„Chceme probudit potenciál malebné, starobylé Vlárské dráhy. Odkup části areálu železniční stanice je prvním krokem,“ řekl starosta Tomáš Chmela.
„Je smutnou realitou, že současný stav nádraží působí na přijíždějícího návštěvníka jako po přechodu válečné fronty,“ dodal.
Areál nádraží budou dávat do pořádku postupně. Schází mu odstavné parkoviště, točna autobusu, ale i důstojné místo pro čekání na vlak nebo veřejné toalety. Rychlost prací bude záviset na možnosti získat dotace. „Finanční náročnost bude velká, takže bez nich to nepůjde,“ sdělil Chmela.
Zároveň s budovou město koupilo také pozemek o výměře přes tisíc metrů čtverečních a má tak prostor na plánované parkoviště.
Drážní budova chátrá od roku 2015, kdy ve Slavičíně zaniklo místo výpravčího a řízení provozu se plně zautomatizovalo. Její vzhled převážně odpovídá původní stavbě z roku 1888, zatímco další nádraží na Vlárské dráze se v průběhu času přestavovala.
Slavičínská radnice schválila odkup nádražního domku a přilehlého pozemku.
To z ní dělá unikát a město ji chce zachovat. S bouráním se nepočítá, naopak se má stavbě vrátit někdejší styl. Získat technickou specifikaci ale není snadné.
„Pokud se dochovala, je patrně uložená v rakouských archivech. Pátráme po ní,“ dodal Chmela.
Vlárská dráha byla v dobách Rakousko-Uherska nejdůležitější spojnicí mezi Moravou a Slovenskem. Vedla z Brna do Trenčianské Teplé.
„Všechny stanice na trase byly propojené telegrafem, což byl tehdy nejmodernější komunikační prostředek,“ uvedl předseda Klubu přátel historie Slavičínska Miroslav Kadlec v textu o historii dráhy.
Stavbu slavičínského úseku zahájili v roce 1887. „Celý kraj tím oživl. Pracovaly tady stovky dělníků různých národností, říkalo se jim barabové,“ píše Kadlec. Dráha zároveň dala práci řadě místních lidí.
Už o rok později byl úsek v provozu. Dnes má za sebou tradici dlouhou přes 130 let, a čím víc se koleje blíží k Vlárskému průsmyku, tím víc se noří do téměř neporušené krajiny.
Obnova nádraží zapadá do rozsáhlejších plánů, které ve Slavičíně mají. Chtějí podpořit turistickou atraktivitu dráhy i celého regionu. V budoucnu na ni má navazovat také síť cyklostezek.
