Místní zemědělci měli problémy s odbytem vepřového už v době, kdy se před třemi lety objevil ve Zlínském kraji africký mor prasat. Nyní je však jejich situace ještě složitější.
Nákaza byla zjištěna před koncem loňského roku také v sousedním Německu, odkud odebírala prasata Čína. Asijská země ale jejich dovoz kvůli nákaze zastavila.
V Evropě je proto velký přebytek vepřového masa, které se za nižší ceny dostává na tuzemská jatka. Ta jsou jím zahlcená a zdejší zemědělci mají problém s odbytem.
„Chov prasat zažívá obrovskou krizi, ani nejbližší budoucnost nevypadá vůbec dobře. Náklady na chov jdou prudce nahoru, například ceny sójového šrotu vzrostly až o čtyřicet procent. A výkupní ceny masa jdou zase dolů,“ popsal ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.
V Poličné ročně vyprodukují 500 tun vepřového masa, aktuálně mají v chovu zhruba tisíc prasat. A neví přesně, kde a za kolik je prodají, protože jatka váhají.
„Zvířata musíme dál vykrmovat, takže pořád rostou. Dostávají se do méně příznivých váhových kategorií, a proto pak máme další cenové srážky. Chov prasat je teď totální průšvih,“ uvedl Šnejdrla.
Chovy prasat mohou skončit, situaci zhoršila pandemie
Tyto problémy zažívají prakticky všichni chovatelé prasat v kraji. „Jedna farma už zrušila část chovu, protože se to nedalo udržet. Zemědělci se snažili chovy udržet, i když se ceny měnily, ale pokud je to dlouhodobá záležitost, tak je lepší skončit,“ podotkla šéfka zlínské agrární komory Jana Brázdilová.
K africkému moru prasat v Německu je třeba ještě přičíst koronavirovou pandemii a vládou vyhlášený nouzový stav, po kterém utichl turistický ruch a musely zavřít restaurace a školní jídelny. I to mělo na zemědělce dopad.
„Pandemie situaci ještě zhoršila a lepší to hned tak nebude,“ obává se Brázdilová.
Ceny jsou mizerné, bývaly o třetinu vyšší
„Jatka jsou plná, nechtějí odebírat prasata, protože pro ně nemají odbyt. Přebytky vozíme na Slovensko a do Maďarska za nižší cenu. Už nejde o to, abychom prodali maso za slušnou cenu, ale abychom se ho zbavili,“ upozornil Josef Luža, jednatel společnosti Doubrava v Zahnašovicích, kde chovají pět tisíc prasat.
„Jatka s odstupem pár dní maso koupí, ale cena je mizerná,“ dodal Šnejdrla.
Výkupní cena se dnes pohybuje kolem 24 korun živé váhy, přičemž náklady přesahují třicet korun. Dříve byly výkupní ceny i o třetinu vyšší, ale také na stejné úrovni.
Podle webu vepřovinky.cz je výkupní cena nejnižší od roku 2006, kdy Svaz chovatelů prasat eviduje statistiku. Cena prasečích půlek vychází na necelých 33 korun za kilogram, přičemž dříve to bývalo i přes 40 korun.
Jedinou cestou je zavedení kvót, myslí si zemědělec
„Situace je kritická, jenže nikdo ji neřeší. Spousta chovů toho zanechá, zvláště ty menší. Ale i větší budou v problémech,“ naznačil Luža.
„Jedinou cestou je zavedení kvót pro české potraviny. Do Česka se všechno dováží a potom naši zpracovatelé neberou naše maso a kupují levnější z ciziny,“ prohlásil.
Zemědělci v Německu, Španělku či Dánsku jsou více dotováni státem než jejich kolegové z branže v Česku, které není v oblasti vepřového masa soběstačné ani z poloviny. I proto si můžou zahraniční chovatelé dovolit nabízet nižší ceny a maso vyvážet.
Zemědělci ve Zlínském kraji říkají, že je pro ně chov prasat prodělečný, ale zatím jsou většinou schopni ztráty smazat další živočišnou nebo rostlinnou výrobou.
„Produkce vepřového masa za loňský rok bude v červených číslech. A leden byl ještě horší než loňský rok,“ přiblížil Šnejdrla.
„Musíme čekat a doufat, že se situace zlepší. Nic víc se s tím nedá dělat. Celá Evropa se potýká s přebytkem prasat,“ dodal.
