„Ve Zlíně se tematice spojené s energetickými materiály věnujeme dlouhodobě, a když přišla energetická krize, zájem o tento obor se obrovsky zvýšil. Nový projekt má za úkol vytvořit ‚zásobárnu‘ znalostí o nových bateriích, a to od vývoje v laboratoři až po uvedení na trh,“ vysvětlil garant výzkumného směru Energetické a kompozitní materiály v Centru polymerních systémů UTB Petr Sáha.
„Je to slibný krok k tomu, aby se Zlín zase dostal na světovou mapu. Budeme určovat, jak bude vypadat budoucnost baterií v EU,“ zdůraznil.
Poptávka po bateriích rychle roste a do roku 2030 se očekává mnohonásobný nárůst. Podle požadavků Bruselu musejí mít baterie používané v EU vysokou hustotu nabití a kapacitu, musejí být ekonomické, odolné, bezpečné, opakovaně použitelné, vyrobené z šetrných materiálů a s co nejmenším dopadem na životní prostředí.
Právě tím se projekt bude zabývat. Ve Zlíně bude do výzkumu zapojených asi 30 lidí a budou spolupracovat s experty z Finska, Německa a Rakouska.
„Každá instituce se zabývá výzkumem energetických materiálů z jiného úhlu pohledu. Jedním z úkolů projektu je propojit různé perspektivy,“ řekla koordinátorka projektu Viera Pechancová z UTB.
Zlínští vědci se řadu let věnují několika mezinárodním projektům, ve kterých se zabývají energetickými úložišti. Pracují na biobateriích, které nesmějí škodit přírodě a musejí být snadno recyklovatelné nebo opětovně použitelné.
Také se zabývají modernějšími, levnějšími a šetrnějšími fotovoltaickými elektrárnami nebo využitím kožedělného odpadu na výrobu energetických zařízení. Před dvěma lety vybudovali poloprovozní linku na baterie.
Přesto upozorňují, že chybí lidské zdroje. „Energetickým materiálům se věnují statisíce lidí desítky let a obor je nebývale vysoce konkurenční vůči sobě. U nás ale nejsme schopní získat odborníky, protože vzdělávací systém nejen v Česku se vědám zaměřeným na energetické materiály nevěnuje,“ podotkl Sáha. Univerzita chce proto vytvořit doktorský program zaměřený na energetické materiály a zařízení.