Každý únorový víkend bylo možné v Holešově zahlédnout skupinky, jak procházejí ulicemi či parky a po čemsi usilovně pátrají. Šlo o účastníky městských her, které připravuje místní volnočasové středisko Tymy.
Hry mají jediný účel – vytáhnout děti ven a přimět je k pohybu.
„Je nám jasné, že právě tyto aktivity dětem v dnešní době chybí. A není moc jiných možností, jak je k nim motivovat,“ upozornila ředitelka střediska Jarmila Vaclachová.
Hry mají různá témata od poznávání historie a zvířat až po postavy z večerníčků. Jsou koncipované tak, aby se účastníci procházeli na čerstvém vzduchu, bavili se a ještě se něco naučili. Zapojeny jsou i zdejší kavárny a cukrárny, kde přes výdejová okénka dávají účastníkům drobné ceny.
„Samozřejmě musíme se přizpůsobit platným regulím. Her se mohou účastnit pouze dvojice či rodinné týmy,“ upozorňuje Vaclachová.
O tyto aktivity je čím dál větší zájem a do Holešova za nimi dojíždějí i lidé z okolí. Podobné soutěže nachystali na jarní prázdniny, které jsou ve Zlínském kraji tento týden.
V nabídce je šifrovací hra Baroko, na plotě centra Tymy se objevují soutěžní kvízy, pro děti je vyhlášena „chodecká“ výzva a řada dalších aktivit.
„Chtěli jsme zapojit i starší děti, které čeká třeba práce s QR kódy, se šiframi a podobně,“ sdělila Vaclachová.
Činnosti motivují i rodiče
S tím, jak rozhýbat děti, si v tomto období lámou hlavu všechny volnočasové organizace. Ty sice hodně vsázejí na online aktivity, ale má to své limity.
„Většina našich kroužků je založená na pohybu, ale ne všechny je možné vykonávat na dálku,“ vysvětluje Martina Hromadová, která vede vsetínské Středisko volného času Alcedo.
„Například cvičení karate v online lekcích jede výborně. Pokud byste si ale do obýváku měli dotáhnout třeba trampolínu na skákání, to už by nešlo,“ podotkla.
Také ve Vsetíně proto pořádají venkovní hledací soutěže, individuální formou například dělali i karneval v parku.
„Místo jednoho odpoledne trval celý týden, aby se tam lidé nepotkávali,“ zmiňuje Hromadová.
Volnočasová zařízení totiž při pořádání akci balancují na tenkém ledě, aby se nedostala do rozporu s přísnými opatřeními. Uspořádat nějakou hromadnou akci nebo sdružit děti do větších skupinek je pro ně v tuto chvíli nemožné.
„Musíme tak vymýšlet činnosti, které motivují rodiče. A zároveň to udělat co nejúspornějším způsobem, protože přicházíme o peníze za zrušené kroužky,“ zdůrazňuje Hromadová, která s kolegy přemýšlí, jak program ještě vylepšit.
Chtěli by například lákat rodiče s dětmi na zrekonstruovaná hřiště s prolézačkami a moderními cvičebními prvky. Těch v posledních letech přibylo a většina měst je i v době přísnějších opatření nechává otevřená.
Trénink pro dva fotbalisty, zájem je obrovský
Takové hřiště využívá ke svým tréninkům i Jaroslav Dufek z Bystřice pod Hostýnem. Fotbalový trenér mládeže se rozhodl, že své svěřence z mladší a starší přípravky bude připravovat i v době, kdy je amatérský sport prakticky zapovězen.
Dufek, který už je v důchodu, je jedním z mála, který se takové činnosti věnuje.
„Před Vánocemi jsem posílal klukům tréninkové plány, od rodičů jsem ale věděl, že kluci se do toho strašně těžko nutí,“ povídá bývalý učitel.
Začal proto se svými svěřenci chodit ven. Aby nic neporušil, bere si vždy do jedné skupiny jen dva mladé fotbalisty. S těmi běhá, cvičí a učí je pracovat s míčem. Tréninky má každý všední den, pomáhají mu i dva jeho kolegové.
„Ale zájem je tak obrovský, že bych potřeboval trenérů deset,“ usmívá se Dufek.
Sám přitom připouští, že má trochu obavy. „Mluví se o tom, že tu nemoc teď často přenáší také děti, nerad bych něco podcenil. Ale ty pozitivní věci převažují,“ míní trenér.
Školáci přicházejí o pohyb i sociální vazby
Lidé, kteří s dětmi pracují, si všímají, že lockdown se na jejich kondici nepříznivě podepisuje. Stává se, že i školáci, kteří dříve sportovali, si odvyknou.
„Nejde jen o to, že děti přicházejí o pohybové návyky, ale narušují se jim i sociální vazby, bude se jim do toho těžko dostávat zpátky,“ říká Vaclachová.
Pro mládežnická centra je pak důležitá zpětná vazba. Například DDM Astra ve Zlíně má aktuálně přihlášených okolí 1 300 dětí.
„A zhruba polovina rodičů nám píše, posílá videa, reaguje na naše aktivity. To je velice dobrá odezva,“ podotkla ředitelka Astry Iva Vladíková. „Potřebujeme vědět, že to, co vymýšlíme, má smysl.“
Uznává, že spoustu činností, které lektoři vymýšlejí, je závislých právě na ochotě rodičů. A tato situace ještě nějakou dobu potrvá.
„My se jen snažíme, aby s námi děti byly v kontaktu, nepřestávaly cvičit a chodily ven,“ uvedla Vladíková.
