MF DNES oslovila devět nových kandidátů s otázkami na témata, o nichž mohou v parlamentu hlasovat.
Jedním z extrémně citlivých jsou dálnice, protože místní řidiči už řadu let čekají na pokračování dvou z nich – D49 z Hulína do Fryštáku a dokončení obchvatu D55 v Otrokovicích.
V případě první dálnice ekologické organizace opakovaně upozornily na výskyt chráněných živočichů v její trase. Silničáři si zajistili výjimky, soud ale po žalobách aktivistů přípravu loni zastavil.
Dotazník pro kandidátyJste pro úplný zákaz kouření v restauracích a barech?
Souhlasíte s proplácením nemocenské v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent?
Podpořil(a) byste referendum o vystoupení z Evropské unie?
Jste pro přijetí zákona, který zrychlí výstavbu dálnic a omezí práva ekologických aktivistů?
Povolil(a) byste prodej o svátcích v obchodech s rozlohou nad 200 metrů čtverečních?
Zrušil(a) byste ekonomické sankce vůči Rusku?
Má být držení zbraní zajištěno ústavou?
Jste pro přímou volbu starostů?
Zrušil(a) byste elektronickou evidenci tržeb (EET)?
Pozn.: Kandidáti jsou řazeni abecedně. Senátní volby se na Zlínsku (volební obvod číslo 78) konají v pátek 18. května od 14 do 22 hodin a v sobotu 19. května od 8 do 14 hodin. |
Pomoci má nový zákon, který má ambici stavbu dálnic zrychlit. MF DNES oslovila devět kandidátů do doplňujících senátních voleb na Zlínsku, zda by pro něho zvedli ruku. Osm z nich bylo pro, jen Tomáš Goláň (Senátor 21) má výhrady.
„V této věci bych urychlil práci úřadů a soudů, které o námitkách aktivistů rozhodují. A to tak, že se stanoví pevné lhůty pro vyřízení,“ vysvětlil Goláň.
Brněnský krajský soud o jedné z žalob aktivistů týkající se D49 rozhoduje déle než rok. Žádnou lhůtou vázán není. Od letoška ale platí novela zákona o urychlení výstavby, podle níž mají soudy v podobných případech rozhodnout do 90 dní.
Jiní kandidáti by dali přednost zákonu, díky němuž by se mohli aktivisté vyjádřit během povolovacího procesu omezeně – například pouze v územním řízení, ale ve stavebním už ne.
„V současné době některé takzvané ekologické organizace dlouhodobě brání výstavbě dálnic mnohdy z nesmyslných důvodů,“ argumentuje Lubomír Nečas (SPO-Zemanovci). „Aktivisté nemohou mít bezbřehá práva. Je třeba jasně definovat pravidla,“ souhlasíMichaela Blahová (KDU-ČSL).
Aleš Fuksa (Piráti) tak striktní není, byť i on je pro tento zákon. „Je to o větší diskusi, nic není černobílé. I aktivisté mají mnohdy reálné argumenty,“ sdělil Fuksa.
Většina: Proplácet nemocenskou, referendum o EU nevypisovat
Až na dvě výjimky se kandidáti vyslovili také pro proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci z 60 procent a proti referendu o vystoupení Česka z Evropské unie.
Hlasování občanů v této věci chtějí jen Radim Jünger (ČSSD) a Radomír Rafaja (KSČM). Jejich argumenty jsou si podobné.
„Lidé nejsou hloupější než politici. Je ale potřeba vysvětlit výhody a nevýhody,“ myslí si Jünger.
„Občané by měli mít právo sami rozhodnout o členství v EU, stejně jako měli možnost se rozhodnout o vstupu do EU,“ podotkl Rafaja.
Ostatní politici spíše zdůrazňují důvody, proč v Evropské unii zůstat, a také to, že ve veřejném prostoru chybí dostatek informací.
„Jelikož u nás stále neprobíhá relevantní, věcná, faktická a spravedlivá diskuse o kladech a záporech tématu případného referenda, nemůžu se ani já sám spravedlivě rozhodnout, zda je lepší pro, či proti,“ řekl Karel Nedbálek (Česká suverenita).
„Evropskou unii nevidím jako hrozbu, ale naopak jako příležitost prosadit a uplatnit naše zájmy a schopnosti,“ uvedl Michal Filip (ANO).
Spor o EET či volbu starostů
Naopak hodně rozdílné názory zazněly na to, zda by se starostové měli volit přímo. Jde přitom o reálný scénář, vládní hnutí ANO má posílení pravomocí starostů v programu. Zlínský primátor Miroslav Adámek (STAN) by byl pro, ovšem nejprve jen v obcích a menších městech do dvou tisíc obyvatel.
„Tam se lidé dobře znají a mělo by to smysl. Pokud by se to osvědčilo a dořešilo legislativně, mohlo by se to rozšířit i na větší města. V budoucnu by se tak mohl volit primátor přímo i ve Zlíně,“ uvedl Adámek.
„Je to obdoba prezidentských voleb, jen v menším měřítku. Lidé si zaslouží za starostu člověka, kterého si nejvíce váží,“ doplnil Fuksa.
Nesouhlasil by ale například – a trochu překvapivě – kandidát ANO Filip. „Máme systém zastupitelné demokracie a to by byl nesystémový, špatně předvídatelný zásah do něj, byť vypadá lákavě,“ tvrdí Filip.
Byl by však proti zrušení elektronické evidence tržeb (EET), kterou také zavedlo ANO. Podobný názor má Blahová, byť s výhradou.
„Uvítala bych lepší podmínky, například v tom, že by se data, která se zaznamenávají okamžitě, předávala jednou za měsíc,“ řekla Blahová.
„Poctivým to nevadí. Podnikatelé, kteří poctivě odvádí daně, nemají problém s přiznáváním údajů úřadům,“ prohlásil Jünger.
„EET bych upravil a dále nerozšiřoval,“ poznamenal Adámek.
Zazněla ale i kritika. „Zrušil bych další vlny EET, a to především pro malé firmy a podnikatele s nízkými příjmy,“ popsal Nečas.
„Nejsem proti evidenci tržeb jako takové, ale zákon je špatně napsaný a nefunguje,“ dodal Goláň.
