"Oblast Valašska je natolik zranitelná, že i pokusná těžba, čili průzkum, na tu může způsobit škody," upozornil ředitel společnosti Zdeněk Venera. Odborníci posudek zpracovali na žádost poradců ministra životního prostředí Tomáše Chalupy letos v dubnu.
Geologové v něm upozorňují na to, že těžba na Valašsku je nevhodná a riziková. Zdůrazňují, že průzkum by narušil sesuvná území a zasáhl by do chráněné oblasti. "To je nežádoucí," řekl Venera. Navíc tady podle geologů chybí silnice potřebné pro přesun vrtné soupravy nebo cisteren.
Má se v Česku těžit plyn z břidlic? Přinese špinavou vodu i peníze |
Úředníci teď budou materiál používat jako podklad pro další rozhodování. "Právě z tohoto důvodu jsme studii zadali," vysvětlil mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.
Těžařů se obávají starostové všech 20 obcí na Valašsku, které jsou součástí průzkumného území.
"Pro nás je těžba nepřijatelná, znamenalo by to devastaci krajiny," řekla rožnovská starostka Markéta Blinková. "Přijde mi úsměvné, že ministerstvo, které tak bojuje proti těžbě uhlí, povolí těžbu břidlice," poukázal starosta obce Hutisko-Solanec Vladimír Petružela.
Odpůrci těžby podepisují petici
Spolu s Prostřední Bečvou, Jablůnkou, Mikulůvkou nebo obcí Huslenky jasně řekl, že je proti těžbě. I proto se i oblast Valašska před několika dny připojila k petici Stop HF, která je namířená proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu. Podepsaní jsou pod ní i obce z ostatních území a další aktivisté.
Aktuálně ji podle organizátorů podporuje asi 450 tisíc lidí a své podpisy prostřednictvím svých starostů připojilo zhruba 70 tisíc obyvatel. Ve Zlínském kraji lidé protest podepisují v pobočce Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.
Petice je tady asi týden a shromáždilo se pod ní několik desítek podpisů. "Lidé o tom obecně moc nevědí, takže zatím se podepisují hlavně ti, kteří se o to sami zajímají," postěžoval si ekolog Milan Orálek.
Plánované území pro těžbu břidlicového plynu na Valašsku má téměř 950 kilometrů čtverečních. Táhne se od Hranic na Přerovsku přes Rožnov pod Radhoštěm až ke Vsetínu. Jde asi o stovku katastrálních území v Moravskoslezském, Zlínském i Olomouckém kraji. Vrty jsou plánované do hloubky dva a půl až čtyři a půl kilometru.
O tom, zda zahraniční firmy vůbec začnou v České republice břidlicový plyn pomocí hydraulického štěpení těžit, diskutují ministerští úředníci už několik měsíců. Ve hře jsou tři území. Berounsko, Trutnovsko a Meziříčsko.
Zatímco v prvním případě stát ještě nerozhodl a u Trutnovska ministr řízení pozastavil, nad Valašskem stále visí otazník.
Úředníci už s průzkumem na Valašsku na konci loňského roku souhlasili. Starostové se proti němu ale odvolali a podali námitky. Úředníci o nich zatím nerozhodli. "Díky studii teď máme k dispozici ucelenější a komplexnější informace," upozornil Vitík.
V Česku se dopady příliš démonizují, míní poradce těžařů
Geologové z České geologické služby (ČGS) ale současně s odborným materiálem ministerstvu doporučili, aby nechalo zpracovat podrobnější studii. "Zatím to byly zprávy narychlo. Je třeba mít spousty rozborů a hodnocení, teprve pak se dá na jejich základě vyjádřit, že některé území je perspektivní," konstatoval Juraj Franců z ČGS.
Proti těžbě se před měsícem postavili i hejtmani dotčených krajů a zpracovávají zákon, který by ji úplně zakázal.
Na Valašsku chce plyn těžit britská firma Cuadrilla. Daří se jí třeba v Anglii, kde vláda usoudila, že těžba břidlicového plynu není nebezpečná.
"V Česku se dopady příliš démonizují," konstatoval poradce firmy a odborník na geologii Stanislav Benada. Těžba by podle něj mohla naopak zvýšit zaměstnanost lidí v regionu.
