Počet hospitalizovaných s covidem v Česku nadále klesá. Uvolnění kapacit nemocnic umožňuje konání klasických operací, od kterých se kvůli koronavirovému náporu upustilo. Neakutní zákroky lze opět vykonávat od 7. dubna, nemocnice ovšem k návratu přistupují pozvolna. Čekací lhůty se prodlužují, pacienti si na zákrok počkají i dva roky.
Koronavirus není ebola, jednou přijde mnohem horší epidemie, říká chirurg |
Důvodem je povinnost, kterou stanovilo ministerstvo zdravotnictví a která nakazuje nemocnicím udržovat stále určitou rezervu pro akutní covidové pacienty dle epidemiologické situace v regionu. Zčásti jsou blokované i jednotky intenzivní péče, problém narůstá také s chybějícím personálem.
Nejvíc se omezení projevilo v ortopedii, chirurgii, kardiochirurgii, u plastických operací a v urologii.
Některým pacientům už se však potřebné péče nedostane. „Časová prodleva se nedožene nikdy, na to byl útlum příliš dlouhý. Někteří pacienti se elektivní (odkladné) péče bohužel nedožili,“ řekl pro MF DNES ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.
Nový kloub až za dva roky
Podle mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Markéty Singerové se nyní čekací lhůty na chirurgické či gynekologické operace pohybují maximálně kolem tří měsíců. To platí také o operacích žlučníku nebo kýly.
Endoprotéza je časově omezená, podobně jako sjeté pneumatiky, říká ortoped |
Zatímco na artroskopickou operaci se čeká na ortopedii v karlovarském regionu jen několik týdnů, na endoprotézu velkého kloubu, tedy kolena nebo kyčle, momentálně až 16 měsíců.
„Pochopitelně záleží na aktuálním zdravotním stavu pacienta a také na míře obtíží, kterými trpí. To se pak termín čekání na výkon zkracuje. Naše ambulance zároveň pacienty, kteří již měli svůj termín operace a byl jim kvůli pandemické situaci zrušen, postupně kontaktují a zvou je do ambulancí pro naplánování nového termínu,“ vysvětlila Singerová. Těchto čekatelů je v současné době více než dva tisíce.
Čekací lhůta se prodloužila i o několik měsíců v nemocnici v Hradci Králové. Podle stránek fakultní nemocnice si počkají pacienti na endoprotézu kolena dokonce 126 týdnů, u kyčle je pak tato lhůta 92 týdnů a v případě ramene 80 týdnů.
Přednost v poskytnuté péči
O něco lépe je na tom Thomayerova nemocnice. Podle mluvčího Petra Sulka se lhůty u neakutních zákroků prodloužily spíše o týdny. „Rozhodně se však nejedná o několikaměsíční zpoždění. Problém je spíše v tom, že pacienti se stále ještě bojí navštěvovat svého lékaře a spíše se vyhýbají dlouhodobě plánovaným výkonům, pokud jim to jejich aktuální zdravotní stav dovolí,“ poznamenal.
Anesteziolog jako dopravní pilot. Narkóza už není hrozbou, říká lékař |
K plánovaným operacím se vrátila i neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Lékaři začínají kontaktovat pacienty, jejichž zákrok byl odložen. Návrat k plánovaným operacím bude velmi pozvolný, protože kvůli nedostatku odborného personálu z anesteziologicko resuscitační kliniky je omezen počet běžně využívaných operačních sálů.
Neurochirurg: Mozek nemá regenerační schopnost, co odumře, je nevratné |
„Nemáme žádný pořadník podle toho, kdy byla operace odložena. Snažíme se respektovat především charakter onemocnění a velikost potíží, kterými pacient trpí. Budeme tedy upřednostňovat ty pacienty, u nichž by další odkládání vedlo k nevratným změnám, poškození nebo příliš velkému utrpení,“ uvedl přednosta kliniky Radim Jančálek. Jde například o pacienty, kteří potřebují operace páteře, epileptiky nebo pacienty s Parkinsonovou chorobou.
Rozvolňování si nemohou dovolit veškerá nemocniční zařízení. „Z hlediska počtu hospitalizovaných covid pozitivních pacientů je současná situace ve FN Ostrava srovnatelná s koncem února a začátkem března. Takže si zatím nemůžeme dovolit okamžité rozvolňování,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.
Koronavirus si ještě nevšiml, že s ním bojujeme, říká neurochirurg Beneš |
Nemocnice postupně plánuje převádět covidová lůžka a oddělení na necovidová, poté zde budou muset dohnat zhruba dva tisíce plánovaných operací.
Za dobu pandemie ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, která omezují anebo úplně zakazují plánované zákroky, celkem čtyřikrát. Poprvé to bylo loni na jaře, kdy omezení trvalo přes dva měsíce. Znovu se k tomu resort vrátil s podzimní vlnou. Poslední regulace platila od prosince, na konci roku ministerstvo zpřísnilo doporučení omezit odkladnou péči na její úplný zákaz.
Záhady hlubin lidského mozku: ošklivý zážitek může vyvolat vážnou nemoc |
Nemoc je informace, že člověk v životě dělá nějakou chybu, tvrdí Jan Hnízdil |
Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka |
Některé kombinace léků, jídla a pití mohou škodit. Čeho se vyvarovat? |
Bolesti zad mohou ukazovat na nemoc orgánu, říká docentka Eva Rychlíková |
Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka |
Velmi křehké stáří. Šedesátka je zlom, pak se zdraví mění, říká gerontoložka |
Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu |
Bolest je cestou k řešení problému, říká tlumočník řeči těla Pavel Kolář |
