Podle předsedkyně Somatopedické společnosti Vandy Hájkové dětí s poruchou učení přibývá. "Zvyšuje se ale také schopnost diagnostikovat, zároveň někdy poradny vydávají diagnózy špatně. Rodič si to vymůže, proto aby své dítě ve škole více ochránil," vysvětlila Hájková.
Lenka Felcmanová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy upozornila, že na vysokém počtu žáků s touto diagnózou mají někdy zájem i školy. "Mohou pak na tyto děti čerpat příspěvek," vysvětlila Felcmanová. Podle ní ale zároveň diagnóza není u řady dětí potvrzená, protože jejich rodiče odmítají do pedagogicko-psychologické poradny jít.
Stát podle odborníků selhává v přípravě učitelů. "Měl by je systematicky podpořit v tom, aby odbornost nebyla jen získaná nadšeným ředitelem, ale aby to stát pocítil jako prioritu a vyčlenil prostředky na vzdělání pedagogů. Bez toho to půjde těžko," podotkla Felcmanová, která dříve působila na ministerstvu školství.
Učitel bez vzdělání speciální pedagogiky má podle Hany Ajmové, ředitelky ZŠ profesora Zdeňka Matějčka v Mostě, kde se vzdělává velký počet žáků s poruchami učení, malou šanci uspět. "Musí také probíhat cílené celoživotní vzdělávání," doplnila ředitelka.
K poruchám učení patří dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), dyskalkulie (porucha počítání) či hyperaktivita.
Učitelům pomůže e-learning i barevné fólie
Projekt Školou bez překážek probíhá na čtyřech školách z různých krajů od dubna 2010 do března 2013 a je placený v rámci evropského programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Odborníci na školách radí učitelům, jak děti s poruchami učení vzdělávat. "Je to téma, které se často ve školách přehlíží," uvedla Hájková.
Na projektu, který vede Somatopedická společnost, se podílí speciální pedagogové, dětští psychologové či experti na celoživotní vzdělávání. V jeho rámci také vznikl na webu dysportal.alfabet.cz pro učitele e-learningový program, během kterého se zdokonalí v práci s těmito dětmi. Experti také učitelům představili barevné fólie, přes které se dyslektikům text lépe čte.
Kolik lidí v Česku má některou z poruch učení, se přesně neví. "Běžně se uvádí dvě až čtyři procenta, národní studii ale nikdo neprovedl," uvádí Felcmanová. Ve třídách, které se projektu účastnily, mělo poruchu učení od dvou až dvanácti procent dětí.
Výskyt dyslexie a dalších poruch učení ovlivňuje dědičnost, případně narušení centrální nervové soustavy v období narození dítěte. Většinou se odhalí mezi pátým a sedmým rokem, příznaky se mohou projevovat i dříve.
