Část mimořádného balíku by měla jít na následky ruské invaze na Ukrajině a s ní související energetické krize.
O konečné výši rozpočtu rozhodnou na podzim členské státy a europoslanci při jednáních, která za unijní země povede české předsednictví.
Největší část rozpočtového balíku má padnout na zemědělské dotace, na něž komise vyčlenila 53,6 miliardy eur. Strukturální fondy, určené pro méně rozvinuté země a regiony, mají obsahovat 46,1 miliardy eur.
Další významnější částky půjdou například do výzkumného programu Horizont (12,3 miliardy eur), na rozvojovou a sousedskou pomoc (12 miliard eur) nebo na strategické investice (4,8 miliardy eur). Více než v minulých letech má unie v reakci na pandemickou krizi a válku na Ukrajině věnovat na společné zdravotní a obranné projekty.
Plyn zajistíme, ale bude ještě dražší, prozradila eurokomisařka Jourová |
Invazí urychlenou snahu zbavit se závislosti na ruských energiích hodlá komise členským zemím usnadnit částí peněz z mimořádného fondu, z něhož budou moci při splnění průběžných podmínek příští rok vyčerpat zhruba třetinu veškerých dostupných grantů. Unie fond původně vytvořila kvůli dopadům koronavirové pandemie na hospodářství členských zemí, po začátku války ale možnosti využití peněz rozšiřuje i na výdaje související s invazí.
„Další potřeby vznikající v důsledku ruské války na Ukrajině budeme řešit v pozdějším období roku pomocí dodatků k dnešnímu návrhu,“ eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Řada států včetně České republiky žádá komisi o nové peníze na pomoc s péčí o ukrajinské uprchlíky, unie chce také poskytovat další přímou pomoc Kyjevu.
