Zákon o manželství pro všechny postoupil do druhého čtení. Vnímáte to jako velké vítězství?
Je to poprvé v historii České republiky, co se něco takového stalo. Považujeme to za velký historický úspěch. Je pravda, že je to teprve začátek cesty, která může být ještě velmi dlouhá, ale je to pro nás vzpruha a naděje. Česká republika jednou na konec té cesty dojde a teď k tomu udělala první krok.
Co zákon nyní čeká? Je třeba se připravit na to, že jej Sněmovna možná už v tomto období nestihne projednat?
Zákon teď půjde do výborů Poslanecké sněmovny. Poté, co se k němu vyjádří, vrátí se na plénum Sněmovny na druhé čtení, kde se bude debatovat o pozměňovacích návrzích. Poté následuje třetí čtení, po kterém poslanci a poslankyně už finálně hlasují, jestli zákon pošlou dál do Senátu nebo ne.
Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný podal návrh, který dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) také prošel, aby se lhůta na projednání ve výborech prodloužila. Protože do voleb zbývá jen několik měsíců, velmi se snížila šance, že se manželství pro všechny do třetího čtení dostane ještě před volbami. Pokud se to nestihne, tohle kolečko bude muset následovat znovu. Ale samozřejmě ještě neztrácíme naději úplně.
Ve volebních průzkumech vede koalice Pirátů a STAN, kteří se na manželství pro všechny neshodli. Myslíte, že to může způsobit problémy?
Neřekla bych, že se koalice neshodla. Mají v koaliční smlouvě manželství pro všechny, tedy rovnoprávné sňatky. Je uvedeno, že jakýkoli kandidát může vůči tomuto bodu uplatnit výhradu. Byli bychom samozřejmě radši, kdyby tam výhrada nebyla, ale bude záležet na tom, kteří kandidáti a kandidátky se do Sněmovny dostanou a jestli budou manželství pro všechny podporovat nebo ne. Výsledky voleb ale nemůžu předvídat, a to ani co se týče ostatních stran.
Jsme fér dělá tradičně před volbami průzkum, kde hodnotíme, jak nás strany podporovaly v průběhu těch čtyř let a jak se k manželství pro všechny staví kandidáti a kandidátky ve volbách. Doporučujeme lidem tento průzkum, kde jim zprostředkujeme postoje politků a političek, sledovat. Uvidíme, jak dopadne po volbách rozložení sil.
Návrh, který má umožnit manželství homosexuálů, poslanci podpořili |
Manželství pro všechny má podle průzkumu agentury Median podporu 67 procent lidí. Zákon o manželství pro všechny ležel ve Sněmovně 1 052 dní od předložení. Čím je podle vás dána neochota Sněmovny o něm jednat?
To je velmi dobrá otázka, se kterou se pereme už tři roky. Podpora mezi veřejností je zjevně veliká, větší než u mnoha jiných témat, u kterých už Sněmovna dávno rozhodla a zákony přijala, třeba i navzdory veřejnému mínění.
Takže proč zrovna u manželství pro všechny se daří zákon blokovat, je spíš otázka na ty strany, které na blokování většinou participují. Jak bylo zjevné z dnešního jednání, jedná se o lidovce, SPD, občas také ODS a některé poslance ANO nebo jiných stran. Řekla bych, že Sněmovna je v tomto tématu mnohem konzervativnější než zbytek populace.
Je podle vás i konzervativnější než Senát?
Upřímně řečeno, nevím. V tuto chvíli jsme se soustředili na Sněmovnu, takže stav Senátu neumím okomentovat. Navíc rozložení sil se v Senátu mění každé dva roky.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek řekl, že se mu zdá, že je to „spor o slovo manželství“ a že si dovede představit řešení, že homosexuální páry dostanou stejná práva jako heterosexuální, jen se tomu manželství říkat nebude. Co by prosazení takového znění znamenalo pro LGBT menšinu?
Znamenalo by to, že jejich přání nebylo vyslyšeno. Víme, že 96 procent gayů, leseb, bisexuálů i trans lidí si manželství pro všechny přeje se vším všudy. To líbivé heslo „práva ano, manželství ne“ je vlastně protimluv. Manželství je také právo a mít rovná práva je základní kámen té debaty.
Takže „práva ano, manželství ne“ by se spíš mělo přejmenovat na „některá práva ano, ale to hlavní, právo na manželství, to ne“. Nepovažujeme to za řešení, naopak to považujeme za krok zpátky, který by na mnoho let uzavřel debatu o manželství jako takovém.
„To líbivé heslo „práva ano, manželství ne“ je vlastně protimluv. Manželství je také právo a mít rovná práva je základní kámen té debaty.“
Adéla Horákováprávnička organizace Jsme fér
Jen si vezměte, kolikrát nyní zaznělo to, že kdysi v roce 2006 „někdo někdy někomu nějak“ sliboval, že už nebude chtít víc než registrované partnerství. Je 15 let poté a neustále se s tímto lživým argumentem setkáváme. Kdyby se přijalo nějaké takové polomanželství, na kolik let by to uzavřelo dveře skutečné rovnosti?
