„Pro nemoc už si vyznamenání nemohl převzít osobně, a když se ráno dalo auto s delegací na cestu, už bylo pozdě,“ přiblížil historik Ladislav Slámečka, který je autorem publikací o příslušnících československé armády ve 2. světové válce.
Stehlíka znal osobně a vzpomíná na něj jako na vtipného vypravěče, který nezkazil žádnou zábavu. „Byl vášnivý myslivec a později i rybář. Sedával ve Slavičíně u rybníka,“ vyprávěl Slámečka.
Do historie se Stehlík zapsal jako stíhací eso tří front. Byl jediným Čechoslovákem, který si připsal bojové úspěchy na nebi Francie, Velké Británie a Slovenska. Deset letadel sestřelil jistě, tři pravděpodobně a jedno poškodil.
Narodil se na Vysočině v roce 1915. Od mládí tíhl ke strojařině, vyučil se soustružníkem a elektromechanikem a v roce 1935 se dobrovolně přihlásil k armádnímu leteckému výcviku v Brně.
Na začátku válečného konfliktu odešel do zahraničí. Do leteckých bojů na západní frontě zasáhl 2. prosince 1939 a hned napoprvé otevřel statistiku úspěšných zásahů.
Ve Francii pak sestřelil celkem šest letounů jistě a jeden pravděpodobně. Následně se přesunul do Británie, kde byl jedním ze zakládajících členů 312. perutě RAF. Také tam si připsal sestřelený nepřátelský letoun jako první Čechoslovák.
Kromě toho byl autorem vůbec nejrychlejšího sestřelu v RAF. Od startu po přistání uběhlo deset minut. „Opravovali mu motor, pak ho zkušebně odstartovali zrovna v okamžiku, kdy z mraků vylétlo německé letadlo. Nezbylo mu než vystřelit,“ vyprávěl Slámečka.
Protože dosáhl limitu nalétaných hodin, odveleli jej v roce 1941 do Kanady jako leteckého instruktora. Tam školil i Otto Smika, který se později stal nejlepším stíhačem slovenské národnosti v RAF. V tabulkách úspěšnosti figuruje Smik na šestém místě, Stehlík o jednu příčku níže.
Když vzpomínal na svou učitelskou dráhu, vyprávěl Stehlík také o průšvihu, který měl, protože vedl žáka do úzkých kaňonů. Po přistání na něj čekala eskorta vojenské policie. Před velitele však předstoupil s vyznamenáním, které získal ve Francii za sestřely, a vysvětlil mu, že i v takovém terénu se vedou boje.
Komunisté jej zbavili hodnosti a vyhodili
Učit Stehlík vydržel dva roky a znovu se vrátil na frontu. Na začátku roku 1944 se jako dobrovolník vydal na východní frontu pod velením další legendy RAF Františka Fajtla.
Operoval nad Slovenskem, Rumunskem či Ukrajinou a do jeho statistiky přibyly dva sestřelené německé letouny. Konec konfliktu jej zastihl v hodnosti štábního kapitána, o kterou v roce 1948 přišel. Komunisté jej propustili z armády a uvěznili. V civilu se pak živil třeba jako řidič sanitky.
V roce 1968 dosáhl alespoň částečné rehabilitace a o tři roky později se přestěhoval do Slavičína. „Jako voják ve výslužbě měl nárok na armádní byt. A protože jeho žena pocházela z Bratřejova, vybrali si z nabídky právě Slavičín,“ objasnil historik.
Čas na penzi věnoval myslivosti, ani to ale nebylo bez potíží. „Státní bezpečnost mu několikrát zabavila lovecké zbraně, takže mu ostatní myslivci půjčovali svoje,“ líčí Slámečka.
V roce 1990 mu armáda vrátila důstojnickou hodnost a povýšila ho na plukovníka letectva v záloze. O rok později zemřel ve věku 76 let.
V sobotu 19. června si ve Slavičíně připomenou 30. výročí jeho úmrtí leteckým dnem. Na Horním náměstí bude vystavená maketa letounu Spitfire ve skutečné velikosti a během odpoledne jsou naplánované také průlety stíhaček JAS-39 Gripen i dalších typů letadel.
