V posledním roce se zastavil negativní trend, kdy podniky chovy razantně zmenšovaly kvůli nízkým výkupním cenám masa. Ještě v roce 2014 ve Zlínském kraji chovaly přes 120 tisíc prasat, na začátku loňského roku už jen 55 tisíc.
Aktuální statistiky ale mluví o tom, že letos v dubnu se počet domácích vepřů zvýšil na téměř 77 tisíc. To je největší nárůst ze všech krajů, přičemž v některých šla také aktuální čísla dolů.
„Loni byl po mnoha letech rok, kdy byly lepší výkupní ceny masa. Kilo živé váhy stálo 23 až 33 korun,“ naznačil Aleš Mikoška, který má v zemědělském družstvu Zemet v Tečovicích na starost prodej živých prasat.
„Zvýšila se také produkce selat u prasnic, což je dáno lepším šlechtěním, genetikou, vhodnější krmnou směsí a kvalitnějšími ošetřovateli,“ upřesnil.
V Zemetu chovají zhruba 2500 prasat. Podle Mikošky ještě před 10 lety jedna prasnice dala za rok 18 či 19 selat, letos už je to ale z výše popsaných důvodů kolem třiceti.
Klíčová je však výkupní cena. „Loni začala stoupat a ekonomika se zlepšila, což zemědělce nutilo, aby navyšovali chovy prasat,“ míní Josef Luža, majitel společnosti Doubrava ze Zahnašovic, kde chovají pět tisíc domácích vepřů.
„Máme větší užitkovost i více selat,“ podotkl majitel zemědělského holdingu Lukrom Zdeněk Červenka. Tam chovají asi 30 tisíc prasat.
Prasečí mor omezil prodej jen dočasně
V předcházejících letech chovatele drtily nízké výkupní ceny, které šly dolů kvůli dovozu levnějšího vepřového masa ze zahraničí.
„Velký propad cen v minulosti způsobil problémy, maso se převážně dováželo,“ potvrdila ředitelka zlínské krajské agrární komory Jana Brázdilová.
„Cena masa ale stoupla, takže předpokládejme, že je to natolik velká motivace, že dnešní chovy zůstanou zachovány. A že počty prasat rostou, je jenom dobře,“ dodala.
Statistické údaje jsou překvapivé v tom, že zdejší chovatelé měli problémy s odbytem zvířat na jatka kvůli africkému moru prasat, který likvidoval divočáky.
„Prasečí mor omezil prodej pouze dočasně, teď je opět bez omezení. Komerční chovy jsou zdravé,“ řekl Mikoška (viz též Jatka nechtějí prasata, která mají morový „cejch“. Vepřínům pomůže stát).
Projevují se rozdílné dotace a sankce Rusku
Situace s vepřovým masem se začala zhoršovat po vstupu České republiky do Evropské unie. Předtím byla země soběstačná, dnes tuzemští zemědělci pokryjí sotva polovinu domácího trhu. Zbytek obsadili dovozci z Německa, Dánska či Nizozemska, kde jsou státem podporovaní více.
„Když my dostaneme korunu, v Německu a Polsku dostanou tři koruny, je to velký rozdíl,“ zhodnotil situaci ohledně dotací Mikoška.
Vše se ještě zhoršilo po vyhlášení sankcí vůči Rusku, které ze zemí Evropské unie nakupovalo spoustu vepřového. Tento velký trh se nepodařilo nahradit.
Navíc výkupní ceny začaly letos opět klesat a dostaly se na 26 korun za kilo živé váhy, když náklady jsou asi 30 korun. Pokud by to tak pokračovalo, bude to pro chovatele likvidační. „Je to jako na houpačce,“ posteskl si Luža.
Jatka teď dávají opět přednost levnějšímu masu za zahraničí, protože tamní chovatelé ho mohou díky vyšším dotacím prodávat levněji.
„Krátkou dobu se to dá vydržet, ale pokud by to mělo trvat delší dobu, chovatelé by to nemuseli zvládnout,“ uvedl Marek Dluhoš, ředitel SZP Těšnovice, kde chovají kolem 22 tisíc prasat.
