Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČlenové hnutí Rebelie proti vyhynutí hovoří radikálně, bez přetvářky. Otevřeně přiznávají, že pokud by měly být splněny jejich požadavky, musel by se změnit životní standard drtivé většiny obyvatel naší planety.
„Bohužel žijeme v systému, který se tváří, jako by zdroje byly neomezené. V systému, který je založený na trvalém růstu. Lidé jsou na tento systém zvyklí a každý si mylně představuje, že za deset let se bude mít lépe,“ říká mluvčí české sekce hnutí Veronika Holcnerová.
Jsme zvyklí na blahobyt, který skončí
To je ale podle ní omyl. „V historii to tak vždycky nebylo. Byly války, hladomory. Teď jsme si posledních pár desítek let zvykli žít ve velkém blahobytu a hodně těžko se toho vzdáváme. A to je důvod, proč naše hnutí netlačí pouze na jednotlivce, ale hlavně na vlády.“
„Potřebovali bychom, aby se v tuto chvíli každý jeden člověk rozhodl, že začne žít úplně jinak, ale to není možné,“ pokračuje Holcnerová. Podle ní odpůrci jejich hnutí kritizují za to, že sami svůj způsob života nemění. „Říkají, že nosíme značkové tenisky, že používáme mobily. Ale o tom to není.“
„Jsme si vědomi, že jsme součástí nějakého systému a je opravdu těžké z něho vystoupit,“ odmítá podobnou argumentaci mluvčí. „Proto se snažíme dosáhnout systémové změny. Nejde to bez změny shora. Tlačíme na vlády, tlačíme na to, aby se shora zaváděla různá opatření, která povedou ke změně celé společnosti.“
Alžbětko pociťuje bezmoc a zoufalství
Upozornit na klimatické problémy mají podle členů hnutí Rebelie proti vyhynutí individuální akce. O takovou se před časem v Mladé Boleslavi pokusilo také Alžbětko, o jehož nevyhraněné identitě brzy odvysílá iDNES.cz samostatný díl Rozstřelu.
Nebinární Alžbětko, podle biologického pohlaví mladá dívka, si přilepilo jednu ruku větším množstvím vteřinového lepidla k vozovce a zablokovalo tak provoz v centru města v ulici U Stadionu.
„Nechtělo jsem způsobit celospolečenský zvrat. Takové ambice nemám. Ale chtělo jsem upozornit na současné problémy,“ říká Alžbětko. „Moje zoufalost došla už opravdu hodně daleko, že proti tomu nic neděláme.“
„Samo se cítím opravdu bezmocně. Připadám si fakt zoufale, že se současnými problémy nikdo nic nedělá, i když je před námi tak velká hrozba,“ navazuje Alžbětko.
Sucho, migrace, nedostatek potravin
A jaká hrozba to je? Podle Alžbětka nikdo nedokáže odhadnout, kdy dojde k ohrožení lidstva a jak zásadní problém planetě opravdu hrozí. „V řádu století to ale přijde. Zasáhne nás sucho, zvýší se tu průměrné teploty, což bude celosvětový problém. Takže z jihu Evropy se sem budou stěhovat lidi, protože u nich už lidský organismus nebude schopný přežít. A tím pádem nastane velká uprchlická vlna do naší země, nám budou docházet zdroje pitné vody i potravin, protože je nebudeme schopni vypěstovat.“
Totéž si myslí i Veronika Holcnerová. „Pokud se do konce století oteplí o 4 stupně, tak planeta, která neuživí 7 miliard lidí, neuživí ani 10 miliard lidí, které mají na Zemi v tu dobu žít.“ Říká, že tehdy uživí jen asi 4 miliardy lidí. „Neznamená to sice vyhynutí lidstva jako druhu, ale znamená to smrt spousty miliard lidí, a to je pro mě osobně dostatečně alarmující.“
Rebelie proti vyhynutí v ČR má momentálně hlavní cíl: zastavení uhelných elektráren do roku 2025. Podle nich je prozatím navrhovaný rok 2038 málo ambiciozní a mělo by v této věci dojít ke změně vládní strategie.
I proto chystá hnutí další akci: Letní rebelii. „Vše začne v sobotu 26. června v Praze cyklojízdou, pokračovat bude v neděli kulturním festivalem a v pondělí to pak propukne naplno,“ říká Alžbětko, které však nechtělo být konkrétnější. Podle kuloárních informací chystají členové hnutí rozsáhlou blokádu hlavního města, ale podrobnosti rebelie se teprve teď připravují.
Čím se liší Extinction Rebellion od Fridays For Future? Jaké mají další požadavky? A jak se projevuje klimatická deprese? I o tom hovořili členové Rebelie proti vyhynutí v Rozstřelu.
