SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvRoušky bezesporu smysl mají. Jejich nošením chráníme ostatní, jelikož kapénky a vše, co jde z našich úst a nosu, se zachytává v roušce.
Češi nosí roušku i týden, ukázal průzkum |
Jenže – jak ukázal náš pokus – bychom měli být obezřetní. Nošení roušek nám může i škodit. Především pokud jednu a tu samou nosíme více dní, nevhodně na ni saháme, anebo ji špatně pereme.
Do laboratoře jsme přinesli celkem pět vzorků. Reportér Matěj Smlsal nosil látkovou roušku tři dny, marketingová manažerka laboratoře Markéta Jáchymová dva dny, realitní makléř Jan Chudoba jeden den. Kameraman Marek Štekl odevzdal papírovou, kterou nosil od dopoledne. A přinesli jsme také látkovou roušku čerstvě vypranou, ovšem jenom na 30 stupňů a nežehlenou.
Každý nosil roušku jako většina lidí. Když jel hromadnou dopravou, když nakupoval – zkrátka, když byl ve vnitřních prostorech nebo venku v davu lidí. Mezitím ji měl odloženou na stole, v kapse, v tašce.
V laboratoři SYNLAB na nás čeká zdravotní laborantka Gabriela Čacká. Od každého postupně bere roušku, vždy ji obtiskne na medium v Petriho misce a následně ještě udělá stěry.
Jan, Marek, Markéta a Matěj nosili roušku různě dlouhou dobu. Poté nechali otestovat, co se v nich nachází.
„Přímá otisková metoda, kterou jsme použili, se jmenuje kultivace. Je založená na množení mikroorganismů na mikrobiologické půdě. My těm bakteriím nabídneme to, co mají v organismu hostitele, ony se namnoží a my jsme podle charakteristiky narostlých kolonií schopni určit, jaké mikroorganismy se tam nacházejí,“ popisuje obecně mikrobiolog Filip Prusík. „Pomocí stěrů, tedy nepřímé metody, zjišťujeme i množství organismů,“ dodává.
Misky poté necháme 24 hodin odpočívat při 37 stupních.
Roušky jsou živnou půdou pro bakterie
Když další den přicházíme do laboratoře, odborníci hlásí, že se urodilo. Jakmile vyndají misky, vidíme to na první pohled. Roztoky v miskách už najednou nemají jednolitou barvu, ale je na nich spousta krupiček. V několika vzorcích se objevil i podlouhlý zlatý pásek připomínající červíka. Vše si postupně rozebereme.
„První sdělení je jasné. Ať už jsou roušky prané ve 30 stupních nebo jsou nošené den, dva či tři, všechny jsou osídleny nějakou mikrobiální flórou,“ popisuje Prusík.
Roušky fungují jako očkování. Covid se díky nim neprojeví, míní experti |
Znamená to tedy, že se ve všech nacházejí bakterie. „Obrovské množství bakterií s námi ale žije v symbióze. My je k životu potřebujeme. Máme je na sobě na kůži, ve střevech, v dutině ústní, v poševní oblasti. 95 procent bakterií s námi žije a musíme je mít. Ale pak je pár bakterií, které se pro nás staly patogenními, a pokud se s nimi setkáme, mohou vyvolat určitá onemocnění,“ líčí odborný garant pro molekulární vyšetření Libor Staněk.
Dodává, že i se spoustou patogenních bakterií se setkáváme dnes a denně. „Nicméně pokud dojde k tomu, že máme oslabený imunitní systém, případně dáme nošením roušek bakteriím příležitost, aby se reprodukovaly, tak se patogenní bakterie namnoží do tak velkého množství, že si s tím imunita už nedokáže poradit. Bakterie pak způsobí nějaké onemocnění,“ vysvětluje expert Staněk.
A právě roušky jsou podle něj živnou půdou pro takové množení. „Rouška je materiál, který dokáže velmi dobře nasávat vzdušnou vlhkost. A termoregulace u lidí funguje tak, že vydechujeme velké množství vody. Takže do roušky neustále proudí voda a vodní páry a během pár desítek minut ji dýcháním zavodníme. Navíc nám rouška těsně obepíná obličej a dutinu ústní, takže je kolem ní jen minimum vzduchu. Vlhkost a teplo pak vytvoří naprosto vynikající živné místo právě pro bakterie,“ říká Staněk.
