ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

ANALÝZA: České předsednictví bude plavbou v rozbouřených vodách

  • 15
Již za necelý měsíc převezme Česká republika předsednictví v Radě EU po Francii. Stane se tak v období největších geopolitických změn v Evropě od pádu Berlínské zdi. Češi budou mít možnost ukázat, že Unii dokážou provést rozbouřenými vodami, a že jsou kvalitními vyjednavači, kteří umí EU stmelovat. Schopnosti na to máme – a měřítka úspěchu jsou jasně daná už teď, píše analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.

Především bude důležité, abychom dobře navázali na Francouze, kteří prožívají poměrně dobré předsednictví. Podařilo se jim dotáhnout do konce vyjednávání o části legislativy týkající se digitalizace a také posunuli výrazně kupředu reformu evropské zdravotní spolupráce, která vznikla v reakci na pandemii covidu-19. V politické rovině pak efektivně zvládli situaci kolem ruské války na Ukrajině a koordinaci společného evropského postupu.

Tento pozitivní výsledek francouzského předsednictví je do jisté míry překvapivý, protože první měsíce byla francouzská evropská politika silně ovlivněna kampaní před prezidentskými volbami. Přesto v nedávné době zařadila vyšší rychlostní stupeň a zcela jistě zanechá dobrý dojem. Česko má na co navazovat – má ale i výhodu: na projednávání legislativy bude mít víc času díky tomu, že na druhou polovinu letošního roku nejsou v tuzemsku sněmovní volby.

Ukrajina ve středu pozornosti

Podobně jako v případě Francouzů bude naším hlavním úkolem moderace diskuse, vyjednávání a hledání kompromisních řešení mezi jednotlivými členskými státy a Evropským parlamentem. Nepůjde tedy tolik o „prosazování národních zájmů“, jak mnozí říkají, ale Česká republika bude naopak jako předsednický stát muset mít na paměti především zájem EU jako celku a být jejím tmelem. Provést všech 27 států geopolitickou a pravděpodobně i ekonomickou krizí.

Česko bude za předsednictví Rady EU řešit uprchlíky i energetiku, říká Svaz

Jako prioritní téma si ČR pravděpodobně zvolí ruskou válku proti Ukrajině a reakci Evropy na ní. Česká republika je od 24. února společně s Polskem a pobaltskými státy jednou ze zemí, které zásadně ovlivňují, jak se o válce v EU mluví a jaká opatření včetně sankcí se přijímají. Je tak vysoce pravděpodobné, že si tento postoj udržíme, a česká vláda se bude dál snažit, aby podpora Ukrajiny byla ze strany EU co největší.

Role předsednického státu se během let změnila

Česká republika naposledy Radě EU předsedala v roce 2009 a ať už na něj vzpomínáme jakkoliv, je nutné si uvědomit, že se jednalo o období před schválením Lisabonské smlouvy. Tehdy neexistoval Stálý předseda Evropské rady (předseda summitů šéfů vlád členských států) a ani EU neměla Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku tak, jak tuto pozici známe dnes. Díky tomu byla role vlády předsednického státu výrazně jiná než dnes, kdy se předsednictví zaměřují především na projednávání unijní legislativy a v politické rovině pak na přinášení nových témat do evropské debaty o budoucnosti EU a podobě jejích politik.

K řešení je v této oblasti velké množství věcí. Prvním a asi nejzásadnějším tématem bude krize trhu s fosilními palivy a zajištění dostatku zdrojů pro zimní topnou sezónu v EU. Před nedávnem Evropská komise představila plán RepowerEU, který jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska řeší odstřihnutí EU od dodávek z Ruska. Součástí je i možnost jednotného nákupu plynu, jako tomu bylo v případě vakcín. Bude na ČR, jakým způsobem se s návrhem Komise popasuje a jak bude debatu řídit. Čím nezávislejší Evropa na Rusku bude, tím autonomněji bude moci podporovat Ukrajinu.

