Když se v listopadu 2000 rozhodla založit Občanské sdružení pro záchranu barokního hřbitova ve Střílkách, na výjimečnost tehdy zanedbaného pohřebiště upozorňovala nejvíc skripta studentů architektury či sochařství.
Dnes patří hřbitov vyzdobený sochami plnými symboliky mezi národní kulturní památky a cestu k němu nabízí i zahraniční cestovní kanceláře.
„Je málo míst, kde by chtěli věčně odpočívat i lidé ze vzdálených míst republiky. Tak populární je dnes střílecký hřbitov, jeden z nejkrásnějších v zemi,“ řekla zakladatelka sdružení Marie Skřítková, držitelka letošní Ceny Jože Plečnika za zásluhy o uchování a obnovu kulturního bohatství.
Bývalá učitelka, jež zasvětila záchraně hřbitova bezmála polovinu svého života, zemřela před dvěma týdny ve věku 84 let. Několik dnů předtím se pro redakci MF DNES společně se starostou Střílek Viktorem Ganjuškinem rozpovídali o výjimečnostech hřbitova.
Mimochodem, že dnes jeho návštěvníky provází na požádání průvodce, jenž je na zhruba půlhodinové cestě zasvětí do tajů výjimečných soch, to byl rovněž nápad paní Skřítkové.
Hřbitov nechal postavit v letech 1730–1743 majitel tehdejšího stříleckého panství Amand Antonín Petřvaldský. V té době samozřejmě ještě netušil, že půjde o památku evropského významu.
Prázdné zrcadlo nabízí pohled do tváře smrti
Autorem bohaté sochařské výzdoby je moravský sochař Bohumír Gottfried Fritsch, svá díla zde umístili rovněž Blažej Šturm z Holešova a brněnský sochař Václav František Solnický.
Po vstupu jednou ze dvou menších bran a vyšlapání několika schodů se před vámi jako první objeví v nadživotní velikosti Anděl smrti, první ze soch s výjimečnou symbolikou.
 |
„Anděl drží v ruce prázdné zrcadlo,“ popisuje Ganjuškin. „Někomu by se to mohlo zdát jako štít, ale ve skutečnosti je to plocha, přes kterou se díváte smrti přímo do tváře.“
Obec je stále ještě pokračujícím opravám hřbitova nakloněna, ročně na ně uvolní přibližně půl milionu korun.
„Pomáhají nám krajské nebo státní dotace, sami bychom to nezvládli,“ upozornil starosta. „Pokud jde o celkovou částku na záchranu hřbitova, za zhruba dvacet let, co se postupně opravuje, se investovalo odhadem na třicet milionů korun.“
Krypty pod kaplí se otevřou pro veřejnost
Dominantou hřbitova je krásná kaple. Pro běžného návštěvníka je zavřená, dovnitř se dostanete pouze s průvodcem. Uvnitř je uschováno několik původních soch, které by vzhledem ke svému stáří na vzduchu strádaly.
Na jedné ze zdí je zobrazen portrét Panny Marie s neobvyklou tváří. Podobizna představuje dceru jednoho z bývalých majitelů stříleckého zámku a někdejšího významného politika meziválečného Československa Jana Černého. „Zemřela až příliš mladá, Anně Černé bylo v den jejího skonu v roce 1936 pouze devětadvacet let,“ poznamenala Skřítková.
Nedávno zesnulá Marie Skřítková letos obdržela Cenu Jože Plečnika za zásluhy o uchování a obnovu kulturního bohatství.
Černá je pohřbena společně s hrabaty Künburgovými v jedné ze dvou krypt pod kaplí. Obě se možná už v příštím roce otevřou a promění v nové zastavení na prohlídkové trase.
Z kaple vede cesta ke kamenným vázám. Svými jemnými reliéfy symbolizují čtyři poslední věci člověka na tomto světě – nebe, peklo, smrt a poslední soud.
„Reliéfová výzdoba vázy symbolizující peklo je provedena věrně podle Michelangelovy fresky Poslední soud, která se nachází v Sixtinské kapli římského Vatikánu,“ upozornila Skřítková.
Vpravo sousoší ctnosti, vlevo neřesti
Všechna sousoší na pravé straně hřbitovní zdi znázorňují lidské ctnosti a na levé neřesti.
„Každý si zde zkrátka najde to své,“ zavtipkovala s poznámkou, že třetí sousoší na „straně neřesti“ varuje před nemravnými řečmi, špatnými knihami a zábavami.
Kuriozitou jsou prázdné podstavce, z nichž v roce 2001 zmizelo po krádeži deset soch.
„Jeden jsme zaplnili kopiemi, na další ale zatím nemáme peníze,“ poznamenal Ganjuškin. „Jedna socha by vyšla na více než milion korun, a to si zkrátka nemůžeme dovolit investovat.“
Naprostou raritou stříleckého hřbitova je odvodňovací systém, jenž nemá v Evropě obdoby. Jedná se o speciální systém odvodnění nekropole, jež je protkána sítí kanálků tak, aby odváděly přebytečnou vodu mimo areál.
