Po břežanském zámku dlouhá léta dupaly kanady nechvalně proslulých červených baretů, pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Letní sídlo pražských arcibiskupů v barokním zámku v Dolních Břežanech nedaleko Prahy se za komunismu změnilo na desítky let na ubikace jednotek proslulých brutálním zásahem 17. listopadu 1989 na Národní třídě.
Požadavky komunistů na zdanění restitucí jsou skandální, říká Duka |
V rámci restitucí zdejší zanedbaný zámecký areál získalo Arcibiskupství pražské zpět a ve čtvrtek v obnoveném zámku otevírá hotel Chateau Clara Futura s 41 dvoulůžkovými pokoji, zastřešeným atriem, salonky, francouzskou restaurací a kaplí pro svatební obřady.
„Areál se zahradou a parkem bude připraven i na firemní akce, klasické turisty nebo vědce z mezinárodní komunity zdejších laserových a technologických center,“ říká mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Do oprav areálu investovali zhruba 250 milionů korun.
„Předpokládáme, že naší klientelou budou vědci ze zahraničí, kteří jezdí provádět svá měření a výzkumy do zdejších vědeckých center,“ uvedl Jan Balák, který má v arcibiskupství budovy na starosti. Oprava zámku totiž není jedinou aktivitou arcibiskupství v Břežanech. Nedávno tu také vybudovalo administrativně-technologické centrum pro japonskou firmu Rigaku a na církevním pozemku vznikla i špičková laserová vědecká centra ELI a HiLase.
Výnosy jdou na činnost církve
Rekonstrukce zámku je jedním z příkladů podnikání církve, prostředky na investice církev získala z restitucí. Podle mluvčího Zemana investuje do podobných projektů hlavně proto, aby z výnosů mohla financovat svoji činnost a byla v budoucnu nezávislá na státu.
Církev totiž není jen hospodářem na zrestituovaných polích a v lesích. Třeba královéhradecké biskupství vstoupilo mezi developery a založilo společný podnik, který postaví multifunkční dům na lukrativní adrese v pražském Karlíně. „Jsme dlouhodobým investorem, který klade velký důraz na etický charakter investic,“ uvedl při představení projektu královéhradecký biskup Jan Vokál.
Nová multifunkční budova, která je dílem mezinárodně uznávaného architektonického studia Bevk Perović Arhitekti ze Slovinska, nabídne zhruba sedmdesát převážně větších bytů, kanceláře a prodejny v nižších patrech objektu.
Požehnané pivo
Mezi investicemi církve se objevují i tradičnější obory. Ke každému klášteru nebo panství dříve patřil pivovar a církev se k této tradici vrací. Litoměřické biskupství otevřelo před třemi lety v místním Diecézním domu kardinála Trochty biskupský minipivovar sv. Štěpána s restaurací. Pivaři v ní mohou ochutnat dvanáctistupňového Štěpána a jedenáctistupňového Děkana nebo desítku Vikáře.
Stát nebude mít dost půdy pro vypořádání restitucí, obává se SPÚ |
Vybudování podniku zaplatilo biskupství z finanční náhrady za majetek, který nemůže být vrácen podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Náklady činily přibližně 20 milionů korun. Po splacení nákladů se podnik stane jedním ze zdrojů financování provozu litoměřické diecéze.
Litoměřický pivovar není jediným pivovarem spojeným s církví, pivo se vaří v klášterním pivovaru v Želivě, malé pivovary fungují i v prostorách, které jsou součástí dvou pražských klášterů – břevnovského a strahovského. Pivovary ale provozují i soukromé subjekty.
Penzion na faře
Dolnobřežanský zámek není prvním ubytovacím zařízením provozovaným církví, na penziony se mění řada nevyužitých far v turisticky atraktivních oblastech.
Například před měsícem slavnostně otevřelo ostravsko-opavské biskupství penzion Johannes ve Staré Vsi u Rýmařova v Jeseníkách. V současnosti provozují různé organizace katolické církve desítky podobných ubytovacích zařízení.