Druhým důležitým tématem pak bude samotná budoucnost Ukrajiny, a to jak z pohledu role EU v její poválečné rekonstrukci, tak i z perspektivy potencionálního členství této země v Evropské unii. Především druhý zmíněný bod bude velmi kontroverzní. EU zde musí doslova našlapovat v minovém poli – neslíbit Ukrajině něco, co nebude ochotná splnit a zároveň dát ukrajinským občanům najevo, že o ně Evropa stojí.

Ať už debata o přistoupení dopadne jakkoliv, měla by ČR akcentovat, že se nesmí opakovat situace známá z oblasti západního Balkánu, kde jsou státy již dlouho v přístupovém procesu, ale zároveň neexistuje reálná politická vůle tyto země integrovat. Výsledkem je pak zklamání, úbytek vlivu EU a vzestup dalších mocností jako Čína nebo Rusko. Opakovat stejnou chybu by mohlo být fatální.

V neposlední řadě pak bude nutné řešit integraci ukrajinských uprchlíků a podporu zemím, které běženců přijaly nejvíce. Z mnoha důvodů to bude ale pro Česko velmi těžké téma. Neochota podílet se na řešení migrační krize z let 2015 a 2016 do značné míry omezuje manévrovací prostor a je proto nejisté, nakolik budou čeští diplomaté schopni vyjednat nějaké krátkodobé i dlouhodobější řešení.

Uprchlíky z arabského světa jižní Morava odmítala, ty ukrajinské vítá

Na druhou stranu je ale důležité zmínit, že s válkou na Ukrajině nezmizely ani jiné otázky, které Evropa řeší už delší dobu. V praxi to znamená, že se naši diplomaté budou muset soustředit na návrhy i dalších evropských zákonů (takzvaných směrnic a nařízení) a hledat shodu napříč všemi aktéry, kteří jsou do jejich přijímání zapojení.

K řešení je toho skutečně hodně – od balíku opatření na snižování emisí Fit for 55 přes digitální agendu až po legislativu v sociální oblasti a zdravotnictví. Od francouzského předsednictví tak Česko například s největší pravděpodobností přebere rozšíření mandátu ECDC (Evropského centra pro kontrolu nemocí) nebo strategii na rozvoj umělé inteligence.

Za zmínku stojí i rozsáhlá legislativa týkající energetické úspornosti budov, nových emisních standardů pro osobní auta či plynový balíček. Za úspěšné pak budeme považováni v okamžiku, kdy se nám povede nové evropské zákony provést legislativním procesem a zahájit jejich implementaci.

Ćesko má předpoklady pro úspěch

Z výše popsaného je zřejmé, že české předsednictví bude mít před sebou mnoho velmi těžkých úkolů, se kterými se bude muset vypořádat. Ještě před rokem se zdálo, že hlavním tématem bude především zelená transformace a digitalizace. Nyní je ale jasné, že hlavním těžištěm se stane ruská válka na Ukrajině. Prakticky všechna ostatní témata se kvůli ní budou odehrávat v jiném kontextu.

Češi chtějí udržitelnou energii a soběstačnost. Nejlépe, aby přitom ušetřili

Zelená legislativa nabude na ještě větší důležitosti – jako prostředek odstranění závislosti na ruském plynu a ropě. Zároveň budou česká vláda a diplomaté muset hned od prvních minut řešit dopady ruské války na evropskou ekonomiku a společnost.

Pokud se české vládě podaří řádně moderovat diskusi o nahrazení ruských fosilních paliv a budoucnosti Ukrajiny, budeme moct považovat její předsednictví za skvěle provedené. Předpoklady pro to jsou dobré – v reakci na ruskou agresi bylo Česko aktivní a schopné prezentovat svou jasnou pozici, díky zkušenosti českého úřednického aparátu pak nemusí nutně klopýtnout ani v projednávání evropské legislativy. Jediné, co nyní potřebujeme, je držet nastavený kurz a provést EU rozbouřenými vodami druhé poloviny roku 2022.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video