Aspoň v jedné věci: podstatná část půdy a silnic tady patří státu. Stejně jako dvě historické stavby. A stát se jich nemůže zbavit, přestože nemá peníze na údržbu.
"Náš problém je, že stále nebylo vyřešeno vracení majetku církvím," vysvětluje starostka Soňa Zádová.
Co s tím má obec společného? Všechny pozemky a budovy, které jsou ve hře, jsou totiž zablokované. Už dvacet let. A Větrušice mají tu smůlu, že stojí téměř z poloviny na pozemcích, jež dříve patřily vyšehradské kapitule.
Dnes je má ve správě státní pozemkový fond a obec je nemůže nijak využít. Ve velkém statku na návsi, kam údajně jezdívala odpočívat i Božena Němcová, sídlí zemědělské družstvo a bydlí zde několik rodin. Státu platí nájem, statek přesto chátrá.
Na souvislou omítku se už tady jenom vzpomíná. Místostarosta obce Josef Nouza ukazuje na částečně provalenou kamennou zeď, která odděluje zahradu statku od ulice.
"Nechal jsem tady nasázet břečťan, aby to zarostlo a bylo to aspoň zelené," říká Nouza.
Obec nemůže opravovat cizí majetek a pozemkový fond sem pošle opraváře jen v nejnutnějším případě, pokud třeba vichřice poškodí střechu.
Čistička nebude, není místo
Do Větrušic vede jedna slepá silnice, obcí tedy neprojíždějí auta. Její poloha blízko u Prahy a nedaleká chráněná Větrušická rokle lákají nové přistěhovalce z města. Ti by obci výrazně pomohli. Má jen 400 obyvatel a roční rozpočet dva miliony.
Stavět nové domky však není kde, přestože obec obklopují desítky hektarů volné půdy. Na státním majetku se nesmí stavět nic - co kdyby přece jen padlo rozhodnutí o restitucích?
"Obci patří jedno hřiště, budova obecního úřadu a část silnic. To je všechno," říká starostka Zádová.
Ves nemůže ani dokončit kanalizaci. "Rádi bychom postavili čističku, ale prostě není kde," krčí rameny Zádová.
Kvůli "zmrazeným" pozemkům na rozlehlých loukách nikdo neseče trávu, dětské hřiště nelze rozšířit ani o metr a obec nemůže žádat ani o žádné granty na rozvoj. Státu patří také přístupové cesty k některým soukromým domům.
Místní neřeší, zda se má majetek vracet právě církvi. Ale dokud se stát s církvemi nevyrovná - třeba i finančně, budou pozemky dál zablokované.
Pokud by vyšehradská kapitula dostala místo majetku náhradu v penězích, pak by pozemky zřejmě přešly na kraje. Ty by je už mohly v klidu prodat.
"Nečekáme, že je dá někdo zadarmo obci, chceme ale vědět, s kým se máme vlastně bavit. Nejhorší je ta nejistota. Může se stát, že nám tady někdo za humny postaví velký sklad," bojí se starostka.
S vyšehradskou kapitulou, která dostala aspoň část pozemků zpátky v devadesátých letech, si obec spolupráci pochvaluje.
Bývalé pole kapitula změnila na stavební parcely a vyrostlo tady několik nových rodinných domků. Ředitel kapituly Jan Kotous tvrdí, že by si jeho lidé poradili i s ostatním majetkem.
"Může tady být ekologické zemědělství, bytová zástavba, různé sportovní areály a podobně," vypočítává.
Kapitula by podle Kotouse dostala radši pozemky než peníze. "Máme soupis toho, co nám patřilo, a jsme připraveni to převzít," tvrdí Kotous.
. Restituce narazilyPodle vládního návrhu měly církve od státu dostat v příštích šedesáti letech zpátky majetek za 80 miliard, i s úroky to dělá 270 miliard. Zákon ve Sněmovně minulý týden potopili tři poslanci ODS. Vadí jim, že návrh neobsahuje přesný výčet majetku a není podle nich jasné, jak vláda k sumě došla. |
