Lidé se často bojí odchodu do důchodu. Podle odborníků je to proto, že nepřemýšlí dostatečně dopředu, co budou dělat se svým volným časem, až nebudou chodit do zaměstnání, na vině jsou však podle nich také média, která často vykreslují život seniorů negativně.
„Lidé jsou zvyklí vyplňovat svůj volný čas tím, že pracují. Každý říká, že se na něj těší, ale když pak přijde do důchodu, tak neví, jak s ním naložit. Přípravu na stáří tak lze chápat jako vytváření dostatečných zájmů, sociálních kontaktů či vhodného bydlení a uvažovat o dalších faktorech s tím spojených,“ říká socioložka Jiřina Šiklová.
Podle ředitele vzdělávacího a kulturního centra pro seniory Elpida Jiřího Hraběte mohou za negativní vnímání období důchodu také média.
„Když se valorizují důchody, televize vysílají reportáže z pečovatelských zařízení. Přitom jen okolo 10 procent seniorů v České republice potřebuje institucionální péči. Média tedy často zobrazují jen desetinu a skutečnost zůstává skryta,“ míní Hrabě.
Zatímco pod pojmem důchod vidí mladší generace (tedy lidé ve věku od 23 do 27 let) chudobu a finanční nejistotu a ta starší (ve věku od 50 do 65 let) klid a volný čas, představa o stáří se u mladých neliší od představ starších lidí. Pod pojmem stáří si totiž obě generace představují nemoci, bolesti a léky.
„Záleží na přístupu k životu. V nemocnici mám padesátileté starce a osmdesátileté mladíky. Za předchozího režimu se říkalo jezte bůček, kuřte a společnost se o vaše zdraví postará. To je nesmysl. My říkáme, že vy se musíte o své zdraví starat sami a když na to nestačíte, společnost vám pomůže. Myslím si, že to pomalu ale jistě začíná platit. Čím dál tím víc mladých dnes sportuje a věnuje se zdravému životnímu stylu,“ říká přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Jan Pirk.
Nejdůležitější je pro mladé rodina, pro starší zdraví
Zatímco za nejdůležitější věc v životě mladí pokládají rodinu, starší generace zdraví. Mladí lidé si představují, že ve stáří budou surfovat na internetu, starší předpokládají, že budou pečovat o domácnost.
Mladí sní o tom, že v penzi budou cestovat po světě, užívat si vnoučata, odpočívat a mít krásnou zahradu. Starší generace si chce především užívat vnoučat, cestovat, věnovat se práci a přečíst spoustu knih.
Co se týče toho, jak dlouho chtějí pracovat, starší lidé chtějí s prací přestat co nejdřív. Mladí oproti tomu plánují, že přestanou pracovat postupně nebo budou pracovat dál (ačkoliv už budou moci do důchodu odejít), protože je práce prostě bude bavit. „Myslím, že ti, co uvedli, že chtějí odejít co nejdřív do důchodu, mají stejný nebo menší plat, než je důchod,“ míní Pirk.
Každý pátý senior žije pod hranicí chudoby
Průzkum dále ukázal, že každý pátý důchodce žijící sám, žije pod hranicí chudoby. Přesto šedesát procent starších lidí chce občas finančně vypomáhat svým dětem.
Průzkum představ o stáříPrůzkum realizovala pojišťovna NN v rámci projektu Cena života. Uskutečnil se prostřednictvím online sběru dat, účastnilo se ho 600 respondentů. Polovina z nich bylo ve věku od 23 do 27 let, polovina ve věku 50 až 65 let. |
„Finanční problémy u seniorů, kteří žijí sami, často znamenají, že jsou v takové situaci, že nemají ani pár korun na jídlo. Často se za svoji situaci stydí, neřeknou to členům rodiny ani přátelům, kteří by přitom mohli pomoct,“ říká Hrabě.
Pomoci by přitom seniorům mohly pečovatelské domy, jenže sami senioři se jim často vyhýbají.
„Lidé se dnes dost stěhují, tak jak by mohli pečovat o staré lidi, když by k nim museli jezdit tři čtvrtě hodiny? Proto jsou vytvořeny instituce, které by měly převzít službu o starého člověka, který je nemocný a není schopen se o sebe postarat,“ říká Šiklová.
Medicína výrazně prodlužuje život, říká Pirk
Většina mladých (79 procent) si myslí, že medicína dokáže zajistit kvalitnější a delší stáří. Stejný názor ale sdílí jen 65 % starší generace. Pouze třetina mladých a 26 % starších si myslí, že se dožije osmdesáti let a víc.
„Medicína zásadně prodloužila dobu dožívání. Zásadní roli v tom hraje léčba akutního infarktu myokardu. Dřív na infarkt umíralo šedesát procent, dnes kolem dvou procent lidí,“ tvrdí Pirk.
Život si podle něj lidé mohou výrazně zkrátit nezdravým životním stylem, naopak pokud budou žít zdravě, mohou si ke svému životu přidat aktivní léta. „Je potřeba, aby rodiče odmala vychovávali své děti tak, že jim sice povolí být půl hodiny na počítači, ale pak je vyženou, aby si šly hrát ven,“ dodal Pirk.
V tomto ohledu ale průzkum vypadá pozitivně. Převážná většina mladých i starých totiž uvedla, že pečuje o své zdraví. Nejčastěji uvedli, že nekouří, nepijí nadměrně alkohol, usilují o duševní pohodu, mají dostatek spánku nebo si hlídají váhu.
Méně než polovina starší generace sportuje, zdravě jí a nepřetěžuje se. Totéž uvedla i méně než polovina mladých. Ti navíc dodali, že mají dostatek odpočinku.
Naopak většina mladých (85 %) uvedla, že si ve stáří neodepře dobré jídlo, sex (58 %) nebo pití alkoholu (35 %). Ani starší generace se nechce vzdát dobrého jídla, což uvedlo 70 % respondentů. Pít alkohol hodlá 21 procent z nich a sexu se nechce vzdát více než polovina dotázaných (56 %).
