Vrchní soud v Praze už v březnu pravomocně rozhodl, že jednání, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku na vlak skupinou anarchistů, nebylo trestným činem (o verdiktu vrchního soudu čtěte zde). Žalobci tehdy chtěli případ protlačit až k Nejvyššímu soudu.
To se jim však podle informací webu Lidovky.cz nepodařilo. Žalobce Adam Bašný sice prostřednictvím návrhu apeloval na nejvyššího žalobce Pavla Zemana, aby podal dovolání, to se však nestalo.
„Posoudili jsme návrh Vrchního státního zastupitelství v Praze, přezkoumali jsme ho a došli jsme k závěru, že nejsou dány důvody k podání dovolání. To znamená, že dovolání podáno nebylo,“ potvrdil pro iDNES.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
„V tuto chvíli to znamená, že mimořádný opravný prostředek nebyl využit. Už tam není jiná možnost, jak kauzu oživit,“ doplnil Malý.
Finální je tak březnový verdikt, který pravomocně vynesl Vrchní soud v Praze. Ten zprostil pětici pachatelů obžaloby.
„Neměli dostatečně nabito, aby podávali. Cítili, že argumentačně a důkazně tahají za kratší konec provazu a dospěli k závěru, že to smysl nemá, že soudy rozhodly správně a nemá smysl to nějakým způsobem prodlužovat dále a podávat mimořádný opravný prostředek,“ komentoval pro iDNES.cz Sovův advokát Petr Šťastný.
Hybateli událostí měli být tajní policisté
Podle obžaloby chtěli Petr Sova, Martin Ignačák a Alexandra Ščambová „zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy“. Proto se měli uchýlit k útoku na nákladní vlak převážející vojenský materiál. K tomu prý chtěli v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem použít zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali poblíž železničního mostu v Chuchli (informovali jsme zde). Obžalovaným mužům hrozilo až doživotí, Ščambová čelila mírnějšímu trestu.
Obžalované byly i Radka Pavlovská a Katarína Zezulová. Ty měly o plánovaném útoku vědět, ale nepokusily se ho překazit.
Podle pětice obžalovaných se však jednalo o policejní provokaci. Skupinu totiž infiltrovali dva policisté, kteří měli pachatele v jejich činnosti významně podporovat (psali jsme zde).Tajní policisté navíc platili za nákup materiálu na zápalné láhve, vybírali místo útoku a tlačili skupinu k násilné akci.
To zdůraznili i soudci. „Je patrné, že tlak agentů na to, aby se akce s vlakem uskutečnila, narůstal, sílil. Byly tady určitě momenty, které přinejmenším zpochybňují to, nakolik se agenti pohybovali v rámci mantinelů daných zákonem,“ konstatoval v březnu předseda odvolacího senátu Zdeněk Sovák.
Odškodné čtvrt milionu
I přesto, že ho soudy nakonec obžaloby zprostily, Martin Ignačák strávil ve vězení celkem 17 měsíců, z toho podle rozhodnutí Ústavního soudu pět měsíců nezákonně. Ignačák se také ohrazoval, že mu Vězeňská služba neposkytla veganskou stravu.
U ministerstva spravedlnosti se proto domáhal odškodnění ve výši 302 tisíc korun. Deník Právo nedávno informoval, že spor skončil smírem. Ignačák má od státu dostat přibližně 240 tisíc korun - 226 500 korun jako odškodné a dalších více než 14 tisíc korun za náklady řízení.
