„U středoškoláků se týká jen zletilých, zároveň ale jde také o studenty vyšších odborných a vysokých škol,“ uvedl radní Zlínského kraje odpovědný za školství Petr Gazdík.
Zlínský kraj nyní eviduje 344 budoucích zdravotníků, 245 z nich jsou středoškoláci. U oborů zaměřených na sociální oblast, včetně například sociální pedagogiky, předškolní a mimoškolní pedagogiky, se jedná o 2051 studentů. Na středních školách v regionu jich studuje 313. Celkem tak může zdravotnickou a sociální oblast posílit 2 395 lidí.
Ministerstvo školství požádalo školy o jejich seznamy a v polovině týdne je ředitelé předali na kraj. Jeho krizový štáb bude v případě potřeby práci přidělovat. Studenti mohou nastoupit do zdravotnických zařízení, domovů pro seniory nebo pobytových služeb pro lidi se zdravotním postižením.
Podobná situace v novodobé historii ještě nenastala, krizový zákon na ni ale pamatuje. Vztahuje se na studenty od 18 let, přičemž rozsah a místo práce jim uloží hejtman a studentům za ni náleží finanční odměna.
Existují výjimky, například v případě, že student není zdravotně způsobilý práci vykonávat, pečuje o dítě nebo je členem parlamentu. A protože jde o povinnost, definuje zákon také sankce za její neplnění. Může dosáhnout až 50 tisíc korun.
Ačkoli studenti ještě nesmí dělat kvalifikovanou práci, zařízení napříč krajem by jejich pomoc uvítala.
„U jedné služby už jsme v personální nouzi, pravděpodobně budeme o studenty žádat,“ řekla ředitelka Sociálních služeb města Kroměříže Dagmar Klučková.
„I když nebudou pracovat samostatně, pomáhat našim lidem v přímé péči o klienty mohou,“ dodala.
Organizace provozuje na území města několik domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem pro lidi s demencí, ale také domov pro lidi se zdravotním postižením. Má i ambulantní služby, které jsou nyní uzavřené, a pracovníky z nich proto převedli do pobytových. Ani to ale zřejmě dlouhodobě nebude stačit.
Podobně je na tom řada dalších zařízení. „Velmi by to pomohlo, protože nám chybějí pracovníci, kteří zůstali doma s dětmi, a ostatní už začínají být vyčerpaní,“ popsala Pavla Staňková, ředitelka zlínského Alzheimer centra, kde se starají o 139 klientů.
Pomoc by uvítaly i dětské domovy
Kolik studentů nakonec do práce nastoupí, bude záležet na vývoji situace, platí totiž ve stavu nouze. Ten vláda vyhlásila 12. března zatím na dobu třiceti dnů.
Už 8. dubna měla původně začít první část maturity, letos ale písemná část z češtiny a cizího jazyka z rozhodnutí ministerstva školství odpadá. Didaktické testy a ústní zkouška zůstanou, konat se budou tři týdny po návratu studentů do škol.
To ale jen v případě, že se školy otevřou v termínu před 1. červnem, pokud nastane krizový scénář a školy budou i po tomto datu zavřené, maturovat se nebude a vysvědčení školy vystaví z průměru posledních tří vysvědčení.
Studenti, jimž by práce v nouzovém stavu zasáhla do přípravy maturity, by museli zvládnout obojí.
„Pokud by to skutečně nastalo, jsme připraveni jim upravit objem školní práce tak, aby se soustředili hlavně na předměty k maturitě,“ reagoval ředitel Střední zdravotnické školy ve Zlíně Hynek Steska.
Ve zlínské škole se pracovní povinnost týká asi 70 studentů. Církevní střední škola pedagogická a sociální v Bojkovicích eviduje 38 plnoletých studentů, vsetínská zdravotnická škola jich má 42.
„Pomoc na dobrovolné bázi už nějakou dobu běží, studentům jsme předali prosbu z nemocnic ve Vsetíně a Valašském Meziříčí, kam chodí na praxi, a také ze sociálních služeb, které se na nás obrátily,“ dodal ředitel Gymnázia a Střední zdravotnické školy ve Vsetíně Martin Metelka.
Stejnou pomoc jako zdravotnická zařízení a sociální služby by uvítaly i další organizace, které poskytují nonstop péči. Například dětské domovy.
„Zrušením výuky ve školách nám samozřejmě narostl objem přímé práce s dětmi,“ sdělil ředitel Dětského domova Vizovice Dušan Mynář.