Což je krásně vidět i při našem pokusu. V rouškách nošených jeden den se sice objevila spousta bakterií, mnohem víc se jich ale vyskytuje v roušce nošené tři dny. Tam je evidentní, že už se mikroorganismy namnožily ve velkém.
Rouška nošená ženou má bakterií méně
Na první pohled může působit paradoxně, že v roušce nošené dva dny se vyskytuje méně bakterií než v těch, které měli figuranti v součtu dvě, tři hodiny během jednoho dne.
Důvod je ale jednoduchý – dvoudenní roušku nosila žena. „Jak jsem říkal, živnou půdou pro bakterie je vydechovaný vzduch, vlhkost a teplota v roušce. Nicméně se k tomu přidávají i další aspekty, a to jsou vousy. Ty rostou z vlasových folikulů napojených na mazové žlázy,“ vysvětluje Staněk.
Ve všech rouškách testy objevily bakterie. I v té, která byla vyprána, ale jen na 30 stupňů.
To znamená, že na pokožce kolem úst mužů je velké množství mazových a zároveň potních žláz. „Takže kromě toho, že v roušce vytváříme značné vlhko a teplo, přidává se ještě maz a pot. A to je ideální prostředí pro množení bakterií. Žena tohle nemá, a tím pádem v její roušce nemají bakterie tak stimulující prostředí pro růst, jako nacházejí u mužů,“ dodává Staněk.
Mikrobiolog Filip Prusík dodává, že „kůže sama o sobě je antibakteriální, ale vous je vlasec, který nevydezinfikujete“.
Ukázal se i zlatý stafylokok
Kromě bakterií se ve třech rouškách, shodou okolností nošených muži, objevil i zlatý stafylokok. Vypadá jako zmíněný zlatý červík.
„Je to jeden z hlavních lidských patogenů, je to celá skupina bakterií. Říká se, že mezi 5 až 10 procenty populace je normálně osídleno. U zdravotníků to bývá častější, přechodně je prý osídleno stafylokokem až 70 procent zdravotnického personálu. To je taky důvod, proč si v nemocnicích myjeme ruce častěji, nosíme roušky u chirurgických zákroků a tak dále,“ popisuje mikrobiolog Prusík.
VIDEO: Ze žíly i z nosu. Zkusili jsme testy na koronavirus |
Zlatý stafylokok vyvolává celou řadu infekčních chorob – od hnisavých kožních zánětů po život ohrožující zápal plic. Navíc produkuje toxiny, takže může zapříčinit otravy z jídla.
Nabízí se zásadní otázka: jak velký problém tedy je, že se nám v roušce množí bakterie?
Bakterie v roušce způsobují hlavně kožní problémy
„Je třeba rozlišit dvě věci: jaký vliv má nošení roušek dýchací cesty a jaký na pokožku,“ začíná vysvětlovat odborný garant pro molekulární vyšetření Libor Staněk.
Nejprve se zaměříme na cesty dýchací. „To vdechování bakterií není úplně ideální, nicméně studie ukazují, že ve většině případů si s nimi imunitní systém a slizniční imunita dokážou poradit. Pokud to není člověk, který má vyloženě chronické respirační potíže,“ říká Staněk. Mnohem víc problémů nám ale roušky způsobují na kůži. „Co skutečně nezvládá spousta našich spoluobčanů, jsou kožní projevy. Bakterie v roušce způsobují různé exémy na obličeji,“ dodává.
Mikrobiolog Filip Prusík přichází s metaforou o helmách hokejistů. „Fungují jako roušky. Hokejisté mají víc drobných infektů, protože efekt je naprosto stejný jako ten, co si popisujeme u roušky,“ zmiňuje.
Problém je, že na roušky saháme
Jako lajk ale úplně nechápu, jak mi škodí bakterie, které vydechuju do roušky. Vždyť to jsou tak zvaně „moje“ bakterie, které už v sobě mám. Proč může být problém, že je vdechuju zpátky nebo že mi ulpí na pokožce?
