Poslední zlínská fakulta má sídlo za půl miliardy, navrhla jej Jiřičná

Světově uznávaná architektka Eva Jiřičná ve středu otevřela novou univerzitní budovu ve Zlíně. Vzdělávací centrum vyrostlo podle jejího návrhu v centru jejího rodného města a stálo půl miliardy korun.

Fakulta humanitních studií (FHS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se vlastního sídla dočkala po jedenácti letech. Co do počtu studentů je druhou největší a zároveň druhou nejmladší.

Budoucí pečovatelky, tlumočníci, porodní asistentky, učitelé nebo zdravotní sestry se do nového vzdělávacího komplexu začnou stěhovat v polovině ledna.

„Studenti všech oborů se konečně propojí a vzájemná spolupráce pak bude těsnější. Dosud jsme byli roztroušení na třech místech,“ prohlásila děkanka FHS Anežka Lengálová.

Šestipodlažní budovu „má na svědomí“ uznávaná světová architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná. V prostoru v blízkosti Kongresového a Univerzitního centra, jehož je také autorkou, navrhla ojedinělý komplex. Dvě šestipodlažní budovy propojila oválným vstupem a vytvořila vzdušné, hodně otevřené studentské centrum.

„Snažili jsme se, aby se tady cítili příjemně. Už při vstupu uvidí barvu slunce a v celé budově jsme záměrně použili veselé jarní pozitivní barvy. Stres jde pak stranou,“ zdůraznila s úsměvem Jiřičná.

Díky této stavbě už mají všechny fakulty Univerzity Tomáše Bati vlastní budovy.

Investice za půl miliardy korun, na které se z velké části podílel stát, ale není zdaleka poslední. Už teď má vedení připravené další rekonstrukce a projekty za 1,5 miliardy korun.

„Přetváříme průmyslové město na univerzitní,“ prohlásil rektor univerzity Petr Sáha. „Jsem nadšený, že tady zakořenily i humanitní obory a že i tento nový objekt k tomu přispěje,“ doplnil.

Specializované učebny i studentský klub

Novostavba ve Štefánikově ulici nabídne zázemí pro více než dva tisíce studentů a desítky pedagogů.

Jiřičná: Nemůžeme zůstat ve skanzenu

Žádnou další nabídku z rodného města zatím nemá. Pokud by ale přišla, byla by pro uznávanou architektku Evu Jiřičnou stejně vzácná jako ta poslední.

Jaký to pro vás byl pocit, stavět ve Zlíně další univerzitní budovu?
Pro mne je to životní náhoda, že zrovna já, která jsem se ze Zlína odstěhovala už jako malá v pěti letech, se tak najednou vracím zpátky. Z nějakých důvodů mi zůstal v paměti. Je to moje rodné město a nevím, co se člověku v srdci děje, ale byl to nejradostnější a nejkrásnější pocit, když jsem se sem mohla vrátit.

Muselo se během prací něco zásadního měnit?
Žádný projekt nakonec není tak, jak si člověk představuje. Představa je krásný sen, ale ten se nedá uchopit, a když se začne realizovat, tak člověk musí odpovídat na mnoho různých otázek. Proces realizace snu je vždy něco, co znamená změny.

Jakou budovu jste chtěla vytvořit?
Koncept byl, že tato budova bude radostná. To se nám podařilo. Když vstoupíte do prostoru, který je plný žluté a dalších zářivých jarních barev, tak je těžké pociťovat depresi. A jakmile se člověk usměje, tak to je ten první bod, kdy se otevřou dveře do tohoto prostoru. Mladá generace trpí depresemi a možná jim i tímto trochu pomůžeme.

Nebylo komplikované navrhnout komplex, který by zapadal do okolní architektury?
Vždy je velice problematické, když se do něčeho, co je zažité, dává něco, co je nové. Jistě bude několik lidí, kteří budou nešťastní, že se tady postavilo něco jiného než budova z cihel a betonu, které stavěl Baťa. Na druhou stranu ale nemůžeme zůstat ve skanzenu. Myslím, že toto město si zaslouží něco současného, a věřím, že vzpomínka na Baťu a můj vlastní obdiv k němu se v tom najde.

K dispozici budou mít ve vstupní budově velký přednáškový sál pro 240 osob a tři posluchárny s kapacitou 98, 70 a 72 míst. Ve dvou propojených stavbách najdou menší učebny, pracovny pedagogů, kanceláře i zasedací místnosti.

Například ústav moderních jazyků a literatury zabere ve východním křídle čtvrté podlaží, nad ním budou jazykové učebny a v šestém patře zasedne děkanát. Západní budovu pak obsadí ústav zdravotnických věd, ústav školní pedagogiky nebo Centrum výzkumu FHS.

Pro studenty budou přístupné i speciální učebny pro tlumočení, ošetřovatelství i budoucí porodní asistentky. Sloužit by mělo i interaktivní centrum a učebny pro psychologické předměty.

„Úžasný bude pro studenty hlavně klub, ve kterém budou trávit čas mimo vyučování,“ věří děkanka Lengálová.

Samotnou stavbu měla firma Zlínstav hotovou během necelých dvou let. Náročná nebyla ani tak kvůli malému prostoru a husté dopravě v těsné blízkosti, ale spíše z technického hlediska.

„Paní Jiřičná vnáší do staveb náročné nové prvky, umí pracovat s nerezem, tvaroslovím, používá kaučukové podlahy, hodně žuly, velkoplošné keramické obklady a otevřený prostor. Například vstupní objekt má střechu ve tvaru bochníku a pokrývá ji přesně tisíc dvě stě hliníkových trojúhelníků žluté barvy. To je originální řešení,“ poukázal Pavel Moll z vedení firmy.

Nejnáročnější podle něj bylo vytvoření netradičních střešních světlíků, díky kterým je prosvětlená celá vstupní hala.