„Volby jsou trochu referendem o nemocnici, ale nejsou jen o ní. Jsou o budoucnosti celého kraje. Pro mě je závažnějším problémem například vylidňování regionu,“ uvedl Gazdík.
Takže vás nezneklidňuje, že pro stavbu nemocnice jste z větších stran jen vy a KDU-ČSL?
Půl roku jsme v rámci STAN věcně diskutovali mezi sebou o tom, zda je lepší nová nemocnice, nebo oprava staré. A vyšlo nám, že kraji i městu to opravdu pomůže. Vůbec si nedovedu představit, jak se bude 10–15 let opravovat stávající areál v úzkém pruhu podél řeky Dřevnice, kvality poskytované péče by se to bezesporu dotklo.
Předvolební rozhovoryMF DNES přináší před krajskými volbami sérii rozhovorů s lídry hlavních stran a hnutí ve Zlínském kraji. Pořadí rozhovorů se odvíjí od posledního republikového výsledku sněmovních voleb. Zatím vyšlo: Na novou nemocnici Zlínský kraj nemá peníze, říká lídr Trikolóry Bernátek |
Proč by tomu tak mělo být?
Kdo si půjde nechat udělat nový kloub nebo operovat žaludek někam, kde je lešení a vrčí sbíječky? Mnozí pacienti raději zamíří do Olomouce či Brna. Baťova nemocnice má obrat tři miliardy korun, a kdyby se snížil jen o deset procent, tak nemocnice možná za těch deset let zkrachuje. Celkově je to i politické rozhodnutí. Chceme špičkovou nemocnici pro náš kraj.
Hlavní výtka opozice zní, že na to kraj nebude mít finančně, navíc v souvislosti s blížící se ekonomickou krizí.
To ale není pravda. Už teď má kraj našetřené tři miliardy korun a pokud si na dvacetiletý úvěr půjčí další čtyři, bude ročně splácet 222 milionů korun. Investice je rozložená do šesti let, nikdo nebude muset platit osm miliard hned. Navíc v čase neustálého stárnutí populace neznám lepší investici pro obyvatele kraje než do zdravotnictví.
Nemocnice budí velké emoce, nepodcenili jste vysvětlování faktů veřejnosti? Netlačil se celý projekt moc na sílu?
V tom se zásadně neshodnu s Jiřím Čunkem. Jako hejtman, který má na starosti zdravotnictví, je zodpovědný za to, že se nemocnice dostatečně nevysvětlila lidem a stalo se z ní politikum. Už to není o věcném rozhodování, ale jen o emocích, což je špatně. Přitom se tomu dalo předejít.
Měli jste to tedy řešit jinak?
Před rokem a půl jsem nechal krajskou radou schválit pověření pro Jiřího Čunka, aby se více věnoval informovanosti veřejnosti a zaměstnanců ve věci nové nemocnice. Právě vyvolávání strachu mezi lidmi a nesmyslné zvěsti o tom, že ostatní okresní města a jejich nemocnice na novou nemocnici v Malenovicích doplatí, můžou být hlavní problém, proč ji někdo odmítá.
Petr GazdíkLídr kandidátky STAN s podporou TOP 09, Nového impulsu a Zlínského hnutí nezávislých Petr Gazdík se narodil v roce 1974 v Uherském Hradišti, vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity a v letech 1996–2002 učil na základní škole v Bánově. Poté byl starostou slovácké obce Suchá Loz (2002–10). Od roku 2008 je krajským zastupitelem, na podzim 2016 se stal krajským radním pro školství. V letech 2009–14 a 2016–19 působil jako celostátní předseda hnutí Starostové a nezávislí. Od roku 2010 je poslancem. |
Jste ochotní po volbách názor na špitál změnit, kdyby na tom závisela vaše účast v koalici?
Těžko se teď dá bavit o tom, co bude po volbách. Opravdu si však nemyslím, že by nemocnice měla být jediné téma, které Zlínský kraj pálí. Jako radnímu pro školství mi třeba velmi záleží na kvalitě škol v regionu, zásadní je téma vody a sucha nebo vylidňování kraje. O tomhle všem chceme s dalšími partnery po volbách mluvit.
Vylidňování kraje zmiňujete velmi často, co s tím ale hejtmanství za čtyři roky udělalo?
Například jsme nedávno spustili portál zkola.cz, který lidem ukazuje, co mohou v konkrétních firmách dělat a jaké mzdy tam dostanou. Vysvětlujeme studentům, že jít do Brna či Prahy je lákavé, ale životní náklady či ceny nemovitostí jsou tam daleko vyšší než u nás, kde je navíc klidnější život. Spolupracujeme také s firmami, čtyři roky jsou však na změny regionálního školství málo. Osobně bych se klonil k tomu, aby kraj neposílal obcím peníze „jen“ na opravy chodníků, ale směřoval je na konkrétní projekty, třeba podporu bydlení. Pomoci může i nová nemocnice s moderními přístroji.
Na krajském webu STAN uvádíte, že za svůj největší úspěch považujete to, že Zlínský kraj má podle mezinárodních testů PISA a šetření ministerstva školství druhé nejlepší školství v Česku. Není to ale spíše vizitka jednotlivých škol a práce studentů než zásluha krajského radního?
Určitě to neberu jako svoji osobní zásluhu. Spíše jsem chtěl poukázat na to, že krajský radní tomu může pomoct. Podařila se reforma financování regionálního školství, kterou jsem jako poslanec měl tu čest ovlivňovat, vyměnili jsme asi třetinu ředitelů škol a ti noví mají úplně jiný tah na branku a výsledky, daří se spolupráce se zaměstnavateli. Ale je to i vizitka obyvatel kraje, kde je podle průzkumů vzdělání jednou z nejvyšších hodnot.
Pokud zůstanete ve vedení kraje, chcete zde založit reálnou střední školu. O co se jedná?
Jde o projekt, který dá žákovi na výběr životní dráhy mnohem více času. Dnes v patnácti letech musíte učinit zásadní rozhodnutí, na jakou školu půjdete. Podle mě je to zásadní problém a relikt minulého století. Přece nejde říct, že kdo neudělá jedny přijímačky, má smůlu a půjde „k lopatě“. Nová škola by měla rok všeobecný základ a pak bude vnitřně diferencovaná tak, že někdo může jít klidně cestou maturity, ale u toho si udělat i výuční list. Je to běžné ve Švédsku či Německu, kde se tyto školy osvědčily.
V zastupitelstvu kraje jste už dvanáct let, z toho poslední čtyři roky jako radní, a deset let jste poslancem. Chcete si obě funkce udržet i nadále? A lze to stíhat?
Pozice poslance i krajského radního pro školství teď pro mě byla obrovskou výhodou, díky působení ve školském výboru mám přístup k ministru Plagovi a hodně věcí s ním řeším přímo. I díky tomu se podařila reforma financování školství. Nedokážu teď říct, co bude po krajských volbách. Určitě chci dojet tento poslanecký mandát. Co bude dál, záleží na vývoji politické situace – mojí ambicí je pomoci hnutí STAN. A uvidíme, v jaké pozici.
Hodláte se soustředit na kraj?
To je přesně to, na co teď umím říct jen „uvidíme“. Deset let ve Sněmovně je dlouhá doba, poslance nemůžete dělat doživotně. A moje osobní štěstí je úplně jinde než v parlamentní lavici. Pořád můžu jít učit, což by mě bavilo a naplňovalo.