Infektologové: Roušky opravdu pomáhají, dezinformace bohužel šíří i lékaři |
„Tak si uvědomte, jak se chováte, když používáte roušku. Třeba když nastupujete do tramvaje, roušku vyndáte z kapsy, často sáhnete i jinam než jen na šňůrky, pak ji zase sundáte, někam odložíte,“ upozorňuje Staněk.
A Prusík dodává: „Za nehty a na rukou máme ohromné množství bakterií. A když si zkontaminujeme tu roušku naší kožní florou nebo florou ze zbytku těla, protože rukama si podvědomě saháme na různé části sliznic, tak si tam cizorodé bakterie zaneseme a potom je vdechujeme,“ varuje.
Problém je tedy v tom, že na roušky saháme špinavýma rukama. A hlavně to, že se dotýkáme plochy, kterou si pak přikládáme na ústa a nos. V tu chvíli si na ni naneseme bakterie, které nám mohou působit problémy.
U tři dny nošené roušky už rostly plísně
Poté jsme ještě provedli test, zda se v rouškách vyskytují kvasinky, či dokonce plísně. Přece jen, zmíněné vlhké prostředí by jim mohlo přát. Nechali jsme tedy vzorky několik dní odležet při určité teplotě, aby případné plísně byly viditelné i pouhým okem.
„V dutině ústní se kvasinky vyskytují velmi často, nicméně nepůsobí žádné potíže. Problém může nastat, když dochází k přemnožení kvasinek. Při snížené imunitě mohou způsobit nemoci zvané kandidózy, mimo jiné povlaky v dutině ústní – na jazyku, kolem dásní. Mohou zapříčinit i praskání a krvácení koutků. Samozřejmě největší problém je, pokud by kvasinky, případně plísně, pak přešly dál do orgánů a způsobily nějaké systémové onemocnění. To je potom velmi těžko léčitelné,“ varuje Staněk.
V roušce, kterou nosil reportér Matěj Smlsal třetí den, začaly růst už i plísně.
A skutečně, kvasinky se objevily ve většině vzorků. Ukázalo se, že reportér Matěj Smlsal z tři dny nošené roušky už vdechoval i plíseň. „Nelze ale jednoznačně říct, zda se tam objevila proto, že rouška byla déle nošená, nebo že člověk měl plíseň v puse a my pouze zjistili její přítomnost. Případně, zda se tam dostala, když byla rouška někde odložená, protože kvasinky i plísně se běžně vyskytují v našem okolí,“ konstatuje odborník.
Nosit roušku sám venku? Nesmysl, míní odborník
Z toho, co jsme zjistili, vyplývá jako nejlepší varianta nosit roušku opravdu jen tam, kde jsme mezi lidmi. „Tam jsou roušky opodstatněné a opravdu mají svůj význam,“ apeluje Staněk. Řadu občanů přitom můžeme vidět v roušce i na ulici, kde kolem nich nikdo není. Mají pocit, že se chrání, přitom si možná zadělávají na zdravotní potíže.
„Viděl jsem dokonce, že v tom běhají někteří sportovci. Což, myslím, není vůbec dobře. Pokud nejsou v kontaktu s někým jiným, tak je pro ně čistý vzduch samozřejmě daleko lepší. Navíc kvůli roušce dochází ke špatné výměně plynů, špatné ventilaci plic a ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého, takže potom následuje bolení hlavy, závratě a podobně. Spíš jsem pro to, aby člověk, pokud je ve venkovním prostředí a sám, zůstal bez roušky,“ míní odborný garant Staněk.
Zároveň nabádá, abychom užívali roušku po omezenou dobu. Jak jsme viděli, bakterie se s delším nošením množí a množí. Dále je nutné prát ji na vysokou teplotu a poté pro jistotu ještě přežehlit, aby zanikly choroboplodné zárodky. A ideálně bychom ji měli, když ji sundáme, vložit do nějakého sáčku, aby se nekontaminovala.
„Pokud tyto věci dodržujeme, nemělo by to mít nežádoucí vliv třeba právě na kožní projevy a podobně,“ dodává Libor Staněk z laboratoře SYNLAB.
