Pokud by se svými požadavky uspěli všichni, je pravděpodobné, že půda stačit nebude, řekla mluvčí úřadu Monika Machtová. Podle advokáta navrhovatelů na zrušení zákona Martina Purkyta je v Česku asi 46 tisíc lidí s oprávněným nárokem, se kterými se stát dosud nevypořádal. U dalších není rozhodnuto ani o samotném restitučním nároku.
„Státní pozemkový úřad se snaží změnou právní úpravy dosáhnout takzvaného zastropování nároků, aby dále nedocházelo k jejich navyšování, a tím i k nárůstu potřeby státních pozemků k jejich vypořádání. Tuto obavu se vláda pokusila v rámci řízení Ústavnímu soudu vysvětlit, avšak bez úspěchu,“ dodala mluvčí.
Podle ní by však nemělo dojít k ohrožení důležitých státních staveb na pozemcích, které by musel restituentům stát vydat, pokud o nich bude rozhodovat pouze SPÚ.
„Není však zaručeno, že k takovým excesům nebude docházet, pokud budou do restitučního procesu zasahovat soudy, které budou ochotny vyhovět žalobám restituentů na převod náhradních pozemků, jak se už v minulosti stalo,“ uzavřela mluvčí.
Ústavní soud 27. června zrušil takzvanou druhou restituční tečku. Více si o tom můžete přečíst zde. Stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina osmnácti senátorů. Novela vůbec nenabude účinnost, dosavadní úprava zůstane beze změn.
V jednomyslně přijatém nálezu soud uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod.