožňují napodobování a ještě degradují pověst svého řemesla,“ okomentoval situaci Kubáček.
Takové útoky navíc dávají signál ostatním o tom, co je přijatelné. A urážet ženu na základě jejího pohlaví přijatelné není. Nebo by tedy být nemělo.
@JiriHynek @etabery @CT24zive @NewsroomCT24 Ale ani s průkazama, přece nemohou bez pověření vlézt kam se jim zlíbí, zvlášť když si je tam přivede nějaká zmanipulovaná špinavá čubka, co ani není zaměstnankyní ČT.
„Obtěžující chování přichází jak ze strany politiků, tak ze strany veřejnosti – typicky právě na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že neexistuje dostatek mechanismů, jak takovému chování předcházet či jej řešit, ženy jej velmi často, v zásadě ve většině případů, nenahlašují,“ okomentovala Veronika Šprincová z Fóra 50 %.
Dvě ženy, poněkud hormonálně nestabilní, a jejich touha, která však s hormony nemá nic společného.
Chápu, že @PolicieCZ tu není od toho, aby psychiatricky zkoumala oznamovatele, ale přeci jenom, příslušní příslušníci by mohli používat mozek a předpisy.
Kdyby tedy někdo nechtěl... https://t.co/cNSqZ77yFp
„Anonymita sociálních sítí v žádném případě není důvodem k tomu, abychom lidem, s nimiž třeba nesouhlasíme, vulgárně nadávali nebo dokonce vyhrožovali. V souvislosti s obtěžujícím chováním vůči ženám je pak potřeba brát jejich zkušenosti vážně, snažit se pochopit důvody, proč je pro ně často obtížné tyto případy nahlašovat,“ dodává Šprincová.
@SRichtung @silhan_josef @JardaEfko Kryštofe, jak tak čtu, jste moudrý muž a proto s hravostí odpovíte na mou otázku. Narodila se Hana Lipovská jako žena nebo jako muž? Když jí pozoruji, jsem opravdu na pochybách. Tvář, hlas..... Děkuji za odpověď.
Nová krize České televize
Kandidatura a následné zvolení Lipovské do Rady ČT vzbudila kontroverze kvůli jejím názorům. V minulosti totiž veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Mimo jiné byla několikrát viděna ve společnosti mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka.
Divákům vadí, když moderátor školí hosta, řekla Lipovská v Rozstřelu |
Blízký vztah má k Janě Bobošíkové, která před dvaceti lety sehrála klíčovou roli při vzniku takzvané televizní krize. Tehdy Rada ČT jmenovala generálním ředitelem Jiřího Hodače. Krizový výbor ČT jej však vyzval, aby z právních důvodů funkci nepřebíral. Hodač je neposlechl a novou ředitelkou zpravodajství jmenoval svou spojenkyni Bobošíkovou, bývalou redaktorku ČT. Výpověď tehdy dostalo přes 20 lidí, vzbouřence podpořil i tehdejší prezident Václav Havel.
Do Rady Lipovskou nominovala Česká biskupská konference. Vedení České křesťanské akademie následně spolu se zhruba čtvrtinou senátorů podalo výzvu, aby biskupové návrh stáhli. Lipovská je věřící, a tak vnímala i kritiku právě od věřících. „Psala mi řada kněží, že se mnou třeba ve všem nesouhlasí, ale že za mnou stojí,“ namítala.
Lipovská obvinila ředitele ČT ze střetu zájmů. Na zasedání přivedla policii |
Minulý týden obvinila Lipovská během zasedání Rady ředitele České televize Petra Dvořáka ze střetu zájmů. Na jednání s sebou přivedla policisty. Podle vyjádření Policie ČR jde o přidělenou ochranku.
Dvořák později zveřejnil prohlášení k celé věci. „Obvinění radní Lipovské považuji za manipulativní a do velké míry zmatené. Pokud bych dnes měl možnost se jednání Rady ČT účastnit, jednoduše bych vše odpověděl a konspirace kolem propojení firem vyvrátil,“ uvedl s tím, že trvá na tom, že ve střetu zájmu není.
Je hospodaření ČT transparentní? Jak pro koho, řekla Lipovská:
7. června 2020 |
