Spojené státy podle něj po Česku poprvé něco chtějí a země má šanci splatit svůj dluh. USA byly nápomocny při zakládání Československa v roce 1918, byly významným spojencem ve druhé světové válce a také při pádu železné opony ve střední a východní Evropě.
"Chtějí po nás maličkost a my najednou začínáme dělat drahoty," zlobí se Václav Havel.
Nesouhlasí ani s bývalým a jediným sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem.
Ten České televizi řekl, že celý protiraketový systém je namířen proti Rusku a Číně a z Česka udělá terč ruských vojenských plánů. "Tak to u nás vnímáme," řekl Gorbačov televizi.
Írán podle něj nepředstavuje žádnou hrozbu, protože je možné se s ním vypořádat jinými prostředky.
"On používá neustále slova namířená, jako by to byla útočná zbraň. To jsou obranné systémy," reagoval na jeho slova Havel.
Právě argument, že radar nebude sloužit jen k obranným účelům, patří k hlavním výtkám odpůrcům umístění základny v Brdech.
Podle Havla jsou záměry Američanů v souladu se zakládajícími smlouvami NATO. V nich se píše, že má každá země právo na individuální i kolektivní obranu.
Pacifismus jako před Mnichovem
Havel si to vykládá tak, že se Česká republika může bránit sama, ale může mít i partnery v rámci Aliance.
"Rozčiluje mě, že desítky let stovky tisíc lidí mlčely k tomu, že tady jezdí desítky tisíc sovětských tanků a pohybuje se tu 70 tisíc vojáků. A ve chvíli, kdy přišla svoboda a my můžeme mluvit, najednou váháme a demonstrujeme domnělou suverenitu," řekl Václav Havel.
Pacifisté, kteří se proti radaru hlasitě staví, podle něj páchají něco stejně nebezpečného jako pacifismus před Mnichovem. "Ono to nakonec vede k větším ztrátám na životech, ta politika ústupků, než pevný postoj," dodal bývalý československý a český prezident.