Mezikrok už jsme udělali, tomu se říká registrované partnerství. A teď je čas udělat ten krok úplný. Vždycky bude někdo proti. Ale to skutečně není důvod to neudělat.
Lidovecký poslanec Marek Výborný by chtěl změnit Listinu základních práv a svobod, konkrétně konkrétně první odstavec článku 32. Nynější větu „Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona“ chce doplnit tak, aby zněla „Rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona“. Je reálná šance, že by něco takového dokázal prosadit?
Už se mu to trochu podařilo. Novelu Listiny základních práv a svobod už skupina poslanců předložila. Shodou okolností dva dny poté, co byla předložena novela umožňující manželství pro všechny. Tato novela, která mění ústavní pořádek, také prošla do druhého čtení. Na to, aby byla přijata, by ale ve třetím čtení byla třeba ústavní většina. To jsou tři pětiny všech poslanců a poslankyň, tedy 120 hlasů. Myslím si, že to by našli jen velmi obtížně.
Říkají mi gay mezi lesbami, stěžuje si exministryně obrany Šlechtová |
Přestože podle průzkumů množství nenávistných projevů vůči LGBT komunitě ve střední Evropě roste, veřejnost vnímá situaci této menšiny pozitivněji, než jaká je realita. Může to hrát roli v tom, že se poslanci tak dlouho zdráhali o manželství pro všechny jednat?
I z průzkumu vyplývá, že zbytek populace vnímá situaci LGBT menšiny lépe, než jaká je realita. Třetina LGBT lidí zažila nějakou formu diskriminace nebo obtěžování v posledních pěti letech. Ale pouze jeden z deseti incidentů je nahlášen nebo řešen. A to zejména proto, že oběti těchto incidentů nevěří systému, nevěří, že by se jejich situace mohla nějakým způsobem změnit, že by to někdo vyšetřoval nebo zjednal nápravu. Společnost má v tomto ohledu růžové brýle.
Zároveň politici nejsou zvyklí, že by se LGBT lidé ozývali o svá práva. Proto, když to udělají, jsou politici v šoku, protože se nám přece podle nich žije krásně. A to, že nemáme všechna práva, je podle nich normální stav.
Chtěla abych, abychom my, LGBT lidé, zvedli hlas, narovnali páteř a chtěli po našich politicích, aby pracovali i pro nás. Naše hlasy mají stejnou váhou, daně platíme úplně stejně, přispíváme společnosti jako kdokoliv jiný. Máme stejná práva na to, abychom v České republice žili ve stejné důstojnosti a se stejnými právy jako kdokoli jiný. Volby jsou vynikající příležitost, jak to ukázat.
Debaty provázely i emotivní momenty, třeba když pirátský poslanec Tomáš Martínek četl dopis od ženy jménem Lucie, která psala, že když se svou partnerkou překročí hranice Česka, už nejsou obě matkami. Jaký aspekt je pro partnery a partnerky, kteří se mohou registrovat, ale ne uzavřít manželství, nejbolestivější?
Víte, je těžké říct, který je nejbolestivější obecně pro všechny. Vnímáme to z nejrůznějších úhlů. Duhové páry, které mají děti, jako nejpalčivější vnímají to, že jejich děti nemají stejnou právní ochranu a důstojnost jako mají jiné děti. Páry, které děti nemají, trápí vůbec ten vzkaz státu, který jim říká „jste něco méně, vaše vztahy mají menší důležitosti, nemáte právo na stejnou důstojnost“. Pak jsou i heterosexuální rodiče, kteří mají LGBT děti, a ty zase trápí to, že jejich děti budou vyrůstat ve společnosti, která se k nim staví zády.
Nepodceňujme to, nepodceňujme, že mladí lidé mohou být touto situací velmi negativně zasaženi. Může to mít devastující účinky na jejich zdraví, sebevědomí i vztahy s ostatními lidmi. Úhlů, které ubližují, je velmi mnoho a záleží na tom, v jaké realitě zrovna ten který člověk žije. A nezapomínejme, že toto není jen problém LGBT lidí.
Debaty o manželství pro všechny, potažmo o výchově dětí stejnopohlavními páry, jsou často velmi vyhrocené a plné nenávisti. Co můžeme my všichni udělat, abychom pomohli situaci zlepšit?
První a už úžasná věc je naslouchat. Naslouchat LGBT lidem i jiným lidem, kterých se tento problém dotýká, a uvědomit si, že tu nějaký problém existuje. Pak o tom mluvit se svým okolím, s lidmi, kteří nemají názor vytvořený nebo se pořád ještě něčeho obávají.
Další způsob je vyjádřit názor u voleb. Dívat se na to, jak se k tomu politici staví. Je velká pravděpodobnost, že pokud je jim proti srsti svoboda LGBT lidí, budou mít i tendence omezovat rovnost a svobodu někoho jiného. A lidé se také můžou zapojit do činností některé LGBT organizace nebo mohou finančně některou z nich podpořit.
